Do ulic chilské metropole se po půlroční přestávce způsobené pandemií koronaviru vrátily protivládní protesty provázené násilím a střety s policií. Demonstrace zesílily poté, co byl kvůli pokusu o vraždu zatčen policista, který podle záběrů ze sociálních sítí srazil z mostu v centru Santiaga de Chile šestnáctiletého chlapce. Mladík je po pádu ze sedmimetrové výšky v nemocnici.
Stovky zejména mladých lidí demonstrovaly v pondělí na několika místech Santiaga de Chile. Na náměstí Plaza Italia v centru metropole protestující zapalovali pneumatiky, házeli kameny na obchody a strhli sloup veřejného osvětlení. Policie proti nim použila slzný plyn a vodní děla. Podle agentury AFP se lidé shromažďovali i v dalších chilských městech.
V běloruském Minsku demonstrovaly desetitisíce lidí. Policie je rozháněla vodními děly
Centrem běloruského Minsku v něděli prošly desetitisíce lidí. Lidé v ulicích metropole, nespokojení s autoritářskou vládou prezidenta Alexandra Lukašenka, žádali osvobození politických vězňů. Policie proti nim použila vodní děla a přes stovku z nich zatkla, píší tiskové agentury. Protesty se konaly i v dalších běloruských městech.
Protestní akce se v této jihoamerické zemi konají už několik týdnů každý pátek. Při poslední demonstraci policista Sebastián Zamora zranil šestnáctiletého chlapce, kterého při potlačování nepokojů shodil z mostu. Dvaadvacetiletý policista, který je nyní ve vazbě, byl obviněn z pokusu o vraždu. Chlapec utrpěl vážná zranění, i když není v ohrožení života, uvedl web eldesconcierto.cl.
K vyšetření události vyzvala v pondělí chilskou vládu mimo jiné organizace Human Rights Watch (HRW), podle níž je nutná reforma chilské policie, kterou kritizovala za porušování lidských práv už po loňských nepokojích na podzim.
Sociální bouře v Chile vypukly před rokem a vyžádaly si tři desítky obětí. Demonstrace, během nichž docházelo k rabování a zapalování automobilů i obchodů, vyvolalo zdražení jízdného v metru v Santiagu de Chile. To byla ale jen poslední kapka, jíž přetekl pohár dlouhodobé nespokojenosti Chilanů, kteří požadují zejména reformu penzijního systému a změnu ústavy. Obojí přetrvává ještě z doby vlády diktátora Augusta Pinocheta (1973–1990).
Protesty chilská vláda loni zmírnila příslibem referenda, které však bylo kvůli pandemii nemoci COVID-19 odloženo na 25. října. V něm mají Chilané rozhodnout, zda změnu ústavy chtějí a kdo má její návrh vytvořit.
