Romové jsou připraveni volit ANO: Chtějí ale záruku, že nevezme do vlády SPD. Babiš mlží
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
- Romové v Česku představují významnou voličskou skupinu, která může ovlivnit výsledky voleb.
- Andrej Babiš je v romských komunitách oblíbený, ale přímá podpora není jednoznačná.
- Josef Stojka, romský předák, nepřímo podporuje ANO, ale odmítá SPD.
- Babiš se vyhýbá jasné odpovědi na otázku spolupráce s SPD.
- Vztah k památníku v Letech a Babišova minulá vyjádření vyvolávají otázky.
- Romští kandidáti do Poslanecké sněmovny mají minimální šanci na zvolení.
Pro Andreje Babiše bude hlasovat až 80 procent romských voličů. Alespoň podle odhadu vlivného romského vajdy Josefa Stojky, který zasedá ve vládní Radě pro národnostní menšiny. Romům se ovšem nelíbí, že ANO může po volbách přizvat do vlády i hnutí SPD. „A to je strana, kterou zásadně neuznáváme. Okamura je zlo,“ říká Stojka, který zároveň šéfuje Unii olašských Romů. Menšina by proto z úst předsedy ANO ráda slyšela, že hnutí spojení s SPD odmítá. Babiš v reakci pro CNN Prima NEWS ocenil důvěru Romů, ale menšině požadovanou odpověď nedal.
Podle různých odhadů žije v Česku až 300 tisíc Romů, což je nezanedbatelné množství volebních hlasů. Například v parlamentních volbách v roce 2017 stačilo hnutí STAN 262 tisíc hlasů, aby v Poslanecké sněmovně získalo 6 mandátů.
O tom, že v romských komunitách napříč republikou je Andrej Babiš asi nejoblíbenějším kandidátem blížících se voleb do Parlamentu 2025, svědčí i nedávná reportáž CNN Prima NEWS z Ostravy. Také na vůbec poslední mítink Andreje Babiše v Moravskoslezském kraji, který se v pátek 19. září odehrál v ostravské Porubě, přišla řada fanoušků hnutí ANO z této menšiny. Dokonce i celé rodiny. A dostavily se i romské elity, například šéf Unie olašských Romů a člen vládní Rady pro národnostní menšiny Josef Stojka.
Nepřímá výzva vajdy k volbě Babiše
„Babišova strana má nejlepší kampaň a dnes už nikdo nepochybuje, že má našlápnuto k vítězství,“ říká Stojka, který se na ostravském mítinku nechal postupně vyfotit s přítomnými lídry hnutí ANO. Především s Andrejem Babišem, ale zapózoval i s Alenou Schillerovou. I když ANO obdivuje, odmítá Romy přímo vyzvat, aby Babiše volili: „Rozhodl jsem se, že před volbami nebudu dělat kampaň konkrétním politikům. Že nevyzvu Romy, aby hlasovali pro tu či onu stranu.“
Nepřímo však vybízí právě k volbě hnutí ANO. „Odhaduji, že asi 80 procent romských voličů bude hlasovat pro ANO,“ zjistil vlastním průzkumem v menšině. A o politické situaci po volbách přemítá následovně: „Babiš vyhraje, o tom dnes nikdo nepochybuje. A pan prezident ho musí pověřit sestavením vlády a následně by ho měl jmenovat i premiérem. My Romové věříme, že Babiš vytvoří vládu s demokratickými politickými silami.“
Čtěte také
Až do smrti proti Okamurovi
Stojkův předpoklad je spojen i s velkým otazníkem. Nesestaví nakonec ANO kabinet, ve kterém zasednou také ministři za hnutí SPD? Okamura už se dokonce veřejně zmínil, o jaké vládní křesla se jeho hnutí zajímá. Je to například ministerstvo vnitra, obrany, školství, průmyslu a obchodu či zahraničí. „Stejně jako většina Romů si vládu ANO s SPD vůbec nedovedu představit. Tomia Okamuru absolutně neuznávám a proti SPD se budu stavět vždy a za každých okolností, a to po celý zbytek života,“ dodává romský předák Josef Stojka.
SPD považují Romové za xenofobní a extremistické hnutí. „Rozum mi nebere, že na jedné kandidátce SPD je i žena romské národnosti. Za to nemůžeme a distancujeme se od ní,“ říká Josef Stojka. Za SPD kandiduje v Ústeckém kraji Andrea Kuchtová, která figuruje na nevolitelném 26. místě kandidátky.
Tomio Okamura se vůči Romům vymezuje dlouhodobě, stejně tak proti migrantům. A proto také pravidelně figuruje i ve zprávách ministerstva vnitra o projevech extremismu. Okamura čelí i trestnímu řízení za předvolební plakát s názvem „Romští chlapci“, který vyobrazoval dva romské chlapce se znuděným výrazem, cigaretami v ústech s textem: „Říkají, ať chodíme do školy, ale naši to maj’ na háku.“ Policie ho vyhodnotila jako rasistický a podněcující nenávist.
Josef Stojka s Alenou Schillerovou na mítinku ANO v Ostravě. Stojka je členem vládní Rady pro národnostní menšiny a předsedou Unie olašských Romů. Zdroj: Ivan Motýl
Babiš o Romech pro CNN Prima NEWS
Zatímco Stojka nechce mít s hnutím SPD nic společného, Andrej Babiš se od potenciálního spojence veřejně nedistancuje. Stojka by proto od Babiše rád dostal záruku, že možný budoucí premiér nesestaví vládu právě s Okamurovými extremisty. Na posledním mítinku hnutí ANO v Ostravě, kde Babiš vede krajskou kandidátku, proto reportér CNN Prima NEWS zamířil přímo za předsedou hnutí.
Odpověď na otázku, zda se ANO může Romům zaručit, že nesloží kabinet s extremisty z hnutí SPD, odpovídá Andrej Babiš velmi mlhavě. Vlastně neodpoví. „My samozřejmě chceme většinovou vládu, to znamená, že chceme vládnout sami, a jsme jediní, kteří můžeme porazit tu pětikoalici. Nikdo jiný to nedokáže,“ říká Babiš.
CNN Prima NEWS: „To není odpověď na otázku. Romové chtějí záruku, že nesestavíte vládu s SPD, můžete ji Romům dát?“ Andrej Babiš: „Je to odpověď. Uvidíme, jak to dopadne, se bude kroužkovat. Romové vědí, kdo je Babiš, že pomáhal jejich firmám u malých zakázek na Správě železnic, neměli by to dostávat velké firmy. A mimochodem, kdyby nebylo mě, tak nikdy památník Lety není, to jsem dělal já, mějte se hezky.“
Na poslední mítink Andreje Babiše v Ostravě přišli i Romové. Podle Josefa Stojky, předsedy Unie olašských Romů, bude Babiše volit 80 procent Romů. Zdroj: Ivan Motýl
Když zklame, bude to pro romský národ špatné
Josef Stojka přesto věří, že ANO do vlády SPD nepřizve. „Snad nás Babiš nezklame. Kdyby ano, tak by to bylo pro můj národ hodně špatné,“ dodá. V politice je ovšem možné cokoliv, i proto Stojka v současné situaci komunitu přímo nevybízí, aby volila hnutí ANO. „I když to většina Romů stejně udělá. Teď je pro mě nejdůležitější, aby Romové skutečně přišli až do volebních místností. Nestačí jen fandit, takže vyzývám všechny, aby 3. a 4. října nebyli leniví a šli volit. Opravdu všichni,“ podněcuje menšinu šéf Unie olašských Romů.
Stojka je přesvědčen, že Babišovo hnutí jde do voleb s nejlepším programem ze všech stran, přitom v programu hnutí s názvem Pro váš lepší život nepadne o romské národnostní menšině ani slovo. O žádných menšinách, kromě ukrajinské: „Nepřipustíme příchod dalších migrantů představujících bezpečnostní hrozbu na naše území. Aktivně zabráníme především hrozbám souvisejícím s případným koncem války na Ukrajině, jako je návrat organizovaného zločinu či pašování zbraní.“
Čtěte také
Babiš, Lety a ostravský mítink
O postavení památníku romského holocaustu v Letech, který zmínil Andrej Babiš, se šéf hnutí ANO skutečně zasloužil. Jako vicepremiér v Sobotkově vládě v roce 2017 zařídil výkup prasečince, který stál na místě lágru. Byla to ovšem také cílená politická otočka po velkém přešlapu, který učinil před krajskými volbami v roce 2016, když ve vyloučené lokalitě ve Varnsdorfu bezelstně prohlásil: „Byly doby, kdy všichni Romové pracovali. To, co píšou v novinách ti blbečci, že tábor v Letech byl koncentrák, to je lež, byl to pracovní tábor. Kdo nepracoval, šup a byl tam.“
Realita je taková, že přímo z lágru v Letech bylo do vyhlazovacího tábora v Osvětimi deportováno celkem 420 Romů. Takzvaný Cikánský tábor Lety přitom nespravovali němečtí nacisté, nýbrž české protektorátní úřady.
Do Poslanecké sněmovny letos podle webu Romea.cz kandiduje asi 15 Romů a Romek. Většinou ale na nevolitelných místech, za ANO například Marcel Ščuka, který se dostal na 27. pozici v Jihomoravském kraji. V parlamentu nezasedá žádný romský poslanec již od roku 2002, v prvních volbách po sametové revoluci přitom Romové získali 8 mandátů.
Z malé ankety na ostravském mítinku vyplývá totéž, co říká Stojka. Pro přítomné Romy je „Babiš nejlepší“. Proč, to už nechtějí nebo neumějí rozebrat. „Prostě je nejlepší,“ říkají.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Fraška ve Sněmovně. Nechám vás vyvést, hrozila Pekarová Babišovi. Benda mu sebral mikrofon
Novinář, publicista a básník, který se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním tématům soudobé Ostravy a moderním dějinám celého regionu. Často píše o romské menšině a vyloučených lokalitách, již osm let například sleduje ve sběrném dokumentu osudy ostravské rodiny Kroščenových s dvanácti dětmi.
