Obvod Cheb

100,00 % okrsků sečteno
36,75 % volební účast




40,08 %

Miroslav Plevný

27,08 %

Sandra Tsoukernik

12,30 %

Štěpánka Černá

10,61 %

Vladimír Keblúšek

6,41 %

Ivan Reis

3,49 %

Pavel Hojda

Obvod Louny

100,00 % okrsků sečteno
41,45 % volební účast




43,50 %

Ivo Trešl

25,55 %

Jaroslav Mikoláš

10,92 %

Vladislav Hrbáček

10,10 %

Leo Steiner

6,46 %

Ivana Hluštíková

3,43 %

Jiří Kobza

Obvod Plzeň-město

99,29 % okrsků sečteno
40,55 % volební účast




32,71 %

Karel Řehka

27,33 %

Lucie Kantorová

20,10 %

Lumír Aschenbrenner

7,94 %

Daniela Pousková

4,85 %

Július Líška

3,11 %

Jiří Valenta

2,87 %

Bohumír Janský

1,05 %

Jaroslav Novák

Obvod Strakonice

99,69 % okrsků sečteno
42,50 % volební účast




55,50 %

Tomáš Fiala

23,84 %

Miroslav Ušatý

20,65 %

Jana Hrdinová

Obvod Pelhřimov

100,00 % okrsků sečteno
45,89 % volební účast




30,48 %

Ladislav Med

27,15 %

Michal Kozár

25,11 %

Jaroslav Chalupský

8,65 %

Karolína Kubisková

5,69 %

Lucie Pavlů Řádová

2,88 %

Pavel Hodáč

Obvod Příbram

99,25 % okrsků sečteno
46,07 % volební účast




43,73 %

Petr Štěpánek

25,22 %

Barbora Daňhová

12,09 %

Simona Luftová

9,32 %

Josef Šorna

5,83 %

Frank Thomas Podstatzky-Lichtenstein

3,77 %

Pavel Vermach

Obvod Praha 5

76,98 % okrsků sečteno
44,11 % volební účast




31,86 %

Václav Láska

26,84 %

Radko Sáblík

19,57 %

Zdeněk Šarapatka

14,15 %

Lubomír Brož

4,86 %

Pavel Spirov

1,74 %

Petra Prokšanová

0,95 %

Ľubomír Augustín

Obvod Praha 9

68,32 % okrsků sečteno
43,52 % volební účast




46,34 %

David Smoljak

22,68 %

Dagmar Pecková

16,76 %

Radek Žalud

8,60 %

Bedřich Laube

5,60 %

Darina Batyiová

Obvod Praha 1

63,04 % okrsků sečteno
45,24 % volební účast




50,15 %

Jiří Padevět

27,00 %

Jan Čižinský

12,61 %

Ján Dudra

2,86 %

Pavel Čižinský

2,59 %

Jiří Pavel Pešek

1,59 %

Jiří Morštadt

1,40 %

Vojtěch Ryvola

0,96 %

Jan Štern

0,80 %

Vladimír Kolman

Obvod Kladno

100,00 % okrsků sečteno
42,14 % volební účast




30,80 %

Adéla Sucharda Šípová

29,44 %

Petr Paták

22,16 %

Aleš Gerloch

8,10 %

Jan Klas

6,14 %

Marcela Machalová

3,34 %

Jaroslav Pelc

Obvod Děčín

100,00 % okrsků sečteno
35,34 % volební účast




52,22 %

Zbyněk Linhart

20,13 %

Michal Hejcman

10,45 %

Anna Lehká

10,35 %

Jan Skalický

6,83 %

Miroslav Štross

Obvod Česká Lípa

100,00 % okrsků sečteno
38,38 % volební účast




35,05 %

Jitka Volfová

32,66 %

Martin Půta

14,94 %

Jiří Vosecký

13,37 %

Vít Vomáčka

3,95 %

Leoš Hamrský

Obvod Trutnov

100,00 % okrsků sečteno
42,50 % volební účast




58,42 %

Jan Sobotka

28,61 %

Zuzana Chovancová

7,31 %

Radek Mráz

5,63 %

Hynek Beran

Obvod Kolín

100,00 % okrsků sečteno
43,97 % volební účast




45,26 %

Michael Kašpar

25,54 %

Andrea Brzobohatá

17,25 %

Roman Schulz

4,19 %

Antonín Dušek

4,14 %

Pavel Sehnal

2,34 %

Jiří Rynekr

1,24 %

František Třeštik

Obvod Hradec Králové

100,00 % okrsků sečteno
45,00 % volební účast




25,13 %

Martin Dvořák

21,94 %

Zuzana Ceralová Petrofová

18,40 %

Jana Hůlková

14,99 %

Monika Nebeská

12,18 %

Jan Holásek

5,33 %

Ivan Picek

2,01 %

Vladimír Dryml

Obvod Rychnov nad Kněžnou

100,00 % okrsků sečteno
45,61 % volební účast




62,19 %

Jan Grulich

37,80 %

Petr Sadovský

Obvod Žďár nad Sázavou

100,00 % okrsků sečteno
50,14 % volební účast




27,60 %

Michal Šmarda

25,62 %

Josef Klement

25,62 %

Radek Černý

16,49 %

Radek Koten

4,65 %

David Moos

Obvod Znojmo

100,00 % okrsků sečteno
45,03 % volební účast




35,55 %

Tomáš Třetina

22,28 %

Jiří Kyněra

18,67 %

Jindřich Růžička

11,78 %

Petra Rédová Fajmonová

6,65 %

Bohumila Beranová

5,04 %

Pavel Černý

Obvod Vyškov

100,00 % okrsků sečteno
52,40 % volební účast




63,34 %

Jan Grolich

29,99 %

Petra Absolonová

6,66 %

Jaroslav Fládr

Obvod Brno-město

91,06 % okrsků sečteno
48,78 % volební účast




41,73 %

Zdeněk Papoušek

24,42 %

Karel Zitterbart

20,45 %

Jaroslav Štěrba

6,33 %

Jaroslav Turánek

4,06 %

Veronika Holcnerová

2,97 %

Klára Alžběta Samková

Obvod Přerov

100,00 % okrsků sečteno
41,59 % volební účast




38,54 %

Jakub Navařík

37,62 %

Petr Vrána

15,04 %

Marek Obrtel

8,78 %

Dan Chromec

Obvod Litovel

100,00 % okrsků sečteno
40,02 % volební účast




32,17 %

Marek Ošťádal

28,78 %

Martin Škurek

28,44 %

Michael Kohajda

9,37 %

Pavel Jelínek

1,21 %

Zdeněk Beil

Obvod Frýdek-Místek

100,00 % okrsků sečteno
44,42 % volební účast




34,75 %

Helena Pešatová

32,47 %

Petr Korč

13,01 %

Tomáš Krpel

9,53 %

Zdeněk Navrátil

4,89 %

Nela Lisková

3,07 %

René Hompora

2,26 %

Petr Hrnčárek

Obvod Ostrava-město

96,59 % okrsků sečteno
38,83 % volební účast




46,36 %

Ondřej Šimetka

30,92 %

Lucie Baránková Vilamová

12,83 %

Milan Loprais

6,19 %

Petr Jančík

1,90 %

Štefan Režný

1,16 %

Radoslav Štědroň

0,61 %

Radek Iwoniak

Obvod Karviná

100,00 % okrsků sečteno
29,51 % volební účast




33,62 %

Lenka Brzyszkowská

14,31 %

Petr Kazík

14,10 %

Mariam Szyja

13,92 %

Aleš Polách

12,43 %

Pavel Staněk

9,10 %

Roman Galia

2,48 %

Karel Světnička

Obvod Zlín

98,64 % okrsků sečteno
45,46 % volební účast




33,52 %

Tomáš Goláň

22,93 %

Ivo Mitáček

18,97 %

Vladimír Sedlařík

12,01 %

Pavel Dlouhý

10,67 %

Lubomír Nečas

1,87 %

Jan Doleček

Obvod Uherské Hradiště

99,19 % okrsků sečteno
46,60 % volební účast




47,74 %

Josef Bazala

28,33 %

Jiří Vašica

9,45 %

Kristýna Zelienková

7,16 %

Otakar Březina

4,10 %

David Skyba

3,20 %

Margita Balaštíková

Trpký konec v armádě a protiváha Pavlovi. Kdo je kandidát na ministra obrany Zůna?


Generálporučík ve výslužbě s komunistickou minulostí a bohatými akademickými znalostmi, avšak slabšími praktickými zkušenostmi – tak by se dal jednoduše popsat možný příští ministr obrany Jaromír Zůna. Do první politické funkce jej jako nestraníka navrhlo hnutí SPD. Jaké je jeho pozadí a na co se bude na resortu soustředit? CNN Prima NEWS nabízí profil pravděpodobného nástupce Jany Černochové (ODS).

Armáda provází Zůnu celý jeho profesní život. Bohatý výčet jeho akademických zkušeností začíná za normalizace, kdy nastoupil na Vojenské gymnázium v Opavě. Poté pokračoval na Vysokou vojenskou školu pozemního vojska ve Vyškově, kterou dokončil v roce 1984.

ČTĚTE TAKÉ: Piráti radí Babišovi. Poslali mu souhrn rozsudků i návod, jak nebýt ve střetu zájmů

Již o tři roky dříve, v 21 letech, vstoupil do KSČ. Zhruba někdy v této době podle zjištění webu Forum 24 projevil i zájem působit ve vojenské zpravodajské službě, tedy komunistické rozvědce. Vstup do rozvědky mu však zřejmě v roce 1989 zatrhla sametová revoluce. Předseda SPD Tomio Okamura pro CNN Prima NEWS uvedl, že okolnosti Zůnovy přihlášky do rozvědky byly jiné. „Já to mám dávno vysvětleno a je to úplně jinak,“ uvedl Okamura, podrobnosti ale nesdělil.

Ještě za komunismu Zůna stihl dokončit kurz arabštiny. Plynně hovoří prý také anglicky, francouzsky a rusky. V úvodu kariéry znalost jazyků příliš neuplatnil – od poloviny 80. let působil na vojenské škole ve Vyškově.

V 90. letech následovalo další studium, zejména v USA. Na zahraniční misi se poprvé dostal v roce 1996, kdy se stal zástupcem velitele 6. mechanizovaného praporu IFOR/SFOR v Bosně a Hercegovině.

Služba v NATO a „Zemanův člověk“

Následovaly další pozice, zejména na Generálním štábu, ministerstvu obrany či ve Vyškově. Významný předěl v jeho kariéře znamenal rok 2010. Prezident Václav Klaus jej v květnu jmenoval brigádním generálem a zhruba v této době se mělo poprvé uvažovat o jeho jmenování náčelníkem Generálního štábu AČR. „Že budu ve výběru na NGŠ, jsem věděl od roku 2009. Pouze k tomu dle mé projekce mělo dojít dříve,“ uvedl v rozhovoru pro CZ Defence.

V srpnu již působil jako náčelník štábu NATO Joint Force Training Centre v polské Bydhošti. Jedná se o významné cvičné středisko v rámci struktur NATO, kde se například provádí simulace operací. Tímto postem se Zůna stal do té doby nejvýše postaveným Čechem v NATO.

Z Polska se vrátil zpět do české armády, kde vedl Agenturu logistiky. Nejvyššího postu v armádě dosáhl za předchozí Babišovy vlády, kdy od roku 2019 působil jako první zástupce náčelníka Generálního štábu Aleše Opaty. Média Zůnu popisují jako favorita tehdejšího prezidenta Miloše Zemana, který jej během svého působení na Hradě dvakrát povýšil – v roce 2016 na generálmajora a o tři roky později na generálporučíka.

Právě spojení se Zemanem představovalo pro Zůnu určité stigma, popsal web Security magazín. Přestože získal v rámci NATO významnou pozici, zůstal ve stínu současného prezidenta Petra Pavla, který mezi lety 2015 – 2018 působil jako předseda Vojenského výboru NATO.

Trpký konec v armádě

Po nástupu vlády Petra Fialy (ODS) se Zůnův kariérní postup zadrhl. Původně si věřil, že se stane nástupcem Opaty ve vedení armády. Ačkoliv měl silnou Zemanovu podporu, kabinet se rozhodl dát přednost jiným kandidátům. Ministryni obrany Janě Černochové se prý nezdál Zůnův životopis, ve kterém školení a akademická činnost převyšují zkušenosti s velením. Nakonec se náčelníkem Generálního štábu stal Karel Řehka.

Konec v armádě byl pro generálporučíka hořký. Pod novou vládní garniturou byl upozaděn, až se rozhodlo o jeho odsunutí na velvyslanectví do Číny, kde do roku 2024 působil jako vojenský přidělenec. Letos v lednu se rozhodl u armády skončit a zamířil do soukromého sektoru. Působil v holdingu MPI Group podnikatele Michala Smrže, který je napojený také na největšího tuzemského zbrojaře a nejbohatšího Čecha Michala Strnada.

Souhlas s programem SPD

SPD po Zůnovi prý sáhla z toho důvodu, že splňuje všechna kritéria, která si hnutí definovalo. „Tím prvním je minimálně 10letá praxe v oboru. V případě našich kandidátů hovoříme o desítkách let zkušeností. Druhým je, že by měli mít v dosavadní praxi minimálně 100 a více podřízených. Zároveň nesmí být žádné podezření, že se v minulosti účastnili na korupčním chování,“ uvedl Okamura pro CNN Prima NEWS.

Posledním, a pro činnost Zůny na ministerstvu zřejmě nejdůležitějším kritériem, je, že jako kandidát musí souznít s politickým programem SPD. Vzhledem k obraně státu je klíčový dlouhodobý požadavek hnutí na referendum o vystoupení z NATO. ANO a Motoristé, kteří budou s SPD zřejmě tvořit novou vládní většinu, však odmítají, aby se v referendu mohlo rozhodovat o závazcích vyplývajících z členství v Alianci.

V návrhu programového prohlášení vznikající vlády je NATO zmíněno jednou. Koalice se zavázala připravit koncepci výstavby české armády, která stanoví „způsob naplňování mezinárodních závazků České republiky v rámci NATO na základě národních bezpečnostních potřeb“.

Zůna také dlouhodobě kritizuje, že se česká armáda vydala cestou expedičního sboru a není tak silná v obraně země. Vznikající koalice to v souladu se Zůnovým postojem plánuje změnit. „Naší prioritou je vybudovat profesionální, technologicky vyspělou a dobře řízenou armádu, která bude schopna účinně chránit naše území, obyvatele i spojence,“ píše se mimo jiné v programovém prohlášení.

Mohlo to být horší, míní končící koalice

Volba Zůny mohla být podle expertů také jednoznačným politickým tahem namířeným proti Hradu. „Nominace generála Zůny na funkci ministra obrany může být vnímána křídlem bezpečnostní komunity úzce či volně napojenou na prezidenta Pavla jako snaha vybudovat v nové vládní koalici vlastní, na Hradu méně závislé centrum,“ uvedl Security magazín.

Z neformálních rozhovorů CNN Prima NEWS s politiky končící vládní koalice vyplývá, že vzhledem ke směřování SPD proti nominaci Zůny nic nenamítají. „Mohlo to být mnohem horší,“ shrnul jeden z poslanců.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Nová vláda si jen tvoří alibi, míní Fischer. Není důvod, aby dosluhující kabinet rozpočet měnil