Izrael od úterý opět útočí na pásmo Gazy. Došlo tak k přerušení příměří, které trvalo dva měsíce. Analýza CNN popisuje, proč Izrael znovu válčí, co bude s příměřím, co současná situace znamená pro obyvatele Gazy a co pro rukojmí, která stále zadržuje Hamás.
Příměří mezi Izraelem a Hamásem, které trvalo jen dva měsíce, bylo již nějakou dobu křehké. Zcela zničeno však bylo v úterý ráno, kdy Izrael začal bombardovat Gazu. Údery zabily několik stovek Palestinců, přičemž šlo o nejsmrtelnější den od prvních týdnů konfliktu, který začal na konci roku 2023.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Čucháme velký průšvih. Trump nás mohl Putinovi prodat, nevěříme mu, tvrdí ukrajinští vojáci
Údery po celém pásmu Gazy pokračovaly i ve středu a Izrael opět vydal příkaz k povinné evakuaci, přičemž shazoval letáky, které nařizovaly civilistům, aby se přestěhovali, píše CNN. „Od nynějška se bude vyjednávat pouze pod palbou,“ řekl v úterý večer v televizním projevu izraelský premiér Benjamin Netanjahu. „Chci vás ujistit: Tohle je teprve začátek.“
Proč Izrael znovu válčí?
Izraelská vláda uvádí různé důvody. Izraelský ministr obrany Israel Katz uvedl, že k útokům dochází, protože Hamás odmítá propustit rukojmí a hrozí vojákům a izraelským obcím. Dalším cílem Izraelců je snaha dostat domů zbývající rukojmí, která Hamás unesl předloni v říjnu.
Důležitým faktorem je i izraelská vnitřní politika. Krajní pravici v Izraeli se příměří v Gaze nikdy nelíbilo, protože ho považuje za kapitulaci před Hamásem. Chtějí, aby všichni Palestinci opustili Gazu a aby Izrael znovu založil osady, které v roce 2005 vyklidil. Netanjahu tuto frakci potřebuje, aby mohl vládnout. Na protest proti příměří odešel z vlády jeden krajně pravicový ministr, Itamar Ben Gvir. Další, Bezalel Smotrich, prohlásil, že odejde, pokud Izrael nebude dál válčit. Tím by se Netanjahuova vládní koalice rozpadla.
V úterý však Ben Gvirova strana – Židovská síla – oznámila, že se do vlády vrátí, což vrací Netanjahuově koalici stabilitu. Smotrich i Ben Gvir se každopádně domnívají, že Izrael vedl válku příliš bázlivě. „Jedná se o postupnou operaci, kterou jsme plánovali a budovali v posledních týdnech od nástupu nového náčelníka generálního štábu IDF,“ řekl v úterý Smotrich. „A s Boží pomocí bude vypadat úplně jinak než doposud,“ dodal.
Co se stalo s rozhovory o příměří?
Izrael a Hamás zahájily 19. ledna příměří, jehož první fáze trvala 42 dní. Hamás dal jasně najevo, že chce zahájit jednání o případné druhé fázi. Podle jeho podmínek by se Izrael musel zcela stáhnout z Gazy a zavázat se k trvalému ukončení války. Výměnou za to by Hamás propustil všechna žijící rukojmí.
Izrael dal ale jasně najevo, že chce nové podmínky. Žádá, aby Hamás pokračoval v propouštění rukojmí výměnou za palestinské vězně – ale bez jakéhokoli závazku ukončit válku nebo stáhnout svou armádu. Obě strany měly jednat o druhé fázi od 3. února, izraelská vláda však termín ignorovala.
USA pak porušily desetiletou tradici a začaly jednat přímo s Hamásem, který považují za teroristickou organizaci. Izrael tvrdí, že vyslanec USA pro Blízký východ Steve Witkoff navrhl měsíční prodloužení příměří do ramadánu a poté do pesachu na konci dubna – ovšem bez jakýchkoli závazků přijatých v lednu. Hamás tento plán okamžitě odmítl s tím, že Netanjahu a jeho vláda zjevně sabotují již dohodnuté příměří.
Další pozemní operace?
Izraelská armáda poskytla o své operaci jen velmi málo podrobností. V jejich prvním oznámení se uvádělo, že provádí rozsáhlé údery na teroristické cíle patřící organizaci Hamás v pásmu Gazy.
Později v úterý armáda nařídila Palestincům v určitých oblastech Gazy, aby opustili své domovy. To vyvolalo spekulace, že Izrael možná připravuje obnovenou pozemní invazi a možná se dokonce pokusí obsadit městská centra v Gaze, což dosud neudělal.
Izrael plánuje postupně zvyšovat intenzitu vojenských operací v Gaze, uvedl jeden z izraelských představitelů. Zatím není jasné, kdy by Izrael mohl opět pozemní jednotky do bojů vyslat. Na druhou stranu se zdá, že Hamás a jeho spojenci jsou prozatím odhodláni podmínky stávajícího příměří dodržovat.
Kolik rukojmí je stále zadržováno?
Pro obyvatele Gazy je současná situace zničující. Je to už více než dva týdny, co Izrael zablokoval vstup veškeré humanitární pomoci – údajně kvůli tomu, že Hamás odmítl přistoupit na nové izraelské podmínky příměří. Pokračující válka toto utrpení ještě prohloubí.
Ahmad Al Shaafi, který se ukrývá v Deir el Balah, upozornil na další bombardování. „Copak Izraelci nemají žádné sliby, ke kterým se zavázali? Byla to děsivá noc. Jen Bůh je milosrdný. Pod troskami jsou stále dva lidé, jednomu je 26 let a druhému teprve pět. Nemůžeme je vytáhnout,“ řekl.
„Podporovat ‚peklo na zemi‘ obnovením války přinese jen další zoufalství a utrpení,“ řekl v úterý nejvyšší představitel OSN pro palestinské záležitosti Philippe Lazzarini.
Složitá je ale situace i pro rukojmí. V Gaze jich je stále 59, z nichž 24 je pravděpodobně naživu. Rodiny těch, kteří jsou stále zadržováni, jsou rozhořčeny. „Izraelská vláda se rozhodla vzdát se rukojmích. Jsme šokováni, rozzlobeni a zděšeni záměrnou likvidací procesu návratu našich blízkých z hrůzného zajetí Hamásu,“ uvádí se v prohlášení Fóra rodin rukojmích a pohřešovaných.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Zraněné děti i zničené výškové budovy. Rusko v noci podniklo masivní dronový nálet na Ukrajinu
