Záhady života Zdroj: Shutterstock
Březnové Záhady života: Mluvím s mrtvými!
Eva Vítková zažila během svých poutí po Peru několik nečekaných duchovních zasvěcení. Od té doby k ní přicházejí vzkazy od andělských bytostí, duchovních průvodců, nenarozených dětí, lidí v kómatu nebo zemřelých…
Mluvila jste o tom, že vaši rodiče pracovali v pohřební službě. Jak jste to jako dospívající dívka nesla?
Nebylo to snadné. Rodiče se spolu pochopitelně dost často bavili o práci a mně to bylo nepříjemné hlavně proto, že jsem zemřelé, o nichž právě hovořili, vnímala. Často byli poblíž a dohlíželi na přípravu svého pohřbu. Občas se snažili ke mně promlouvat, jindy jen tiše naslouchali a byli smutní. Dlouho jsem byla přesvědčená, že jsem prokletá, a nechápala jsem, proč je zrovna já vidím a jiní ne. Někdy jsem se bála, že mě chtějí vtáhnout do svého světa. Časem jsem se naučila spojení s druhým břehem „vypínat“, ale ne vždy se mi to dařilo tak, jak jsem si přála. Občas se mi, hlavně v zaměstnání, děly kuriózní situace, na které mi nezbývalo než si zvyknout.
Povězte mi o alespoň o některých z nich.
Jsem povoláním zlatnice a měla jsem vlastní obchůdek. Přišel třeba zákazník, který ani přesně nevěděl, proč přišel, ale mně to bylo při pohledu na něj jasné. Spolu s ním totiž dorazil i někdo, kdo už byl po smrti, a chtěl, abych jeho blízkému předala vzkaz. Já se na zákazníka dívala, jak bezcílně bloumá po obchodě, a vnitřně bojovala s tím, co po mně zesnulý naléhavě žádá. Jenže pro mě bylo nepříjemné někomu, kdo mě vůbec nezná, předávat takové nevyžádané informace. Občas ale bylo naléhání zesnulých tak silné, že ze mě například najednou vylítlo: „Tatínek si nepřeje, abyste dávala dědictví někomu jinému.“ Paní, které poselství bylo určeno, se překvapením nezmohla na nic jiného než na nechápavé: „Jak to můžete vědět, že mi právě zemřel otec ?“ Jedné dámě jsem zase řekla, že maminka nechce pohřeb v kostele. Byl to pro ni šok, nicméně pak se rozpovídala a ukázalo se, že skutečně právě zařizovala poslední rozloučení. Nějakou dobu jsme si povídaly, a přestože byla zezačátku nedůvěřivá, odcházela rozhodnutá, že maminčino přání splní, protože do kostela opravdu nikdy nechodila a neměla ke křesťanství na rozdíl od zbytku rodiny blízký vztah. Takových situací bylo nesčetně. Lidé, kterým bylo poselství určeno, byli pokaždé překvapeni, jak mohu znát tolik detailů z jejich života. Bylo snadnější odpovídat „prostě to vím“, než přiznat, že jejich blízký právě stojí v krámku u pultu a všechno vím od něj.
Stalo se vám někdy, že byste hovořila s někým, kdo opustil své fyzické tělo pouze dočasně?
Ano, už kolikrát. Např. mladou dívku srazilo auto a byla poměrně dlouho v nemocnici v kómatu. Její maminka za mnou často chodila do obchodu, aniž by si něco koupila. Pokaždé, když přišla, jsem vnímala určité napětí, ale nedokázala jsem si ho vysvětlit. Až časem mi došlo, že její dcera touží skrze mě doručit mamince vzkaz. A tak jsem vzala papír a tužku a vzkaz přijala. Když byl napsaný, roztřásly se mi ruce. Dcera své mamince napsala, proč se jí to z karmického důvodu stalo, jak dlouho v ještě bude kómatu a byla tam i informace, kdy se zase vrátí zpátky. Neměla jsem ani tušení, co mám s tím papírkem udělat, jak jí ho předat, abych se jí nějak nedotkla...
Jak to dopadlo?
Nakonec jsem tomu dala volný průběh, paní se zeptala a psaní předala. Můj strach z reakce byl zbytečný, paní za něj byla nesmírně vděčná. Přesně takovou naději v úplné beznaději totiž potřebovala. Později mi s úsměvem přišla říci, že – jak bylo předpovězeno – dceru právě propustili z nemocnice a vrací se do běžného života. Když jsme se pak s touto mladou ženou potkaly na ulici, pozdravily jsme se a ona ze mě nemohla spustit oči. Pak mi řekla: „Já vás odněkud znám, ale nemůžu si vzpomenout, odkud…“
Chcete znát další neuvěřitelné zážitky Evy Vítkové? A co na její vzkazy říkají příbuzní zesnulých? Jak probíhalo zasvěcení v Peru a jaké bytosti při něm spatřila? To vše se dozvíte v celém rozhovoru s Evou Vítkovou, který najdete v březnových Záhadách života, časopisu o mystériích, zdraví a duši. I staré texty totiž mnohé prozrazují.
Pro ty, kterým se nechce do stánku připomínáme, že si časopis za "stánkovou cenu" mohou včetně poštovného objednat na www.zahadyshop.cz/katalog/aktualni-vydani a https://send.cz/casopis/1042/zahady-zivota (na výběr roční předplatné, nebo jen jeden výtisk).
V aktuálním čísle také například najdete:
• Rozhovor s Milošem Matulou o minulých životech v Egyptě, magnetických pólech Země a faraonovi Achnatonovi
• Sekta eunuchů - kastrace jako zasvěcení: Láska k Bohu vedla přes krvavé utrpení
• Chcete lepší osud?: Sedm bodů, jak změnit svoji špatnou karmu
• Tvorové z podzemí - co se skrývá v tunelech? Nechtějte to vědět, budete se bát!
• Jaké to je být českým buddhistou?
• Záhadný Aronův náprsník - K čemu sloužily vzácné věštecké kameny?
• Prožitky blízké smrti: Mohla »v nebi« Michaela Mikulenková potkat herce V. Menšíka?
• II. sv. válka: Co hledal Hitler uprostřed bitvy o Moskvu u Rjazaně?
• Jasnovidný Cheiro - muž, který předpověděl smrt mnoha slavných a nikdy se nemýlil
• Otužování je cesta ke svobodě: S . J. Šálkem o fenoménu, který v poslední době uchvátil naši zemi
• Zápisy ze starých kronik: mladotický rybník svědkem přistání UFO
• Jak se rychle uklidnit krátkým uvědoměním si svého těla
• Jednoduchý způsob, jak zkrotit negativní energii v ložnici
To vše a ještě mnohem víc si přečtete v nových únorových Záhadách života!
Březnové číslo najdete na stáncích od čtvrtka 4. března 2021!
Více info na www.facebook.com/zahadyzivota/ nebo www.zahadyzivota.cz.
časopis Záhady života
