PŘEHLEDNĚ: Polsko volí prezidenta. Starostovi Varšavy se postaví Kaczyńského historik

Po deseti letech bude mít Polsko novou hlavu státu. Prezident Andrzej Duda má za sebou dvě volební období a nyní ho nahradí nová hlava státu. Kdo se jí stane? Vládní Občanská koalice premiéra Donalda Tuska vysílá do voleb znovu starostu Varšavy Rafala Trzaskowského, naopak opoziční Právo a spravedlnost nasadilo historika Karola Nawrockého. Ve hře jsou ale i další kandidáti, včetně někdejšího moderátora talentových show, přičemž někteří jsou označováni za proruské.

Průzkumy před víkendovým prvním kolem polských prezidentských voleb hovoří jasně. Vítězství se předpovídá nynějšímu starostovi Varšavy Rafalu Trzaskowskému, který na prezidenta kandidoval již před pěti lety. Tehdy byl však úspěšnější kandidát nestora strany Právo a spravedlnost Jaroslawa Kaczyńského a obhajující prezident Andrzej Duda.

ČTĚTE TAKÉ: Ukrajina má v novém papeži naději. Postaví se Lev XIV. proti Trumpově izolační politice?

O pět let později se o nejvýše postavenou pozici ve státě varšavský starosta pokouší znovu. Průzkumy mu dnes predikují vytrvale přes 30 procent a takřka není pochyb, že by neprošel do druhého kola voleb.

Je téměř jisté, že se ve druhém kole utká s mužem, kterého by si Kaczyński s Dudou představovali v prezidentském úřadě. Trzaskowskému se postaví historik a někdejší ředitel Muzea 2. světové války v Gdaňsku Karol Nawrocki. A už nyní se mezi nimi projevují ostré střety.

Naposledy během televizní debaty Nawrocki před svého rivala položil na pultík duhovou vlajku, symbol LGBTQ+ komunity, se slovy, že je Trzaskowskému „bližší než ta polská“. Politico uvádí, že starosta Varšavy za liberální Občanskou koalici posléze duhovou vlajku ze svého pultíku sundal, čímž si vysloužil kritiku od jedné z dalších kandidátek.

V tuto chvíli se podpora Nawrockého v průzkumech pohybuje zhruba mezi 22 až 27 procenty a postup do druhého kola s Trzaskowským by ho neměl minout.

Proruští kandidáti se hlásí o slovo

Ve hře jsou ale ještě další kandidáti a někteří z nich vzbuzují silné kontroverze. Například podle průzkumů třetí „na pásce“ Slawomir Mentzen, lídr krajně pravicové Konfederace. Teprve 38letý politik by v tuto chvíli získal nezanedbatelných 12 až 17 procent hlasů, přičemž jeho podpora ve druhém kole může být klíčová. Zároveň ale stále živí naděje, že o víkendových volbách překvapí a přeskočí jednoho z dvojice favoritů.

Mentzen přitom zastává pro Poláky velmi kontroverzní názory. Kritizuje například sankce namířené proti Rusku po zahájení invaze na Ukrajinu. Vadí mu zejména sankce na ruské uhlí, které bylo pro polskou energetiku mimořádně důležité. Mimo to v polském parlamentu také prosazoval vězení za provedení interrupcí či vznik speciálního manželství, ze kterého by se nešlo vyvázat. Stejně tak hájil snahu zrušit zákaz propagace nacismu v Polsku.

Silné emoce budí také další z kandidátů podobného ražení, Grzegorz Braun. Jeho podpora se však pohybuje jen v jednotkách procent. Nynější nezařazený europoslanec Braun proslul zejména situací, když předloni v polském Sejmu s pomocí hasicího přístroje zhasl menoru – typický svícen rozsvícený během židovského svátku Chanuka.

Braun dlouhodobě brojí proti Židům, ale také Ukrajincům, Američanům či LGBTQ+ komunitě. Terčem jeho kritiky je i Evropská unie, jejíž vlajku nedávno před novináři spálil. Jak Braun, tak Mentzen jsou podle webů Notes from Poland či Euractiv vnímáni jako proruští.

Rozhodnou slabí kandidáti?

Do voleb chtějí promluvit také současný maršálek Sejmu, čili předseda polské sněmovny, Szymon Holownia. Někdejší televizní moderátor polské obdoby soutěže Mám talent! je lídrem středové liberální a proevropské partaje Polsko 2050, která byla v předloňských parlamentních volbách součástí dnes vládního uskupení Třetí cesta. Průzkumy mu předpovídají zhruba od pěti do osmi procent hlasů.

O kus hůře jsou na tom dva levicově orientovaní kandidáti – místopředsedkyně Senátu Magdalena Biejatová a polsko-dánský politik Adrian Zandberg. Ti by mohli získat mezi třemi až sedmi procenty. Jejich hlasy se však mohou ukázat jako rozhodující ve druhém kole. Lze očekávat, že o ně bude usilovat zejména kandidát vládní Občanské koalice Trzaskowski.

První kolo polských prezidentských voleb se uskuteční tuto neděli 18. května. Případné druhé kolo, které je podle průzkumů v podstatě jisté, je pak plánováno o dva týdny později, v neděli 1. června. Končící prezident Duda již potřetí za sebou kandidovat nemůže.

PODÍVEJTE SE: Putin je „Zmetek veliký“, tvrdí Dvořák. Rusko ale může na Ukrajině stále vyhrát, varuje