Rekordní investice 15 miliard do vodovodů i velká dětská soutěž: Jak severní Čechy bojují se suchem
Vyhlášení dětské výtvarné soutěže Nadačního fondu Severočeská voda proběhlo přímo v autentických kulisách nově vybudovaných Milešovských mokřadů. Zdroj: Nadační fond Severočeská voda
Voda je nejcennější surovina, bez které by člověk přežil jen několik dní, přesto s ní ale v každodenním životě stále nehospodaříme tak, jak by bylo potřeba. Průměrný Čech spotřebuje jen splachováním toalety zhruba 25 litrů pitné vody denně. Když se toto číslo přepočítá na celou Českou republiku, odteče každý den do kanalizace objem vody odpovídající jednomu středně velkému rybníku. Ještě větší skryté ztráty však vznikají přímo v distribuční síti kvůli historicky zanedbané infrastruktuře. Televizní pořad Prima rok přinesl podrobný pohled na to, jak vodohospodáři na severu Čech plánují situaci radikálně změnit a jak do ochrany vodních zdrojů úspěšně zapojují nejmladší generaci.
Miliardové investice do potrubí a konec stoletých trubek
Kvůli poruchám a netěsnostem starého vodovodního potrubí u nás ročně bez užitku zmizí objem vody srovnatelný s kapacitou celých novomlýnských nádrží. Hlavním důvodem je stáří sítě, kdy na některých místech leží trubky v zemi i sto let. To by se mohlo v budoucnu negativně projevit tím, že by z kohoutků přestala téct voda v takové kvalitě, na jakou jsme zvyklí. Vodohospodáři dnes za pomoci moderních technologií provádějí trvalé prohlídky trubních systémů a jejich průběžné vyhodnocování. Vzhledem k tomu, že výsledky nejsou optimistické, padlo zásadní rozhodnutí o masivní finanční injekci. V příštích čtyřech letech se na severu Čech plánují opravy za rekordních 15 miliard korun. Hlavním cílem je zaměřit se na vodovodní a kanalizační linie, avšak investice neminou ani samotné úpravny vod a čistírny odpadních vod.
Návrat vody do krajiny: Milešovské mokřady jako štít proti suchu
Modernější potrubí pod zemí je sice v boji se suchem klíčové, ale stejně důležité je udržet vodu tam, kam přirozeně patří, tedy přímo v krajině. V minulosti se přitom v rámci minulého režimu voda z českých polí a luk kvůli melioracím cíleně a nesmyslně odváděla pryč. Současní zemědělci se proto snaží tento trend zvrátit a budují na svých pozemcích tůně na místech původních odvodňovacích kanálů. Příkladem jsou Milešovské mokřady na Litoměřicku, které kousek nad Milešovem v okolí Pálečského potoka vybudoval před třemi lety místní zemědělec. Čtyři nově vzniklé tůně se postupně úspěšně začleňují do přírody. Mokřady mají obrovskou důležitost při bojích se suchem a zároveň fungují jako významný zdroj biodiverzity, který poskytuje stabilní domov pro velké množství organismů, živočichů a rostlin.
Škola hrou: Výtvarná soutěž proměnila děti v malé badatele
Jak nesmírně důležité jsou mokřady pro rovnováhu v přírodě, chtějí zástupci Nadačního fondu Severočeská voda ukázat i školákům. Inspirovali se Komenského myšlenkou školy hrou a uspořádali pro děti ze školních družin velkou výtvarnou soutěž. Do projektu se zapojilo úctyhodných 143 školních družin. Aby bylo hodnocení spravedlivé, byla soutěž rozdělena do tří geografických oblastí, konkrétně na Liberecký kraj a západní i východní část Ústeckého kraje. Celkem tak odborná porota složená z vodohospodářů a členů správní rady fondu ocenila devět nejzdařilejších děl, přičemž předvýběr probíhal za účasti veřejnosti na Facebooku.
„Environmentální výchova je důležitá ze dvou oblastí. Jednak aby se děti dozvídaly o přírodě, načerpaly faktografii, a současně aby si k přírodě budovaly pevný vztah. U tématu mokřadů nás překvapilo, kolik faktografické látky děti samy zpracovaly. Musely se dopředu dozvědět, co je to za biotop, čím je pro přírodu významný a jaké živočišné druhy v něm žijí,“ hodnotili zástupci fondu vysokou úroveň dětských prací, které zdaleka nečerpaly jen z čisté fantazie.
Mokřady nad Milešovem se staly ideální kulisou pro slavnostní předávání cen družinám z východní části Ústeckého kraje. První místo získala školní družina ze Základní školy Začít spolu v Kadani, jejíž žáci celý týden společně pracovali na komplexním 3D modelu mokřadu, který obsahoval lekníny, vážky i žáby vyrobené technikou origami. Druhé místo obsadila školní družina ze základní školy z Jirkova a na třetí příčce se umístily děti ze základní školy Petra Bezruče ze Žatce. Odměnou pro nejlepší týmy nebyly pouze věcné ceny, ale také vědecká výprava přímo do terénu mokřadů. Děti si pod vedením odborníků vyzkoušely odlov do živolovných pastí a zblízka prozkoumaly chráněného čolka obecného, užovky, ptactvo i stopy po činnosti divokých bobrů. Milešovské mokřady tak v praxi dokázaly, že jsou pro mladou generaci tou nejlepší živou učebnicí ekologické odpovědnosti.
