PŘEHLEDNĚ: Mise Artemis II. K Měsíci míří astronauti po 53 letech, jaké jsou cíle?
NASA zahájila odpočet před startem prvního letu člověka k Měsíci po více než 50 letech. Start mise Artemis II, při které čtyři astronauti obletí Měsíc, je naplánován na středu 18:24 místního času, tedy ve čtvrtek 00:24 SELČ. Kdo je čtveřice na palubě rakety, jak dlouho stráví ve vesmíru a co má mise přinést? Živý přenos startu můžete sledovat živě na CNN Prima NEWS.
Krátce po půlnoci našeho času odstartuje do vesmíru čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion, která je umístěna na raketě Space Launch System. K Měsíci vyrazí rychlostí z nuly na 805 km/h za pouhé dvě vteřiny. Za tři a půl hodiny po startu z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě se kapsle Orion od rakety oddělí a astronauti budou moct loď pilotovat ručně.
ČTĚTE TAKÉ: Začal odpočet vesmírné mise Artemis II. Let k Měsíci má i českou stopu, na palubě je poprvé žena
V rámci desetidenní mise Artemis II se vydají za odvrácenou stranu Měsíce, což by mohlo vytvořit nový rekord v největší vzdálenosti, jakou kdy člověk urazil od Země. Ten zatím drží Apollo 13, připomíná CNN.
Kdy a jak sledovat start rakety?
Pokud vše proběhne podle plánu – tedy nevyskytnou se technické problémy, nezmění se počasí apod. – odstartuje Space Launch System krátce po půlnoci. Meteorologové NASA zatím odhadují šanci vzletu na 80 %. V případě srážek nebo aktivní bouřky v blízkosti do 16 km bude start odložen.
Start rakety budeme vysílat živě v tomto článku. Webové stránky NASA Artemis Real-time Orbit (AROW) pak lidem umožňují sledovat cestu Orionu kolem Měsíce v reálném čase, počínaje přibližně minutou po startu. Zobrazují polohu lodě vzhledem k Zemi a Měsíci spolu se vzdáleností, rychlostí, nadmořskou výškou a uplynulým časem mise – stejná data se odesílají do řídícího střediska v Houstonu, píše web Astronomy.
Co je mise Artemis?
Program Artemis je série lunárních misí NASA. První proběhla již na konci roku 2022, kdy modul Orion bez lidské posádky strávil ve vesmíru 25 a půl dne, z toho polovinu na dráze kolem Měsíce. Artemis I sloužila jako zkušební mise, jejíž data mají pomoci budoucím posádkám. Artemis II na ni naváže, tentokrát ale již s živou posádkou.
V roce 2027 má odstartovat Artemis III, což bude pilotovaná demonstrační mise na nízké oběžné dráze Země. Jejím cílem bude otestovat jeden nebo oba přistávací moduly od společností SpaceX a Blue Origin a jejich spojení s lodí Orion.
Čtěte také
O rok později by se měl člověk vrátit na Měsíc. V rámci mise Artemis IV se vydají astronauti na jeho oběžnou dráhu a dva členové posádky sestoupí na jeho povrch. Zhruba týden mají strávit v jeho blízkosti a provádět vědecké práce, než se vrátí ke své posádce a zpět na Zemi. Půjde tak o první misi s přistáním na Měsíci od Apolla 17 v roce 1972.
Americký prezident Donald Trump podepsal loni v prosinci exekutivní příkaz o americké dominanci ve vesmíru, který mimo jiné žádá návrat astronautů na Měsíc do roku 2028 s následným vybudováním trvalé lunární základny či nařizuje umístění jaderných reaktorů na Měsíci i oběžné dráze.
Právě program Artemis by se měl podle NASA stát odrazovým můstkem pro budoucí vyslání lidí na Mars.
Kdo je čtveřice astronautů?
Vesmírný let se zapíše do historie jako první let za nízkou oběžnou dráhu Země s osobou jiné barvy pleti, se ženou a s kanadským astronautem.
Reid Wiseman (50)
Americký vojenský pilot a astronaut, který je velitelem mise Artemis II. Do NASA nastoupil v roce 2009 po 27leté kariéře v námořnictvu. V roce 2011 byl zařazen do posádky 40. a 41. expedice na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), půlroční misi zahájil 28. května 2014 a setrval na ní do 10. listopadu téhož roku. Posádka se například zabývala různými biologickými a fyzikálními experimenty, pozorovala růst sazenic a pád kosmických těles do zemské atmosféry i bádala, s využitím zvířat, jaký má vliv dlouhodobý pobyt ve stavu beztíže na živé organismy, včetně lidského.
Čtěte také
Victor Glover (49)
Veterán amerického námořnictva, který absolvoval přes 3 000 letových hodin na více než 40 letadlech, přes 400 přistání na letadlových lodích a zúčastnil se 24 bojových misí. Do NASA byl přijat v roce 2013, předtím působil jako poradce republikánského senátora Johna McCaina. V roce 2020 se stal prvním Afroameričanem, který se zúčastnil dlouhodobé mise na ISS, během níž čtyřikrát vystoupil do volného prostoru. Nyní se v rámci mise Artemis II stane prvním Afroameričanem, který se vydá na Měsíc.
Christina Kochová (47)
Americká astronautka je první ženou, která se zúčastní lunární mise. S 328 dny je rekordmankou mezi ženami v nepřetržitém pobytu na ISS. Do dějin se zapsala také tím, že spolu se svou americkou kolegyní Jessikou Meirovou zvládla tři několikahodinové pracovní výstupy prvního čistě ženského týmu v otevřeném kosmu. Vystudovaná elektroinženýrka je astronautkou NASA od roku 2013. V letech 2004 až 2007 se jako výzkumná spolupracovnice účastnila amerického výzkumného programu v arktických a antarktických oblastech. Pracovala také v laboratoři aplikované fyziky americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU), kde se podílela na vývoji přístrojů pro kosmické sondy.
Jeremy Hansen (50)
Kanadský astronaut se stane prvním občanem jiné země než USA, který se vydá k Měsíci. Po kariéře stíhacího pilota v Královském kanadském letectvu, kde dosáhl hodnosti kapitána, byl v roce 2009 vybrán Kanadskou kosmickou agenturou (CSA) mezi astronauty. Mise Artemis II bude jeho prvním letem do vesmíru.
Proč posádka rovnou nepřistane na Měsíci?
Podle zástupkyně vedoucího pro analýzu misí NASA Patty Casasové Hornové nemá Artemis II přistávací modul a nejde ani o hlavní prioritu mise. „V celé historii NASA bylo všechno, co děláme, trochu riskantní, a proto se chceme ujistit, že toto riziko dává smysl, a akceptovat pouze riziko, které musíme akceptovat, v rozumných mezích. K přistání na Měsíci se dostaneme, ale Artemis II je ve skutečnosti o posádce,“ uvedla pro CNN.
Jaké jsou cíle mise?
Priorit je podle Hornové dostatek i bez doteku s měsíčním povrchem. Na prvním místě je především bezpečnost a zdraví posádky, což zahrnuje i jejich návrat zpět domů. Druhořadá je poté i bezpečnost kosmické lodě, testování navigace, pohonu a dalších palubních systémů.
Čtěte také
Jedním z hlavních cílů Artemis II bude studium vlivu hlubokého vesmíru na lidské zdraví. Studie astronautů na krátkodobých vesmírných letech nebo na nízké oběžné dráze Země na vesmírných stanicích ukázaly, že cestování vesmírem může mimo jiné zvýšit riziko rakoviny nebo způsobit problémy se zrakem. Dokonce i soukromá vesmírná mise Inspiration4, která byla vypuštěna v roce 2021 a nesla posádku vedenou Jaredem Isaacmanem – který je nyní šéfem NASA – objevila změny ve zdraví během krátkého třídenního vesmírného letu, píše web Nature.
Další výzkum se bude opírat o poznatky astronautů a geologických útvarů na částech Měsíce, které lidské oko dosud nespatřilo. Planetární vědkyně z Goddardova vesmírného letového střediska NASA v Greenbeltu v Marylandu Barbara Cohenová pro Nature uvedla, že vědecké poznatky z Artemis II se budou zásadně lišit od objevů, které dříve učinili roboti zkoumající sluneční soustavu. „Úžasné na tom je, že máme živou posádku – mají mozek, oči a schopnost myslet a reagovat,“ popsala a doplnila, že tato přímá cesta je pro vědu nejlepší. „Jsme nadšení dozvědět se, co astronauty zaujme a co upoutá jejich pozornost. Je to neuvěřitelná příležitost,“ doplnila Nicola Foxová, vedoucí ředitelství vědeckých misí NASA ve Washingtonu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Má ji jen jeden člověk ze šesti milionů. Vzácná zlatá krev dokáže zachránit kohokoli
