První letošní číslo Naší přírody je tu

Zima je v plném proudu a přeci jen je třeba se sem tam zahřát u kamen, tak si k nim vezměte první letošní číslo Naší přírody. Nudit se opět nebudete – nakouknete do říše parazitů, a že je to říše velikánská, z ptačí říše nakouknete ke žlunám a k pěnkavám jikavcům, na výlet vás budou lákat články na Moravu i na Slovensko, kdo se nemohl zúčastnit konference, najde v čísle zprávu z této akce, děti se dozvědí, že letos bude jejich rubrika o stromech a v neposlední řadě se můžete pokochat dalšími fotkami z loňské fotosoutěže, určitě za prohlédnutí stojí. Tak hezké čtení…

Parazit je, když…

Jistě si pamatujete ten pocit, když jste stáli před tabulí, v hlavě prázdno, a měli jste definovat nějaký, pro vás zcela cizí, pojem. Zoufale jste bloudili očima po spolužácích, zda někdo nenadhodí spásné slůvko, ale ti se tvářili, jako by ve třídě ani nebyli. Ale proč to vlastně píši. Nedávno se na mne obrátil vnuk – středoškolský student – s dotazem: „Dědo, pracoval jsi v parazitologickém ústavu, tak mi jistě vysvětlíš, co je vlastně parazit?“ Obratem jsem mu odpověděl, že parazit je organismus, který se živí na úkor jiného organismu. Ale pak se mi v hlavě rozhostil onen pocit. Co to vlastně je živit se na úkor jiného organismu? Když si dám vepřový řízek, nemohu popřít, že se živím na úkor prasete. Jsem tedy parazit?

Stromy kolem nás

Trpělivost se vyplatila. Už dobré čtyři roky jsem pravidelně kolem půle února žhavil drát na úřad městyse Spálova v Oderských vrších. Tam se mě vždy ochotně ujala paní starostka. Pokaždé jsem se pídil po informaci, jestli konečně Petrovu skálu zkrášlila úchvatná ledová výzdoba. A ona mně přesně sdělila aktuální situaci. Opravdu jsem netoužil putovat přes půli Moravy zbytečně.

Mezi zelenou a šedou

Venku chladno, nevlídno. Doma šero. Proč si chmurný zimní den nezpestřit? Jakou barvou? Na oči je prý nejlepší zelená. A když do našeho příběhu přidáme i šedou, bude kupodivu mnohem, mnohem pestřejší…

Více na www.nasepriroda.cz.