Zkouška nervů nad Evropou: Bombové výhrůžky ukázaly, jak snadno lze rozbít leteckou dopravu
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Evropu zasáhly desítky falešných bombových hrozeb.
Nejvíce zasaženým dopravcem je společnost Ryanair.
Kdo za koordinovanými výhrůžkami stojí, zůstává nejasné.
Desítky falešných bombových hrozeb v posledních dnech ochromily leteckou dopravu v Evropě. Letadla musela měnit trasy, některá doprovázely stíhačky a bezpečnostní složky prověřovaly možná nebezpečí na řadě letišť. Přestože se dosud všechny výhrůžky ukázaly jako plané, jejich neobvyklý rozsah vyvolává otázky, zda jde o koordinovanou akci a kdo za ní stojí.
Od začátku týdne narušily leteckou dopravu napříč Evropou desítky falešných bombových hrozeb. Úřady byly kvůli nim nuceny odklánět některé lety a vysílat stíhačky, aby doprovázely civilní letadla. Mnoho strojů, proti nimž byly výhrůžky namířeny, však bezpečně přistálo v cílových destinacích.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: „Ženská, bodejť by to nespadlo!“ Letecký záchranář Dvořák odráží útoky na pilotku po tragédii
Vše začalo v pondělí, kdy byl let společnosti Wizz Air z londýnského letiště Luton do bulharské Sofie odkloněn do Budapešti. Následně přicházely další výhrůžky. Ve čtvrtek se týkaly mimo jiné letišť v Londýně, Birminghamu, Bruselu, Bukurešti, Madridu, Miláně, Praze, Římě, Sofii a Varšavě. U všech dosavadních incidentů šlo o plané poplachy a příslušné bezpečnostní orgány nenalezly nic podezřelého.
Která letiště a letecké společnosti byly nejvíce postiženy?
Neexistuje jasný vzorec letišť a leteckých společností, které byly terčem útoků, píše deník The Guardian. Značný počet z nich ale zahrnoval italská letiště jako výchozí nebo cílovou destinaci. Sedm letů tento týden směřovalo do nebo z Velké Británie, čtyři pak do nebo z Irska. Sofie a Milán zaznamenaly po šesti incidentech, následovaly Řím (pět) a Praha (čtyři). Nejvíce postiženou leteckou společností byl Ryanair s osmi hlášenými případy.
Čtěte také
Evropský komisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas ve čtvrtek uvedl, že je „příliš brzy na to, abychom vyvozovali závěry o tom, zda hlášené incidenty spolu souvisejí“. „Jakékoli hrozby proti civilistům jsou nepřijatelné,“ zdůraznil.
Kdo stojí za hrozbami?
Zatím neexistují žádné informace, které by ukazovaly na konkrétní skupinu nebo aktéra, jako je Rusko nebo Írán. Obavy z hybridních incidentů namířených proti Evropě ale rostou. Letečtí experti tvrdí, že falešné hrozby se objevují denně – počet hrozeb z tohoto týdne je ale podle nich neobvyklý.
Expert na bezpečnost letectví Paul Mason pro BBC uvedl, že incidenty nesou znaky hybridní války, která zahrnuje nekonvenční metody, jako jsou kybernetické útoky. „Celé to působí koordinovaně. Rusko odmítá, že by s tím mělo cokoli společného, mohlo by ale využívat prostředníky. Je to snadný způsob, jak vyvolat chaos a zároveň si zachovat možnost popřít svou účast. Problém je, že lze jen spekulovat o tom, kdo za útoky stojí. Pokud pachatelé využívají sofistikované technologie, bude velmi obtížné je vypátrat,“ popsal Mason.
Čtěte také
Podle dopravního zpravodaje deníku The Guardian Gwyna Tophama mají dnes podvodníci díky internetu snadný přístup k informacím o leteckém provozu. Zjistí tak podrobnosti o letových řádech, typech letadel i jejich technických parametrech, které byly ještě před několika desítkami let dostupné jen úzkému okruhu zasvěcených lidí.
Není jasné, jak se výhrůžky dostaly k leteckým společnostem a úřadům. V případech týkajících se Bulharska, Itálie, Polska a Španělska však byly podle dostupných informací zaslány e-mailem. Italská agentura Ansa uvedla, že anonymní zprávy v italštině upozorňovaly na bomby v letadlech mířících do Říma a Milána a obsahovaly konkrétní čísla letů, názvy aerolinek i časy přistání.
Většina úřadů vydala prohlášení potvrzující bezpečnostní kontroly dotčených letadel. Česká policie, která ve čtvrtek vyšetřovala čtyři letadla přistávající na Letišti Václava Havla, uvedla, že zprávy považuje za „málo relevantní“.
Jak reagují letecké společnosti?
Příslušné úřady však přistupují k incidentům vážně a v souladu se svými bezpečnostními postupy. V Bulharsku, Francii, Maďarsku a Itálii byly dokonce zaznamenány případy, kdy letadla doprovázely stíhačky.
Odklonění letu je nákladné a způsobuje značné komplikace, avšak letecké společnosti nemají v případě jakékoli byť jen trochu věrohodné hrozby jinou možnost. Joji Waites, ředitel pro letovou bezpečnost v Britské asociaci dopravních pilotů, uvedl, že každá hrozba, kterou letecká společnost obdrží, je předána týmu posuzovatelů. Ti ji zařadí do jedné z kategorií: „červená“ (věrohodná), „oranžová“ (částečně věrohodná) nebo „zelená“ (nevěrohodná). „Pokud je letadlo ještě na zemi, obvykle to znamená evakuaci. Pokud je již ve vzduchu, prioritou je co nejrychlejší a nejbezpečnější přistání,“ popsal Waites.
Čtěte také
Letecké společnosti se obávají rozsahu možných narušení provozu a také toho, že by se mohly objevit další, napodobující výhrůžky, které by vyvolaly další chaos. Společnost Wizz Air potvrdila, že v posledních dnech došlo k „řadě podobných bombových hrozeb, které zasáhly několik leteckých společností po celé Evropě“. „Wizz Air není jediným dopravcem, který se stal terčem. Hrozby obdržely i jiné společnosti, což vedlo k odklonění letů a bezpečnostním kontrolám,“ uvedla společnost. „Letecká doprava je bohužel občas vystavena hrozbám, jak jsme viděli tento týden, kdy i jiné evropské letecké společnosti čelily falešným bombovým hrozbám,“ sdělila společnost Finnair, které se incidenty dotkly ve dvou případech. „Tyto hrozby jsou téměř vždy neopodstatněné,“ dodala.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Panika a nadávky, pak se letadlo odmlčelo. Nahrávka z USA zachytila okamžiky před tragédií
vaclav.cerny@iprima.cz
