Rafal Trzaskowski

Novou hlavou polského státu se stane konzervativní kandidát Karol Nawrocki, podporovaný stranou Právo a spravedlnost (PiS). Jeho vítězství přineslo nejen zklamání pro liberální a proevropské voliče, ale i významnou komplikaci pro vládu Donalda Tuska, hodnotí politoložka Joanna Sawická.

Prezidentské volby v Polsku vyhrál kandidát opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Karol Nawrocki. V nedělním druhém kole volby získal 50,9 procenta hlasů, píší v pondělí ráno polská média po sečtení 100 procent okrsků. Kandidát vládní Občanské koalice Rafal Trzaskowski má 49,1 procenta hlasů.

Nedělní první kolo prezidentských voleb v Polsku vyhrál kandidát vládnoucí Občanské koalice Rafal Trzaskowski, který získal 31,36 procenta hlasů. Úplné výsledky zveřejnila státní volební komise. Ve druhém kole voleb se Trzaskowski 1. června utká s Karolem Nawrockým, kandidátem podporovaným opoziční stranou Právo a spravedlnost. Nawrocki dostal 29,54 procenta hlasů.

Po deseti letech bude mít Polsko novou hlavu státu. Prezident Andrzej Duda má za sebou dvě volební období a nyní ho nahradí nová hlava státu. Kdo se jí stane? Vládní Občanská koalice premiéra Donalda Tuska vysílá do voleb znovu starostu Varšavy Rafala Trzaskowského, naopak opoziční Právo a spravedlnost nasadilo historika Karola Nawrockého. Ve hře jsou ale i další kandidáti, včetně někdejšího moderátora talentových show, přičemž někteří jsou označováni za proruské.

Web Politico zveřejnil žebříček 28 nejvlivnějších lidí v Evropě, kteří budou v příštím roce tvořit evropskou politiku. Rozdělil je mezi činitele, narušitele a snílky. Každé osobnosti navíc udělil přezdívku. Na absolutní první místo zařadil italskou premiérku Giorgiu Meloniovou, kterou označil za „Vítr změny“. Do výběru se dostal například ruský prezident Vladimir Putin nebo papež František.

V některých částech polského hlavního města Varšavy zdražil plyn o stovky, ba i o tisíc procent, nejvíce na to doplatí nájemníci obecních bytů. Ceny začaly platit 1. ledna, vedení Varšavy chce podat stížnost Energetickému regulačnímu úřadu.

Polské prezidentské volby těsně vyhrál stávající šéf státu Andrzej Duda. Znovuzvoleného prezidenta podporovala vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS). V nedělních volbách získal 51,03 procenta hlasů, jeho protikandidát Trzaskowski 48,97. Účast u voleb dosáhla přes 68 procent. Výsledky už potvrdila i Státní volební komise.

Polští voliči v neděli ve druhém kole prezidentských voleb rozhodnou, zda hlavou státu zůstane dosavadní prezident Andrzej Duda, spojenec vládnoucí národně konzervativní strany, anebo zemi příštích pět let povede varšavský primátor Rafal Trzaskowski z nejsilnější opoziční strany Občanská platforma. Volební místnosti se otevřely v sedm ráno a oficiální výsledky by měly být známé nejpozději do úterní půlnoci. Hlasovat může téměř 30 milionů oprávněných voličů, uvedla televize TVN 24.

Šéf polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński obvinil zahraniční média z toho, že se před nadcházejícím druhým kolem hlasování o příštím polském prezidentovi vměšují do voleb. V rozhovoru vysílaném ultrakatolickou televizní stanicí TV Trwam řekl, že volby se snaží ovlivnit zejména německá média.

V nedělním prvním kole prezidentských voleb v Polsku zvítězil současný prezident Andrzej Duda, důležitý spojenec vládnoucí národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS). Podle výsledků, které v pondělí po sečtení zhruba 99,8 procenta hlasů zveřejnila státní volební komise, ho podpořilo 43,67 procenta voličů. Nezískal tedy nadpoloviční počet hlasů, a tak se za dva týdny ve druhém kole utká s druhým nejúspěšnějším kandidátem, varšavským primátorem Rafalem Trzaskowským z opoziční Občanské platformy.

Andrzej Duda, současný prezident, a jeho vyzyvatel Rafal Trzaskowski se utkají ve druhém kole prezidentských voleb v Polsku. Podle informací deníku Fakt získal Duda v nedělním prvním kolem 41,8 procenta hlasů voličů, Trzaskowski 30,4.

Polský prezident Andrzej Duda, který se ve volbách koncem tohoto měsíce bude snažit obhájit svou pozici, chce ve školách zakázat výuku o ideologii prosazující posílení práv sexuálních menšin. Ve snaze oslovit konzervativní voliče také řekl, že manželství může být jedině svazkem muže a ženy.