Romové

Šikanu nezletilé dívky řeší celá republika, nyní i přípravu vraždy na stejné škole. A co na to hodonínská ulice? „No já vám nevím, jako děti jsme se ve škole pořádně řezali, kolikrát jsem domů přišel s monoklem,“ porovnává 80letý Květoslav Flašar, bývalý vojenský pilot. Zajímá mě reálný hlas Hodonína se skutečnými jmény občanů, nikoli anonymní výkřiky na sociálních sítích. „Jsem taky Romka, bohužel. A tvrdím, že v tom byl rasismus,“ je přesvědčena 30letá Viktorie Danielová. Redakce CNN Prima NEWS kontaktovala rovněž matku fyzicky napadené žákyně. K situaci se však nechce dále vyjadřovat.

Denní tisk před 100 lety neznal ochranu osobních údajů (GDPR) a běžně uváděl také etnicitu pachatelů i obětí trestných činů. „Prostomyslná slovenská žena Vilma Silenková z Malacek přijala nabídku cikánek Terezie Sorkociové a Barbory Danielové. Ty prováděly různé kejkle, a pak prohlásily, že Silenková je očarovaná. Zahájily také hned léčení,“ uvedl deník Lidové noviny v roce 1925. Seriál CNN Prima NEWS Zločin před 100 lety připomíná dobovou černou kroniku prostřednictvím tehdejšího tisku. Následující díl se věnuje případům spojovaným s romskou menšinou.

Místostarostka Moravské Ostravy a Přívozu Alena Pataky (ANO) v pondělí rezignovala na svou funkci. Zprávu potvrdil tamní starosta Petr Veselka (ANO). Pataky čelila kritice za prohlášení, které před pár dny pronesla o romské komunitě. Podle komunální političky se mentalita Romů od 13. století nezměnila, jelikož jsou prý odlišně vybaveni, pokud jde o genetiku. Pataky později připustila, že některé její výroky byly nešťastně formulované. Rovněž zmínila lítost nad celou kauzou.

Místostarostka Moravské Ostravy a Přívozu Alena Pataky (ANO) čelí ostré kritice za své výroky, které pronesla o romské komunitě v rozhovoru pro web Okraj.cz. Podle komunální političky se mentalita Romů od 13. století nezměnila, jelikož jsou prý odlišně vybaveni, pokud jde o genetiku. Zástupci romské komunity zmíněná prohlášení považují za rasismus a plivnutí do tváře. „Chvílemi jsem uvažoval, jestli cituje z Mein Kampfu,“ podivoval se Miroslav Klempár.

Bouřlivou diskuzi vyvolal na sociálních sítích případ pediatričky z Aše, která vyvěsila na dveře své ordinace oznámení, že „agresivní Romy již neregistruje“. Někteří komentující mají jasno – vyloučení konkrétního etnika je jasný rasismus. Další zase zdůrazňují, že jde o uplatnění kolektivní viny. Jiní uživatelé jsou však na straně lékařky a tvrdí, že je takový krok legitimizovaný opakovanými negativními zkušenostmi. „To už je zase rok 1994?“ reagoval komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo.

Byl to nejviditelnější a nejdiskutovanější rasový útok v naší historii, který skončil exemplárním potrestáním pachatelů. Žhářský útok ve Vítkově, který nejvíce odnesla tehdy dvouletá holčička Natálka, se odehrál v noci z 18. na 19. dubna 2009. A zčásti paralyzoval českou společnost. „Tak cikáni, teď shořte,“ zařvali prý útočníci a hodili na rodinný barák, kde Natálka bydlela s rodiči, zápalné lahve. Neslavně známý případ řeší další díl videopodcastu HLASY ZLOČINU.

Brutální potyčka se odehrála v jednom z barů v Brně na ulici Cejl, které se přezdívá brněnský Bronx. Michal Kroka, kterého před časem propustili z vězení, tam měl před dvěma lety konflikt s několika podnapilými muži. Kroka byl v tu dobu pod vlivem pervitinu, vytáhl kuchyňský nůž a začal bodat.

Policisté pokračují ve vyšetřování incidentu, který se měl udát na základní škole v Koryčanech na Kroměřížsku. Učitel tam minulý týden údajně fyzicky napadl romského žáka. Jeho rodina tvrdí, že událost měla rasový motiv, ředitelka školy však tuto verzi odmítá. Jaké mohou být závěry policie?

Na jedné ze základních škol v Koryčanech zasahovali během minulého týdne záchranáři. Vyjíždět měli na pomoc žákovi, kterého podle jeho rodičů napadl učitel. Romská rodina mluví o rasismu. Ředitelka školy však takové obvinění odmítá.

Romové z východoslovenských Rožkovan obývají stejné chýše, v jakých jejich předkové žili před sto i více lety. Reportér CNN Prima NEWS přijel do osady s unikátními historickými snímky, které tu pořizoval fotograf Jozef Kolarčík-Fintický ve třicátých letech minulého století. Stísněná roubená obydlí bez vody či elektřiny se od té doby moc nezměnila, středověké poměry jen doplnil plech anebo lepenka. Reálný život v dnešní osadě je ovšem jiný než třeba v roce 1934, zmizeli koně a ubylo úsměvů. A v osadě je doma neskutečná bída, většina Romů přežívá na sociální dávce 85 eur (2 137 korun) měsíčně.

Běžte se napít z Bečvy! Měli se dozvědět Romové ze zatopených domů v Přerově během července 1997, když si přišli pro pitnou vodu na nádraží. „Před 27 lety jsme tu měli silné protiromské nálady, a to i na politické úrovni, takže najít bydlení pro vyplavené Romy byl obrovský problém. Od té doby se česká společnost výrazně změnila k lepšímu a nyní Romům ze zaplavených bytů nabídla ubytování třeba i univerzita,“ porovnává v rozhovoru pro CNN Prima NEWS sociální aktivista Kumar Vishwanathan. Minoritě pomáhal již při záplavách v roce 1997, stejně aktivní je i v těchto dnech.

Okresní soud v Karviné ve středu z vězení podmínečně propustil Jaromíra Lukeše odsouzeného k 22 letům za rasově motivovaný žhářský útok na romskou rodinu ve Vítkově v roce 2009. Ve vězení strávil více než 15 let. Zkušební dobu soud stanovil na sedm let. Lukeš se nesmí přibližovat k rodině popálené romské dívky Natálky žijící v Budišově nad Budišovkou. Propuštění doporučil i státní zástupce. Naopak zástupci rodiny byli proti.