Prezident Miloš Zeman Zdroj: Profimedia.cz
Prezident Miloš Zeman nepřímo potvrdil, že uvažuje o jmenování nového šéfa Ústavního soudu (ÚS), přestože experti tento krok označují za protiústavní. V nedělním pořadu Dvacet minut Radiožurnálu uvedl, že jediným omezením v Ústavě je pro prezidenta to, že při jmenování předsedy ÚS musí vybírat z ústavních soudců. Připustil i variantu, že by nástupce Pavla Rychetského vybral ještě před koncem prezidentských lednových voleb. Českému rozhlasu také řekl, že se v pondělí setká s kandidátem na nového ústavního soudce.
„S kandidátem se mám setkat zítra. Předpokládám, že poté ho předložím Senátu. Co bude dál, o tom budu přemýšlet, až tento problém vyřeším,“ řekl prezident na dotaz, zda se chystá jmenovat nástupce Pavla Rychetského ještě před koncem svého mandátu. Zeman ve funkci skončí v březnu, Rychetský až v srpnu.
Prezidentští kandidáti kritizují vládu. S její popularitou jim nic jiného nezbývá, říká expert
Jak jste spokojeni s vládou? Reportéři a moderátoři CNN Prima NEWS tuto otázku pokládali prezidentským kandidátům. Větší či menší výhrady k práci kabinetu premiéra Petra Fialy (ODS) mají prakticky všichni zájemci o Hrad. Tento fakt odborníky na marketing příliš nepřekvapuje. Například Jakub Horák považuje alespoň částečné vymezování se proti vládě za logický krok.
„Především vycházím z toho, že tento předseda, ať už to bude kdokoliv, by neměl dělat z Ústavního soudu třetí komoru Parlamentu, a že by měl nepodlehnout pokušení vydávat politické proklamace. Ale samozřejmě takových kandidátů je víc,“ poznamenal Zeman. Rychetský se nedávno v médiích vymezil vůči prezidentskému kandidátovi Andreji Babišovi (ANO), který má se Zemanem dobré vztahy. Sice jej přímo nejmenoval, ale vyjádřil naději, že ÚS, který čeká od příštího roku postupná obměna, nebude „součástí Agrofertu“. Právě Babiš je zakladatelem Agrofertu, který později vložil do svěřenského fondu.
„Všichni máme zájem na tom, abychom znali kandidáta nebo kandidáty na předsedu. A to je nezastupitelná role prezidenta,“ doplnil Zeman, který poukázal na to, že jmenování předsedy ÚS nevyžaduje spolupodpis premiéra.
Prezident připomněl paralelu se jmenováním guvernéra České národní banky. „Nejenom v případě Aleše Michla, ale i v případě nových členů bankovní rady, které budu jmenovat ve středu, dochází ke jmenování o něco dříve, než nastoupí do funkce. To je běžná praxe. A možná, že ji využije i můj nástupce,“ podotkl. Michla Zeman jmenoval v květnu zhruba měsíc a půl před koncem mandátu tehdejšího guvernéra Jiřího Rusnoka.
Právníci: Nově zvolený prezident to nemusí akceptovat
Některá média v minulých dnech spekulovala o tom, že se Zeman chystá ještě před březnovým odchodem z funkce jmenovat šéfem ÚS Josefa Fialu, nynějšího řadového člena. Prezident se k věci dosud nevyjádřil, jeho kancléř Vratislav Mynář údajný plán označil za spekulace.
Prezident: Myslel jsem, že Putinovi jde o Rusko. BIS před útokem na Ukrajinu nevarovala
Prezident Miloš Zeman považuje svůj dřívější dobrý vztah k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi za chybu. Věřil totiž, že jedná ve prospěch zájmů své země, ruský útok na Ukrajinu však podle něj ukázal, že mu o to nejde. Neodpustil si zároveň kritiku Bezpečnostní informační služby (BIS) kvůli tomu, že ruský útok údajně nepředpokládala.
Koho chce na ústavního soudce nominovat, Zeman neprozradil. Podle něj by to bylo neuctivé k Senátu, který nominace schvaluje.
Možné jmenování nového šéfa ÚS Zemanem označují experti za protiústavní. Profesor ústavního práva Jan Kysela označil takový krok za těžko akceptovatelný ústavní exces. Podle ústavního právníka Davida Kosaře lze nového předsedu jmenovat až poté, co se funkce uvolní.
Předčasné jmenování nového předsedy by podle právníků bylo následně možné hodnotit jako takzvaný paakt, nicotné rozhodnutí. Je však otázkou, kdo, kde a jakým způsobem se může proti takovému paaktu bránit, případně jakým způsobem lze rozhodnutí nahradit či překlenout. Nově zvolený prezident by například mohl vyjádřit názor, že k paaktu nepřihlíží, a jmenovat někoho nového.
Bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa v souvislosti se spekulací o možném Zemanově kroku poukázal na princip dělby moci. Politici se podle něj vždy snaží ovlivňovat moc soudní, a to i prostřednictvím personálních rozhodnutí. „Neměli by ale v justici nacházet horlivé pomocníky,“ řekl Baxa s tím, že k uskutečnění podobného plánu „vždycky musí být dva“.
Amnestie nebude
Zeman zároveň vyloučil, že by do konce prezidentského mandátu vyhlásil amnestii. V rozhovoru pro Dvacet minut Radiožurnálu zopakoval svůj názor, že milosti mají být udíleny selektivně.
„Na rozdíl od svých předchůdců, kteří udělovali stovky milostí, já jsem jich až dosud – včetně manželů Kordysových v poslední době – udělil 27,“ řekl Zeman. Jaroslaw a Karolina Kordysovi dostali osmileté tresty za nelegální obchody s psychotropním nápojem ayahuasca, prezident je omilostnil před několika týdny.
Zeman v neděli připustil, že za aktuálním poklesem důvěry veřejnosti v prezidenta mohou stát některá jeho kontroverzní rozhodnutí, a konkrétně zmínil milost pro Baláka. „Ale protože to byl člověk, který se v lánské oboře osobně neobohatil a ani nevznikla žádná národohospodářská škoda, tak jsem tuto milost udělil i s vědomím důsledků,“ řekl k tomu.
