Polsko volí prezidenta
Polští voliči v neděli ve druhém kole prezidentských voleb rozhodnou, zda hlavou státu zůstane dosavadní prezident Andrzej Duda, spojenec vládnoucí národně konzervativní strany, anebo zemi příštích pět let povede varšavský primátor Rafal Trzaskowski z nejsilnější opoziční strany Občanská platforma. Volební místnosti se otevřely v sedm ráno a oficiální výsledky by měly být známé nejpozději do úterní půlnoci. Hlasovat může téměř 30 milionů oprávněných voličů, uvedla televize TVN 24.
„Kdo se stane prezidentem se opravdu těžko odhaduje, je to fifty fifty. Rozhodnou ti, kteří byli nerozhodní, což bylo asi sedm procent voličů. Také nevíme, jak se budou chovat lidé, kteří v prvním kole volili jiné kandidáty, a jaký vliv na hlasování budou mít například Poláci za hranicemi,“ uvedla pro CNN Prima NEWS polská novinářka Barbara Sierszula.
Krátce po skončení hlasování ve 21:00 se očekávají odhady výsledků založené na průzkumech provedených mezi voliči po odevzdání hlasu. Podle předvolebních průzkumů ani jeden uchazeč není jednoznačným favoritem. Duda před dvěma týdny vyhrál první kolo se ziskem 43,5 % hlasů, což na zvolení nestačilo. Trzaskowski dostal 30,46 % a jako druhý v pořadí postoupil do klíčového klání.
Očekává se vysoká volební účast
„Nejvíce volby ovlivní, kolik lidí přijde hlasovat, protože frekvence by měla být opravdu obrovská. Například na druhé kolo se navíc přidalo svými podpisy 150 tisíc Poláků za hranicemi, a to jich je za hranicemi přes půl milionu. Takže frekvence bude také strašně důležitá,“ upřesnila Sierszula.
Podle polského historika a publicisty Mariusze Sorusze stojí za očekávanou velkou volební účastí, která by prý mohla být až 70 procent, dlouhodobá nespokojenost lidí s aktuální politickou situací. „Hodně lidí říká, že Duda ani Trzaskowski nejsou vhodní kandidáti. Budou ale volit menší zlo,“ nastínil Sorusz.
Test populismu v Evropě
Agentura AP označila dnešní hlasování za „test populismu v Evropě“ po velmi ostré předvolební kampani, ve které nechyběly ani výpady proti sexuálním menšinám, antisemitské i protiněmecké tóny. Agentura Reuters zase upozornila, že výsledek voleb může formovat další vztahy země s Evropskou unií, poznamenané obavami o právní stát v Polsku.
Pro vládnoucí konzervativní stranu Právo a spravedlnost (PiS), která Dudu podporuje, má setrvání jejího kandidáta v úřadu šéfa státu zásadní význam. V klíčové dolní komoře parlamentu má sice těsnou většinu, ale ta by nestačila k přehlasování případných prezidentových vet na návrhy zákonů.
Kampaň byla krutá a vulgární
Prezidentská kampaň byla podle polské novinářky dost za hranicemi. „Byla velice krutá a vulgární, protože kandidát Duda měl na své straně vládu, svoji stranu i televizi, která mu pomáhala. Kromě toho je v Polsku špatná situace, kde může být prakticky řečeno úplně všechno. Je tam možná každá podlá věc házená na konto kandidáta, a to zvlášť ze strany vládní propagandy, popsala novinářka.
Dodala, že když to viděla, styděla se, že něco takového může být možné. „Například náměstek ministra zdravotnictví říkal veřejně, že kdo nevolí Dudu, není Polákem. Ministr z kanceláře prezidenta byl zachycen, jak přelepuje plakáty Trzaskowskiho na Dudu. Řekla bych, že každý útok na Trzaskowskiho byl pro společnost přijatelný, atmosféra byla velice nepříjemná.“
