Pozor na kožní znaménka po létě: Lékařka radí, jak odhalit nebezpečí a kdy vyhledat odborníka
Rakoviny kůže v Česku přibývá. Zejména po létě by se proto lidé měli pořádně prohlédnout. Lékařka dermatovenerologického oddělení Ústřední vojenské nemocnice Karolína Műller pro CNN Prima NEWS popsala, čeho by si lidé na kůži měli všímat: Zpozornět by měli například při změně barvy, velikosti či ohraničení znaménka. Mimo ohrožení nejsou ani lidé, kteří se dobře opalují či mají pigmentových znamének málo. Samovyšetření je podle lékařky důležité, lidé by se ale v případě pochybností neměli bát obrátit na odborníka. Prohlídka je totiž obvykle bezbolestná a rychlá.
Zhoubnými nádory kůže podle dat Masarykova onkologického ústavu onemocní ročně až 30 tisíc lidí. Číslo se navíc podle dostupných dat stále zvyšuje. Podle kožní lékařky je to způsobeno životním stylem, jelikož se lidé zejména v minulých desetiletích často opalovali bez dostatečné ochrany, následky se ovšem mohou projevit i o několik desetiletí později. Kromě toho stojí za rostoucím počtem diagnóz i stárnutí populace a lepší dostupnost dermatologických vyšetření. „Díky tomu dnes dokážeme zachytit i nádory v časnějších stadiích, které by dříve mohly zůstat delší dobu nerozpoznané,“ řekla CNN Prima NEWS dermatoložka Karolína Műller.
ČTĚTE TAKÉ: Chuť na pivo mizí, zkoumá se vliv na kouření. Jak mohou léky na hubnutí pomoci se závislostmi?
Rakovina kůže je nejběžnějším typem rakoviny. Kůže je totiž největším lidským orgánem, jak připomíná Národní zdravotnický informační portál (NZIP). Chrání tělo zvenčí a bývá tak vystavena veškerým vnějším vlivům: horku, chladu, různým choroboplodným zárodkům a UV záření, díky kterému si tělo dokáže vyrábět vlastní vitamín D.
Právě nadbytek UV záření je jednou z hlavních příčin vzniku melanomu. Kromě něj existují ještě dva druhy kožních nádorů: bazocelulární a spinocelulární, které jsou sice častější, melanom je ale nejnebezpečnější. Po slunečném létě by tak lidé měli své kůži věnovat zvýšenou pozornost.
Týká se to zejména lidí se světlým fototypem, větším počtem pigmentových znamének nebo těch, kteří mají v rodině někoho, komu byl melanom diagnostikován. „Rizikovou skupinou jsou i lidé, kteří se v minulosti opakovaně spálili na slunci, zejména v dětství, nebo navštěvovali solária. Vyšetření bych doporučila také každému, kdo na své kůži zaznamenal nové, neobvyklé nebo měnící se pigmentové ložisko. Nemusí se přitom jednat pouze o znaménko, které se zvětšuje. Varovným příznakem může být i změna jeho barvy, tvaru nebo vznik spontánního krvácení či svědění,“ vyjmenovala Műller případy, kdy by lidé měli vyhledat odborníka.
Prevenci bychom neměli zanedbávat ani na podzim
Lékařka také připomněla, že melanom se může objevit i u mladých lidí nebo u těch, kteří nemají mnoho znamének na kůži. Samotné léto navíc není jediným důvodem k návštěvě dermatologa. „Ani podzimní a zimní měsíce nejsou zcela bez rizika. UV záření proniká i přes oblačnost a například na horách může být expozice velmi intenzivní, mimo jiné kvůli odrazu záření od sněhu,“ dodala Műller.
Jak tedy nebezpečným melanomům předcházet? Základem prevence je podle expertky rozumné chování na slunci. Měli bychom se vyhýbat intenzivnímu polednímu záření, nosit vhodné oblečení a pokrývku hlavy a nechráněné části těla chránit přípravky s ochranným faktorem. Nejvhodnější jsou faktory SPF 30 až 50+. Důležité je také správné množství přípravku a jeho opakovaná aplikace, zejména po koupání nebo pokud se více zpotíme.
Návštěva solária je riziková
Rizikovým faktorem, kterému Műller doporučuje se zcela vyhnout, jsou solária. NZIP dodává, že jejich návštěvy jsou nevhodné zejména v mládí a představují prokazatelné riziko vzniku melanomu. „Chtěla bych také zdůraznit, že nikdy není pozdě začít se před sluncem chránit. I když se člověk v minulosti opakovaně spálil, změna návyků má stále význam,“ připomněla lékařka.
Čtěte také
Lidé si mohou částečně pomoci samovyšetřením. Každý by totiž měl mít alespoň základní přehled o tom, jak jeho znaménka vypadají, aby mohl pozorovat, zda a jak se v průběhu času mění. „Ideální je prohlédnout si celé tělo při dobrém osvětlení, například před zrcadlem, a nezapomínat ani na méně viditelná místa, jako jsou záda, vlasatá část hlavy, plosky nohou nebo prostory mezi prsty,“ uvedla Műller. Zmínila i takzvané pravidlo ABCDE, které upozorňuje na asymetrii (asymmetry), nepravidelné okraje (border irregularity), nejednotnou barvu (colour variability), větší průměr a především vývoj či změnu znaménka v čase (different, evolving).
„Samovyšetření je velmi užitečné, ale nemůže nahradit odborné dermatoskopické vyšetření. Pokud člověk objeví podezřelou změnu, neměl by čekat na další preventivní kontrolu, ale objednat se k dermatologovi,“ doplnila lékařka.
Z návštěvy dermatologa nemusí mít lidé strach
Lidé nemusí mít z vyšetření u odborníka strach. Je totiž zpravidla rychlé, nebolestivé a neinvazivní. „Nejprve se pacienta ptáme, jak dlouho dané znaménko má, zda se měnilo, případně jestli krvácí, svědí nebo se jinak projevuje. Zajímá nás také osobní a rodinná anamnéza kožních nádorů, spálení na slunci nebo návštěvy solárií. Následně si podezřelé ložisko prohlédneme, a to nejen pouhým okem, ale především pomocí dermatoskopu. Jde o speciální optický přístroj, který nám umožňuje zobrazit pigmentové a cévní struktury kůže, jež běžným pohledem nevidíme,“ popsala Műller.
Podle toho, co lékař zjistí, doporučí sledování znaménka, případně jeho chirurgické odstranění a histologické vyšetření. „Pacientům vždy doporučuji, aby se nebáli přijít i s nálezem, který se nakonec ukáže jako zcela neškodný. Je mnohem lepší vyšetřit neškodné znaménko než přehlédnout počínající melanom,“ uzavřela lékařka.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nebezpečné mýty o houbách. Neposuzujte jedovatost podle barvy, varuje mykolog