Romové

Romové sestěhovaní ze všech koutů republiky do omšelých bytovek na samé výspě republiky v okrese Bruntál se voleb do Evropského parlamentu nezúčastnili. „Nejsem tu hlášený, nemám tady v Osoblaze ani trvalý pobyt, tak jsem tu ani nemohl volit,“ vysvětluje předák komunity Gustav Cina z Prahy. Do tisícihlavé Osoblahy na polských hranicích ho zavála nepřízeň osudu. A byznys s chudobou, stejně jako dalších až 300 Romů.

Atentátník na slovenského premiéra Roberta Fica (Směr-SD) měl v minulosti literárně-filozofické ambice. Kromě básnických sbírek sepsal Juraj Cintula knihu úvah. V jedné z nich se zaměřil na romskou populaci na Slovensku a snažil se obhájit i počínání masového vraha Ľubomíra Harmana. V knize dokonce píše o norském masovém vrahovi Andersovi Breivikovi. S analýzou knihy přišel web Refresher News.

Ukrajinští uprchlíci se loni v Česku potýkali s nenávistnými projevy a diskriminací, pokračovala faktická segregace romských dětí ve vzdělávání a zlepšení práv se nedočkaly ani sexuální menšiny. Ve výroční zprávě, která byla zveřejněna ve středu, to uvádí mezinárodní organizace hájící lidská práva Amnesty International. Ta Česku rovněž vytýká zastaralý zákon o přístupu k interrupcím a vývoz zbraní do Izraele, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů.

Tohle je velikonoční příběh bez šťastného konce. Žádné zmrtvýchvstání jako v biblickém příběhu se nekoná. Když ovšem 25letý Milan Kroščen vyskočil během výslechu ze třetího poschodí policejní služebny v Karviné, vlastě se zázrak stal. Před smrtelnými následky po nárazu na beton a asfalt ho zachránila střecha policejního transportéru. Jenže ochrnul, a smrt ho stejně dostihla. Do roka zemřel, v bolestech a rezignovaný. „Z jeho smrti viním policii, vyšetřovatelům přece nemůže někdo jen tak vyskočit z okna,“ kroutí hlavou otec oběti. Případ už prošetřila Generální inspekce bezpečnostních sborů, podle které se policisté nedopustili trestného činu.

Půjdete volit? V romské osadě v obci Nesluša na severozápadním Slovensku slyším v den prezidentských voleb téměř samé negativní odpovědi. „Není čas, musím hlídat řízky, abych je nespálila,“ vysvětluje neúčast u hlasování 44letá Pavla Strišková. Osadu tvoří roztodivný slepenec staveb, některé domy jsou omítnuté, jiné lze označit za chatrče. „Jediným dobrým prezidentem, kterého jsem zažila, byl Václav Havel. Ten alespoň vyhlásil amnestii,“ říká 64letá Darina Balážová.

Řada kolegů a lidí z fotbalového prostředí se nepřímo zastává trenéra Petra Rady, který obdržel osmiměsíční stopku za rasistickou urážku při utkání 17. kola druhé ligy proti Zbrojovce Brno. Podle nich je kouč pražské Dukly sice hulvát, ale ne rasista. Bývalý kouč reprezentace nesmí na lavičku po dobu osmi měsíců.

Krajský soud v Brně v případu loňské smrti Roma, který zemřel po potyčce u Brněnské přehrady, zprostil muže obžaloby. Šlo o nutnou sebeobranu. Státní zástupce ještě před tím změnil právní kvalifikaci z vraždy na zabití a pro obžalovaného sedmatřicetiletého Romana R. původem z Ukrajiny navrhl trest kolem pěti let vězení. Muž vinu dříve popřel, uvedl, že šlo o sebeobranu. Rozhodnutí soudu není pravomocné, žalobce si ponechal lhůtu pro možné odvolání. Případ loni v červnu vedl k napětí mezi Ukrajinci a Romy.

Kauza zpěváka Jana Bendiga s moukou může poznamenat ostatní Romy zpochybňováním jiných rasových útoků. Podle policie si útok objednal a zaplatil. „Měl by se omluvit všem českým Romům,“ řekla pro CNN Prima NEWS advokátka Klára Kalibová, která pomáhá menšinám a sama školí policisty a státní zástupce.

Pokud zpěvák Jan Bendig touží po napravení své reputace, musí se zbavit Lukáše Rejmona jako svého manažera, bez ohledu na jejich partnerský vztah. V pořadu Nový den na CNN Prima NEWS to uvedla zástupkyně šéfredaktora webu Expres.cz Barbora Koukalová v reakci na zpěvákovo popírání důkazů v kauze s moukou.

Město Vsetín musí zaplatit čtyřem romským rodinám téměř dva miliony korun za vystěhování z domu ve Smetanově ulici, které se stalo v roce 2006. Rozhodl tak brněnský Nejvyšší soud. Vedení města považuje rozsudek za diskriminační, obyvatelům domu kdysi zajistilo náhradní bydlení, i když prý většina patřila mezi takzvané neplatiče.

Nemají se kam vrátit. „Naše město Vuhledar už neexistuje, prostě není,“ vypráví 48letý Jura Nikolajenko v humanitárním centru Blaho v ukrajinském Užhorodě. V ruinách Vuhledaru nedaleko Doněcka se stále bojuje. Každý den, a to stejně intenzivně jako třeba ve známější Avdijivce. „Máma už se návratu na Donbas nedočká, zemřela nám tady v uprchlickém zařízení,“ líčí Nikolajenko. Táborem Blaho, který vznikl v romské restauraci a penzionu Romani Jag v Užhorodě, už během ruské invaze prošlo na 2 500 romských uprchlíků, většinou z frontových zón. V jiných migračních zařízeních na Ukrajině je prý nepřijímají.

Neměl jsem žádná vystoupení, peníze a nikoho nezajímal. V rozhovoru se CNN Prima NEWS těmito slovy romský zpěvák Jan Bendig, který 14. února slaví třicátiny, vzpomínal na svůj největší kariérní pád a životní krizi. Často čelil i nenávistným útokům kvůli sexuální orientaci. Se vším se ale vyrovnal a dokázal se vrátit na pomyslné výsluní. V březnu ho čeká velký koncert v pražské O₂ universum.