Tři sedmdesátníci bez plánu. Evropu děsí, co Trump slíbí Putinovi, píše o čínském summitu CNN
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Trump, Putin a Si Ťin-pching se sejdou v Šen-čenu.
Schůzka tří lídrů nemá stanovený žádný program.
Evropa se obává ústupků na úkor Ukrajiny.
Ovlivní setkání mocných budoucnost světového míru?
Donald Trump, Vladimir Putin a Si Ťin-pching se ve čtvrtek setkají v čínském Šen-čenu. Schůzka tří mocných lídrů USA, Ruska a Číny nemá jasný program a koná se v době, kdy zuří válka na Ukrajině a konflikt na Blízkém východě. Evropští představitelé se obávají, že Trump při jednání podlehne Putinovu vlivu a slíbí další ústupky Kyjeva. Web CNN v analýze shrnul, co lze od setkání očekávat.
Tři vůdci starší 70 let, kteří mají pod kontrolou 90 procent světových jaderných zbraní. Dvě probíhající války, jedna místnost a žádný konkrétní program schůzky. Co budou prezidenti Donald Trump (USA), Vladimir Putin (Rusko) a Si Ťin-pching (Čína) ve čtvrtek během svého setkání v čínském Šen-čenu probírat, není jasné. CNN podotýká, že podobným vrcholným schůzkám obvykle předcházejí měsíce intenzivních příprav, během nichž si jednotlivé strany stanoví cíle.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Historický okamžik v Číně. Prezident obdařil Trumpa zářným gestem, Putina vítal jen kancléř
Za hlavní téma byla podle webu Al Jazeera označena snaha zabránit šíření jaderných zbraní. Výrazná změna v postoji zemí se však neočekává. Čína chce řešit „ochranu světového míru“, Trump mezitím otevírá témata Íránu, Ukrajiny a společnosti Nvidia, naznačil i možnost setkání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. „Není neobvyklé, že se světoví vůdci odchylují od scénáře. Přesto to jen zřídkakdy bylo tak riskantní, jako bude ve čtvrtek. Obzvláště pokud jde o Ukrajinu,“ uvedl v analýze hlavní mezinárodní bezpečnostní zpravodaj CNN Nick Paton Walsh s tím, že Ukrajina Trumpa dráždí. „Nechala se prý napadnout, odmítla jeho uspěchaný mírový plán, který počítal s ústupky Rusku, a navzdory tomu, že dle jeho slov stále prohrává, odmítá přistoupit na kompromis,“ dodal Walsh.
Čtěte také
Podle něj není setkání v Šen-čenu riskantním momentem proto, že by se Kyjev a jeho evropští spojenci okamžitě podvolili jakýmkoli závěrům schůze, ale v Trumpově touze po tom, aby ho měli rádi mocní autoritáři. „Putin se konečně dočkal chvíle na světové scéně, kdy může Rusko alespoň na jeden den představit jako globální supervelmoc, kterou kdysi bývalo, a ne jako zemi, která se jí za cenu brutální agrese snaží znovu stát,“ sdělil Walsh.
Jak reaguje Evropa?
Mezi evropskými předáky mezitím panují obavy. „Trump poslouchá posledního člověka, se kterým mluví, takže to bude ovlivňovat to, co říká,“ řekl jeden evropský úředník v rozhovoru pro CNN pod podmínkou anonymity. „Je těžké si představit, že by z tohoto setkání vzešlo něco dobrého pro evropskou bezpečnost,“ dodal.
„Největším rizikem je, že Trump přijme ruskou verzi událostí na frontě, která neodpovídá skutečnosti, a následně se bude cítit zavázán dodržet dohodu, kterou narychlo uzavřel se dvěma mocnými muži, k nimž chová neskrývaný obdiv,“ popsal Walsh.
Mnozí evropští představitelé doufají, že by Čína mohla sehrát roli prostředníka při ukončení války. Vycházejí přitom z toho, že Si Ťin-pching tlačil na Putina, aby omezil jaderné hrozby, a že Peking navzdory úzkým vztahům s Moskvou neposkytl Rusku plnou vojenskou podporu. Čína se navíc snaží vystupovat jako globální velmoc, která dokáže ovlivňovat světové dění a prosazovat změny. „Tento pohled ale přehlíží, jak důležité je pro Čínu, aby Rusko válku neprohrálo. Peking nechce dopustit porážku dalšího klíčového spojence. Zároveň musí brát v úvahu, že USA letos tvrdě postupovaly proti Íránu a Venezuele, tedy dvěma zemím, s nimiž Čína udržuje úzké vztahy. Peking by podle tohoto pohledu mohl chtít jejich oslabení využít k širšímu střetu se Západem, například tím, že podpoří ruské vítězství na Ukrajině,“ podotkl Walsh.
Sbližuje se Trump s Putinem?
V říjnu Trump několikrát výrazně oslabil pozici Ukrajiny. Nejprve uzavřel dohodu o nákupu ruské ropy, čímž fakticky oslabil roky budovaný sankční tlak a otevřel Kremlu cestu k dalším příjmům, jimiž lze financovat válku. Následovaly nejasnosti kolem sdílení amerických zpravodajských informací a fungování systému Starshield, které jsou pro Ukrajinu zásadní při obraně před ruskými raketovými útoky. Při návštěvě Kremlu pak Steve Witkoff označil Putina za „humanitáře“ poté, co ruský prezident propustil z vězení Stephena Hubbarda, amerického učitele v důchodu a bývalého vojáka americké armády.
Čtěte také
A také Jared Kushner po schůzce s Putinovým vyslancem ve Washingtonu změnil podobu mírových jednání. Začal je prezentovat jako snahu o vytvoření nové evropské bezpečnostní struktury a přiklonil se tak k ruskému výkladu, podle něhož je skutečným protivníkem Moskvy NATO, nikoli Ukrajina. Kushner podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského také navrhl, aby Ukrajina získala bezpečnostní záruky podobné těm, které poskytuje NATO, výměnou za to, že se vzdá zbytku Donbasu. To ale Kyjev odmítl.
„Summit v Šen-čenu lze vnímat jako vyvrcholení Trumpova stále těsnějšího sbližování s Moskvou. Jeho veřejné kroky zatím nenaznačují jiný směr. Trump dokonce naznačil, že Putin mohl být vůči Ukrajině ‚mnohem tvrdší‘. Takové prohlášení nepřímo posiluje ruské jaderné hrozby, zatímco Moskva každou noc vyčerpává své konvenční zbraně při útocích na Ukrajinu,“ uvedl Walsh.
Jalta 2.0?
Objevily se také spekulace, že by summit Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) mohl skončit podobně jako ten na Jaltě v roce 1945, kdy se svět po nejhorším konfliktu v jeho historii rozdělil mezi tři vítěze, jejichž impéria se v následujících letech buď rozpadla, nebo naopak vzkvétala. „Nebude to obávaná Jalta 2.0, v níž si globální mocnosti rozdělí svět,“ míní Walsh s tím, že do Šen-čenu přijedou jiní muži. „Trump a Putin vedou odlišné a neúspěšné války, které si sami zvolili, a jsou stárnoucím ztělesněním ubývající moci svých národů. Si Ťin-pching naproti tomu stojí v čele Číny, která se díky rychlému a mimořádně účinnému, byť tvrdému rozvoji proměnila v technologickou supervelmoc. Zatím se však vyhýbá vlastnímu potenciálnímu konfliktu – invazi na Tchaj-wan. Historie neměla po druhé světové válce jinou možnost než naslouchat Trumanovi, Stalinovi a Churchillovi. Možná tentokrát nebude mít důvod brát summit v Šen-čenu tak vážně,“ sdělil Walsh.
„Dva nejmocnější muži světa Putinovi pravděpodobně v soukromí poskytnou snadnou cestu a nebudou požadovat okamžité příměří ani trvalý mír na Ukrajině. Tlak se místo toho zaměří na ukrajinské a evropské ústupky. Mírový proces by mohl utrpět další podivně proruský reset, který Kremlu poskytne další měsíce na to, aby se pokusil zmocnit se malých oblastí Donbasu, nebo nechal ukrajinské matky a děti trpět další mrazivou zimou,“ míní Walsh.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Nevděčný Zelenskyj a pubertální Putin. Joe Biden se v pamětech pustil do světových lídrů