Opoziční hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) je na české politické scéně deset let. Pro letošní sněmovní volby pozval předseda Tomio Okamura na kandidátky zástupce dalších tří menších stran (Svobodní, Trikolora a PRO). Společně mají ukončit vládu Petra Fialy. Jaký má uskupení vystupující se sloganem „JO! Pojďme na to“ program či lídry?
SPD, tedy Svoboda a přímá demokracie, chce prosazovat přímou demokracii, a to především pomocí referend. Hnutí razí silný nacionalismus a bojuje proti členství v EU či NATO, zároveň brojí proti „politickým neziskovkám“ či prosazování práv LGBTQ+.
Někteří politologové mluví v případě SPD o krajní či extrémní pravici. Ministerstvo vnitra zařadilo opoziční hnutí do zprávy o extremismu v roce 2022, v červnu 2025 však soud rozhodl, že neoprávněně. SPD má přes 11 000 členů.
- Spojení SPD a pravicových opozičních stran
- Volební program SPD
- Lídři, vedení a tváře voleb
- Historie hnutí
- SPD a spol. v minulých volbách
Hnutí SPD ve volbách 2025
SPD je v Česku hlasitou parlamentní opozicí a pro říjnové volby do Poslanecké sněmovny se spojila s dalšími třemi pravicovými stranami – Svobodnými, Trikolorou a PRO. Subjekty ale nevytvořily koalici, zástupci menších partnerů by měli figurovat na kandidátkách SPD.
ČTĚTE TAKÉ: LGBTQ mají práv dost, zákaz pochodu podporuji. Jsem pro odchod z EU, říká Ukrajinka z mladé SPD
Spojení si za volební slogan zvolilo heslo „JO! Pojďme na to“ a v předvolebních výzkumech se objevuje od března pravidelně na třetím místě za opozičním ANO a vládnoucí koalicí Spolu. Preference SPD a dalších stran se pohybují většinou od 10 do 15 procent.
Na začátku prázdnin opustil řady SPD výrazný člen Jiří Kobza. Média přinesla články naznačující nespokojenost PRO Jindřicha Rajchla s počtem lídrů a kandidátů, zaznamenala i údajnou hrozbu opuštěním společných kandidátek.
Program SPD: zastavit Fialu i válku na Ukrajině
SPD ještě v červenci nemělo zveřejněný podrobný program pro letošní parlamentní volby. Priority nicméně nejen Tomio Okamura vyjadřuje jasně: boj proti zdražování, tedy „Fialově drahotě“, Green Dealu či zvyšování výdajů na obranu.
Obecně se hnutí vyjadřuje proti pomoci Ukrajině, která se již čtvrtým rokem brání ruské invazi. SPD volá po míru v podstatě za každou cenu, rovněž mluví o ochraně svobody a demokracie či podpoře tradičních hodnot.
„Za základ rodiny považujeme tradiční svazek muže a ženy. Odmítáme propagaci a podporu názorů a chování, které ohrožují fungování rodin a výchovu dětí v rodině,“ hlásí se hnutí k tradičním konzervativním hodnotám.
Voliči dále na webu hnutí mohou najít čtyři programové priority:
- bydlení – Hnutí SPD chce zjednodušit stavební zákon, aby „se konečně začalo stavět“. Dále mluví SPD o bezúročných hypotékách, lepším přidělování bytů či podpoře družstevního bydlení.
- energie – SPD chce spravedlivé ceny, zřídit státního obchodníka pro elektřinu i plyn či vystoupení ze systému emisních povolenek.
- potraviny – Zabránit růstu cen potravin by mělo přehodnocení Green Dealu, boj proti maržím řetězců či snížení DPH. Hnutí volá také po zastavení bezcelního dovozu.
- zdraví – Hnutí chce uzdravit zemi dostupnými léky, které zařídí státní výrobce léčiv či podpora zdravotnického výzkumu.
Politologové považují program SPD za populistický a upozorňují, že třeba samotné opuštění Lipské burzy by v budoucnu mohlo energie spíš prodražit.
Kampaň pro volby 2025: Český jarmark SPD i zdravý rozum
SPD spolu s partnery v předvolební kampani vyrukovala opět s Českým jarmarkem, kde údajní farmáři prodávají své výrobky za nízké ceny. Představitelé hnutí tvrdí, že odpovídají férovým cenám bez nemravných marží obchodních řetězců.
Různí politici ze spojenectví čtyř stran a hnutí kromě toho vyrážejí na kontaktní kampaň po menších městech a sálech. Například předseda PRO Jindřich Rajchl tyto výjezdy nazývá „revoluce zdravého rozumu“.
Předvolební kauza SPD: Obvinění z rasismu kvůli plakátu
Jednou ze zásadních předvolebních kauz v Česku je v roce 2025 obvinění hnutí SPD i jejího šéfa Tomia Okamury z podněcování k nenávisti kvůli plakátům s „chirurgy z dovozu“. Podle policejního obvinění měly plakáty, které hnutí použilo pro loňské krajské a senátní volby, rasistický či xenofobní podtext.
SPD propagovalo svoji nechuť k migraci či migračnímu paktu plakátem, na němž byl muž tmavé pleti se zkrvaveným nožem a v zakrvácené košili společně s textem „Nedostatky ve zdravotnictví nevyřeší ‚chirurgové‘ z dovozu“.
Policie uzavřela vyšetřování a čeká se, jestli se celá kauza posune k soudu. Tomio Okamura považuje obvinění za „nástup totality“ a kriminalizaci opozičních názorů, cílem pak prý má být zákaz účasti SPD ve volbách.
Lídři, vedení a známé tváře: SPD vládne Okamura
Hnutí SPD šéfuje po celou dobu jeho hlavní tvář Tomio Okamura, hnutí několik let dokonce mělo jeho jméno i v názvu. Z menších stran opozičního spojenectví jsou známí především jednotliví předsedové – Zuzana Majerová, Libor Vondráček a Jindřich Rajchl.
Vedení hnutí Svoboda a přímá demokracie
- předseda – Tomio Okamura
- místopředseda – Radim Fiala
- člen předsednictva – Radek Rozvoral
- člen předsednictva – Radovan Vích
- člen předsednictva – Ivan David
Vedení strany PRO (Právo, Respekt, Odbornost)
- předseda – Jindřich Rajchl
- 1. místopředseda – Petr Vacek
- místopředsedkyně – Andrea Peňáz
- místopředseda – Zdeněk Cvejn
- místopředsedkyně – Ivana Turková
Vedení strany Svobodní
- předseda – Libor Vondráček
- místopředseda – Miroslav Havrda
- místopředseda – Luboš Zálom
Vedení strany Trikolora
- předsedkyně – Zuzana Majerová
- 1. místopředseda – Petr Štěpánek
- místopředseda – Otto Černý
- místopředseda – Josef Sláma
Tomio Okamura (SPD)
Tomio Okamura je v čele SPD už od založení hnutí, předtím vedl jinou „svou“ stranu Úsvit přímé demokracie. Okamura se narodil v roce 1972 v Tokiu, jeho otec totiž pocházel z Japonska. Sám se ale považuje za Moraváka.
Mediálně se proslavil jako mluvčí a viceprezident v Asociaci českých cestovních kanceláří a agentur, vystupoval jako investor v televizní reality show či se snažil rozjet cestovku pro plyšáky.
V roce 2013 vstoupil do politiky a založil Úsvit přímé demokracie, z nějž kvůli neshodám odešel a rozjel hnutí SPD. Postupně „zapomínal“ na své proklamované liberální názory a provedl konzervativní obrat až do dnešních národoveckých a xenofobních pozic.
Ivan David (SPD)
Původní profesí psychiatr Ivan David je jednou z výraznějších tváří SPD. Současný europoslanec byl dlouhá léta členem ČSSD a také jejím ministrem zdravotnictví. Ze sociální demokracie ale v roce 2015 vystoupil a o čtyři roky později už kandidoval za SPD do Evropského parlamentu, kam se také dostal – a uspěl i v evropských volbách v roce 2024.
Jindřich Rajchl (PRO)
Právník Jindřich Rajchl se stal mediálně viditelným jako fotbalový funkcionář (místopředseda Fotbalové asociace), zásadně se pak aktivizoval v odporu proti opatřením provázejícím pandemii COVID-19. Politicky původně působil v Trikoloře, kde aspiroval na předsedu, nakonec stranu opustil a založil svou vlastní – PRO, tedy Právo, Respekt, Odbornost. S ní pak převzal organizování velkých demonstrací proti vládě Petra Fialy.
Zuzana Majerová (Trikolora)
Někdejší učitelka Zuzana Majerová bývala členkou ODS, za níž se dostala ve volbách roce 2017 do Poslanecké sněmovny ČR. O dva roky později se ale s mateřskou stranou rozešla a spolu s Václavem Klausem mladším založila hnutí Trikolora.
Libor Vondráček (Svobodní)
Právník Libor Vondráček je od roku 2019 třetím předsedou strany Svobodní, jejímž je členem od roku 2012. Zatím neúspěšně kandidoval do Sněmovny i Evropského parlamentu, považuje se za konzervativního libertariána. Před časem se jeho Svobodní omluvili za spolupráci s Trikolorou ve volbách 2021. Nyní Vondráček přehodnotil i svůj pohled na SPD, hnutí prý už nepovažuje za populistické.
Jaroslav Foldyna (SPD)
Další bývalý člen ČSSD, který se přesunul k SPD. Za sociální demokracii byl Jaroslav Foldyna krajským zastupitelem a od roku 2010 i poslancem, byl také místopředsedou strany. Vzděláním lodní mechanik opustil ČSSD v únoru 2020 a přesunul se do poslaneckého klubu SPD, později se stal členem hnutí.
Krajští lídři kandidátek SPD do říjnových sněmovních voleb
- Středočeský kraj: lídr Tomio Okamura (SPD)
- Praha: lídryně Markéta Šichtařová (Svobodní)
- Jihomoravský kraj: lídr Miroslav Ševčík
- Moravskoslezský kraj: lídr Jindřich Rajchl (PRO)
- Ústecký kraj: lídr Jaroslav Foldyna (SPD)
- Jihočeský kraj: lídr Libor Vondráček (Svobodní)
- Olomoucký kraj: lídr Radim Fiala (SPD)
- Plzeňský kraj: lídryně Marie Pošarová (SPD)
- Zlínský kraj: lídryně Zuzana Majerová (Trikolora)
- Královéhradecký kraj: lídryně Vladimíra Lesenská (SPD)
- Pardubický kraj: lídr Jan Hrnčíř (SPD)
- Vysočina: lídr Radek Koten (SPD)
- Liberecký kraj: lídr Radovan Vích (SPD)
- Karlovarský kraj: lídryně Karla Maříková (SPD)
SPD jako druhý Okamurův politický projekt
- Datum založení: 2. června 2015
- Zakladatel a první předseda: Tomio Okamura
- v Evropském parlamentu člen frakce Evropa svobodných národů
Hnutí Svoboda a přímá demokracie je druhým projektem Tomia Okamury. V roce 2013 založil Úsvit přímé demokracie poté, co nebyl připuštěn kvůli nedostatku podpisů jako kandidát do prezidentských voleb. Hnutí bylo zaregistrováno v červnu a na podzim už v předčasných parlamentních volbách získalo 14 mandátů.
Počátkem roku 2015 začala řada poslanců hnutí kritizovat nejasnosti kolem stranického hospodaření, respektive v té době se rozpory mezi Okamurou a většinou poslaneckého klubu Úsvitu dostaly na veřejnost.
Vyvrcholily Okamurovým odchodem a založením nového politického hnutí SPD, které brzy poté uspělo ve volbách.
SPD vede do voleb 2025 opoziční blok
Hnutí Svoboda a přímá demokracie se pro letošní volby dohodlo na spolupráci se třemi menšími stranami, které budou na společných kandidátkách SPD:
- PRO (Právo, Respekt, Odbornost)
- Svobodní
- Trikolora
Spojení ohlásili lídři jednotlivých stran v březnu. V červenci, krátce před uzavřením kandidátek (do 29. července), strana PRO zpochybnila společnou kandidaturu kvůli malému počtu míst pro její členy, nakonec ale spolupráci potvrdila, když jí SPD „přidala“ třetí místo v Ústeckém kraji.
SPD je ve Sněmovně od voleb 2017
SPD uspělo hned po svém založení v parlamentních volbách v říjnu 2017, když získalo 22 poslanců. V roce 2021 získalo ve volbách do Sněmovny 20 mandátů. Ve volbách do Senátu kandidáti SPD doposud neuspěli.
Ve volbách do Evropského parlamentu (EP) v roce 2019 získalo SPD dva europoslance. Pro loňské volby do EP vytvořilo SPD společnou kandidátku se stranou Trikolora a získalo jeden mandát, který obhájil Ivan David.
Úspěšné je hnutí SPD v některých krajích. Loňské volby do krajských zastupitelstev byly pro SPD nejúspěšnější v jeho desetileté historii. Hnutí SPD, respektive koalice SPD, Trikolory, PRO a Svobodných, získalo 41 mandátů, o šest více, než mělo doposud, a místo devíti krajů má nyní zastoupení ve 12, ve čtyřech je dokonce ve vedení.
V komunálních volbách 2022 získalo SPD s menšími a lokálními partnery celkem 492 mandátů v obecních zastupitelstvech, uspělo i v Praze a dalších krajských městech.
Svobodní a Trikolora dosud v parlamentních volbách neuspěli, jen Trikolora měla dva poslance, když Václav Klaus ml. a Zuzana Majerová odešli z ODS a založili novou stranu. PRO vzniklo až v roce 2022.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Velké změny v preferencích. Starostové posílili, Stačilo! vysává SPD, říká exkluzivní výzkum
