O 1 400, nebo o 3 000 korun? Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně Jana Maláčová (ČSSD) se přou o růst platů ve veřejném sektoru. Zdroj: ČTK
Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by platy ve veřejném sektoru měly vzrůst všem pracovníkům o stejnou sumu. Zmínil částku 1 400 korun. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) a odbory navrhují růst o tři tisíce korun.
Babiš dále po jednání zástupců vlády, odborů a zaměstnavatelů uvedl, že by bylo nejlepší, aby o zvýšení minimální mzdy rozhodla až příští vláda po volbách. Tripatrita se na částce v pondělí neshodla. V Česku je přes pět milionů zaměstnanců. Za minimální mzdu podle podkladů ministerstva sociálních věcí pracuje asi 139.000 z nich. Minimální mzdu stanovuje kabinet v nařízení.
Zajímá vás mzda kolegy? Zveřejňování platů si firmy i zaměstnanci pochvalují
Zajímalo by vás, jakou mzdu bere váš kolega nebo kolegyně v práci? Přibývá firem, u kterých je zcela běžné, že je výše mezd jednotlivých lidí veřejnou informací. A někde si dokonce sami zaměstnanci rozhodují o rozdělení výše odměn.
Ministryně práce Maláčová navrhuje, aby se nejnižší výdělek zvedl od ledna z nynějších 15 200 na 18 tisíc korun, tedy zhruba o 18 procent. Odbory to podporují. Zaměstnavatelé jsou však proti. Navrhovali navýšení o 500 korun, tedy o inflaci. Poukazují na to, že se zvláště malé a střední podniky dosud nevzpamatovaly z dopadů koronavirové epidemie. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) zmínila možnost přidání o 1000 korun.
Babiš: Není kam spěchat
Tripartita o navýšení debatovala už v červnu. Dohodu stále nenašla. „Jsou tam tak rozdílné názory v rámci tripartity i zaměstnavatelů a odborářů, že nejlepší bude rozhodnutí odložit na příští vládu. Není kam spěchat,“ řekl Babiš.
S minimální mzdou se zvedají i zaručené mzdy, které se vyplácejí v osmi stupních podle odbornosti, odpovědnosti a složitosti práce. Pohybují se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku. Podle návrhu by se tedy vyplácely od 18 tisíc do 36 tisíc korun. Schillerová už dřív řekla, že by výrazné navýšení mohlo vést k propouštění lidí s nižším výdělkem.
Podle ministryně práce Maláčové naopak stát vybere víc na daních a odvodech a vyšší mzdy podpoří ekonomiku, protože lidé budou víc utrácet. Někteří ekonomové naopak varují před zdražováním a roztáčením inflační spirály.
Mzdové náklady pracovníka s minimálním výdělkem by se po navrhovaném navýšení minimální mzdy příští rok zvedly o 44 957 korun. Zaměstnavatele by to podle podkladů k nařízení stálo o 16,08 miliardy korun víc a stát a veřejný sektor o 1,3 miliardy víc.
