Státní výdaje evidentně narostou
Dětské přídavky by se měly zvýšit o 26 procent a dostávat by je měly nově rodiny s příjmem do 3,4násobku životního minima. V pondělí to schválila vláda. Na Twitteru to oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní tak dávku bude pobírat asi 490 tisíc dětí. Nyní ji má zhruba 240 tisíc dětí.
Kabinet se na novele o sociální podpoře se zvýšením přídavků nedokázal týdny domluvit. Dohoda byla na přidání o 26 procent, ale už ne na tom, kolik dětí by mělo peníze od státu dostávat. Nyní dávku mají domácnosti s příjmem do 2,7 násobku životního minima. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) chtěla příjmovou hranici zachovat. Maláčová navrhovala posunutí na trojnásobek, 3,4násobek, nebo 3,6násobek minima.
Valorizace přídavku na dítě o 26 % a nárok na přídavek až do výše 3,4násobku životního minima rodiny! Díky dnešní shodě na vládě se přídavek dostane k pracujícím rodinám a podpoříme 490 tisíc dětí, tzn. každé páté! Nejlepší krok proti chudobě rodin s dětmi a na podporu ekonomiky.
— Jana Maláčová (@JMalacova) December 21, 2020
Přídavky nyní činí pro děti do šesti let 500 korun, pro děti od šesti do 15 let 610 korun a pro studenty od 15 do 26 let 700 korun. V rodinách, kde aspoň jeden z rodičů pracuje, podniká, je na rodičovské, nemocenské, ošetřovném či v důchodu, je dávka o 300 korun vyšší. Podle novely by se nově mělo podle věku dítěte poskytovat 630, 770 a 880 korun. V rodinách s pracujícím rodičem by to pak zase bylo o 300 korun víc, tedy 930, 1 070 a 1 180 korun.
Podle Maláčové se dávka nevalorizovala od roku 2008. V minulém volebním období ji ale zvýšila tehdejší vláda, když přidala 300 korun „pracujícím rodinám“. Ministryně uvedla, že by mělo přídavek pobírat zhruba tolik dětí jako v roce 2014. Od té doby rostly výdělky, řada rodin tak stanovený příjem překročila. „Považuji za nespravedlivé, že se rodiny snažily a pracovaly, o pomoc státu ale přišly,“ uvedla Maláčová. Podle ní by se přídavky měly vyplácet plošně.
Ideologický spor mezi Schillerovou a Maláčovou
Schillerová řekla, že výsledek představuje kompromis, který ale nepodporovala a který nebyl schválen jednomyslně. Zmínila rušení superhrubé mzdy a snížení daní, slevu na poplatníka a odstranění stropu daňového bonusu. „To jsou cesty, které já podporuji,“ řekla ministryně financí. Podle ní v pohledu na podporu mají s Maláčovou „ideologický spor“.
Kabinet plánoval zvýšení přídavků původně od ledna. Maláčová už dřív řekla, že tento termín se stihnout nedá a dávka by se mohla upravit od dubna.
Zvýšení přídavků doporučovali někteří ekonomové či sociologové jako pomoc rodinám s nižším příjmem v koronavirové krizi. Podle Maláčové vyšší dávka podpoří spotřebu a rodiny peníze hned utratí.
Členové vlády záměr zmínili poprvé v červnu. V září při vyjednávání o rozpočtu Maláčová požadovala na přídavky o 4,5 miliardy víc. Šéfka státní pokladny tehdy řekla, že není možné částku zahrnout do rozpočtových výdajů, protože novela ještě neplatí. O sumě byla ale ochotná jednat. Maláčová návrh zákona předložila v polovině října. Od té doby koalice hledala shodu.
Aby změna začala platit, musí ji ještě schválit Parlament a podepsat prezident. Počítá se nejspíš s navýšením od dubna. Ročně by to mělo stát 3,6 miliardy korun navíc. Teď roční výdaje činí asi 2,3 miliardy.
