Poslední rozloučení s Hanou Maciuchovou
Jaroslav Satoranský, Carmen Mayerová, Petr Kostka, Simona Postlerová, Otakar Brousek a další umělci přišli v úterý do kostela svaté Ludmily na pražských Vinohradech uctít památku herečky Hany Maciuchové a rozloučit se s ní. Mnozí se s její smrtí ještě nevyrovnali, všichni na ni vzpomínají v dobrém.
Kolegy do kostela svolala herečka Simona Postlerová. „Zádušní mši jsem v této době považovala za velkou sílu a myslím, že to bylo krásné,“ řekla CNN Prima NEWS Postlerová. Herečka Carmen Mayerová se svěřila, že se se smrtí Maciuchové stále nemůže smířit.
Těsně před zahájením mše svaté do kostela proklouzla herečka Jitka Schneiderová a v jejím průběhu nepozorovaně vešla bývalá první dáma Dagmar Havlová. Ani jedna z nich neměla sílu mluvit.
Herec Václav Vydra uvedl, že měl zesnulou kolegyni rád, a herec Jaroslav Satoranský řekl, že na ni moc vzpomíná.
V úterý proběhla zádušní mše za herečku Hanu Maciuchovou. Zdroj: ČTK
V úterý proběhla zádušní mše za herečku Hanu Maciuchovou. Zdroj: ČTK
„Jsem ráda, že nám bylo umožněno se důstojně rozloučit,“ okomentovala obřad herečka Vendulka Křížová. Podle tanečníka Vlastimila Harapese byla mše dojemná. „Jedna paní za mnou neustále fňukala a já se nedivím. Také tam byla krásná a netradiční fotografie,“ popsal Harapes.
Diváci si herečku oblíbili jako Anče z Krkonošských pohádek
Herečka Hana Maciuchová zemřela po dlouhé a těžké nemoci 26. ledna v Olomouci. Bylo jí 75 let. Během svého života ztvárnila několik divadelních, televizních i filmových rolí. Diváci si ji oblíbili například jako copatou Aničku z Krkonošských pohádek.
Hana Maciuchová měla zádušní mši v Kostele svaté Ludmily v Praze
Zádušní mše pro herečku Hanu Maciuchovou se konala v úterý od 16:30 hodin v kostele sv. Ludmily na náměstí Míru v Praze.
Maciuchová byla dlouholetou členkou pražského Divadla na Vinohradech, kam po několika sezónách strávených v Divadle Za branou nastoupila v roce 1971. Tady ztvárnila řadu zejména tragikomických rolí. K takovým patřila například Líza z Obchodníka s deštěm. Ráda vzpomínala na Roxanu v Cyranovi z Bergeraku, ale i na Markétku v Mistrovi a Markétce.
Řadu příležitostí jí nabídl film. Poprvé se objevila ve snímku slovenského režiséra Štefana Uhera Organ z roku 1964. Později ji diváci mohli vidět například v Balíkově psychologické sondě V každém pokoji žena. Velkou charakterní roli jí přinesl Skalského film o Karlu Čapkovi Člověk proti zkáze z roku 1989, kde ztvárnila Olgu Scheinpflugovou. Zahrála si i v Samotářích Davida Ondříčka, nejnověji ji diváci mohli vidět v drobnější roli ve filmu Tátova Volha.
Velkou popularitu jí kromě inscenací a pohádek přinesly také televizní seriály. V 70. a 80. letech minulého století hrála třeba Olinku v Ženě za pultem, jako železničářská dcerka se objevila v Dynastii Nováků, hrála v Chalupářích, v seriálech Synové a dcery Jakuba skláře, Dnes v jednom domě či v Nemocnici na kraji města.
Jejím manželem byl 20 let herec Jiří Adamíra, který zemřel v roce 1993. Manželství zůstalo bezdětné.
