rakety

Spojené státy budou v Německu od roku 2026 umisťovat na určitou dobu střely s dlouhým doletem a hypersonické rakety. Obě země to ve středu uvedly v prohlášení vydaném na okraj summitu NATO ve Washingtonu. Dočasné rozmísťování nových zbraní má posílit ochranu evropských členů Severoatlantické aliance.

Rusko se chystalo významně zesílit tlak především v Charkovské oblasti a ulehčit okupantům válčení na jiných úsecích ukrajinské fronty. Na novou ofenzivu proto vycvičilo okolo 90 tisíc vojáků. Zaútočily na ně ale ukrajinské síly pomocí amerických raketových systémů HIMARS, a to prakticky ihned, jakmile dostaly od Washingtonu zelenou k úderům na ruském území, informují agentury Unian i Associated Press (AP). „Podařilo se nám zničit celé kolony vojáků podél hranice. Čekaly na rozkaz ke vstupu na Ukrajinu,“ řekl médiím jeden z ukrajinských vojáků.

Probíhající válka na Ukrajině naplno odkryla důležitost protivzdušných systémů v moderních konfliktech. NATO ale při revizi vlastních sil došlo k závěru, že vzdušný štít nad Evropou je naprosto nedostatečný. Vyplývá to z informací listu Financial Times, podle kterého Aliance chrání jen pět procent území z potřebného pásu, který by měl zastavit nepřátelské střely a drony.

USA v pátek odvolaly klauzuli, která Ukrajině znemožňovala útočit americkými zbraněmi na území Ruska – a Kyjev změny postoje okamžitě využil. Cílem raketového systému HIMARS se stalo ruské město Belgorod, odkud armáda Moskvy útočí na ukrajinský Charkov. Informoval o tom list Forbes.

Před ruským ostřelováním si neodpočinou, ani když se dostanou mimo dosah nepřátelských střel. „Tohle se stalo u nás doma před necelou hodinou, jsou tam nejméně tři zranění,“ ukazuje Serhij Koreňjev aktuální fotky v mobilu. Náměstek primátora z půlmilionového města Mykolajiv líčí, že právě hoří benzinová pumpa a sousední autoservis. Ukrajinští regionální politici sice přijeli do Brna, aby jednali o poválečné obnově zničených měst, jenže válka dorazila s nimi. Vitalij Rastorhujev, který ve čtvrtmilionovém městě Sumy u ruských hranic řídí odbor regionálního rozvoje, dokonce během návštěvy Česka přišel o domov. „Ruská raketa právě zasáhla náš rodinný dům,“ vyděšeně sděluje v moravské metropoli. Ale hned s úlevou dodává: „Děti a manželka naštěstí nebyly doma.“

Spojené státy připravily pro Ukrajinu nový balík vojenské pomoci, jehož hodnota se odhaduje na 275 milionů dolarů (v přepočtu za téměř sedm miliard korun), oznámilo to v pátek americké ministerstvo obrany. Veřejný seznam dodávaných položek tvoří především různé druhy munice, včetně střel do raketometů HIMARS nebo naváděné letecké munice.

Ukrajinská armáda má k dispozici zřejmě mnohem silnější střely do amerického systému ATACMS, než se dosud předpokládalo. Vyplývá to z analýzy listu Forbes, podle kterého munici Ukrajinci využili při zničení ruské minolovky Kovrovets.

Dříve ruská armáda bombardovala nejrůznější kouty Ukrajiny, aby rozsévala chaos – teď se ale cíleně soustředí na několik energetických cílů. Destrukce elektráren podle CNN působí Ukrajincům obrovské potíže. Roli také hraje slábnutí ukrajinské protivzdušné obrany.

Není pochyb o tom, že Írán při náletu na Izrael spáchal největší dronový útok ve světové historii. Těmito slovy analyzuje úder web katarské Al-Džazíry. Zároveň se jednalo o největší raketový útok v dějinách Íránu. A také o první přímou konfrontaci Izraele a Íránu v dějinách.

Noční útok Íránu na Izrael se netýkal pouze dvou stran – do akce se zapojilo hned několik zemí. Židovský stát významně podpořilo sousední Jordánsko, s nímž přitom Izrael v minulosti opakovaně válčil. Írán na druhé straně tradičně podpořili jemenští Hútiové.

Írán na židovský stát vyslal podle informací americké CNN více než 300 dronů. Důvodem ofenzivy měla být odveta za útok na íránský konzulát v Damašku, ke kterému došlo na začátku dubna. Drony měly k Izraeli dorazit ve dvě hodiny místního času (1:00 SELČ). Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že údery nezůstanou bez odvety. Americký prezident Joe Biden ale podle Times of Israel premiéra přesvědčil, aby to nedělal.