Rozbitá pračka nebo ztráta práce mohou rodinu dostat do dluhů. Jak velkou rezervu potřebujete?
ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz
Nejistota se stává běžnou součástí života českých domácností. Rostoucí náklady, obavy z budoucnosti i vývoj úrokových sazeb vedou stále více lidí k tomu, aby si vytvářeli finanční rezervy. Jenže zatímco domácnosti s vyššími příjmy mohou odkládat větší částky, lidem s napjatým rozpočtem často nezbývá téměř nic. Podle Kateřiny Bůžkové, vedoucí oddělení domácích a institucionálních klientů VÚB banky, přitom může pomoci i pravidelné odkládání několika stokorun. Důležité je začít a vědět, kam peníze ukládat.
Česká ekonomika se podle Kateřiny Bůžkové nachází v relativně stabilní situaci, domácnosti však stále čelí řadě nejistot. Ty souvisejí nejen s vývojem cen, ale také s děním na evropských a světových trzích. Česká republika je totiž výrazně závislá na exportu, a proto se zahraniční ekonomické vlivy promítají i do života tuzemských rodin. „Nejistota je něco, s čím už se musíme asi naučit žít a předvídat, respektive připravit se na to nějakou formou vytvoření rezervy,“ říká Kateřina Bůžková, vedoucí oddělení domácích a institucionálních klientů VÚB banky.
Podle ní je na rostoucí potřebě finančního zabezpečení vidět také změna v chování českých domácností. V posledních zhruba dvanácti měsících začali lidé podle bankovních statistik aktivněji ukládat peníze stranou. Uvědomují si totiž, že nečekané výdaje mohou přijít kdykoliv a není možné spoléhat na to, že se o ně v případě problémů někdo postará.
Spoření není totéž co finanční rezerva
Peníze odkládané na dovolenou, nové auto nebo vánoční dárky mají jiný účel než finanční rezerva. Zatímco běžné spoření má konkrétní cíl a zpravidla i předem stanovený časový horizont, rezerva slouží především pro nepředvídatelné situace.
Může jít například o porouchaný automobil, nefunkční pračku, nečekaný výdaj za energie nebo výpadek příjmu jednoho z členů rodiny. Právě v takových chvílích mohou úspory rozhodnout o tom, zda domácnost situaci zvládne bez půjčky. „Finanční rezerva je něco, co mi umožňuje okamžitě reagovat na nějaký neočekávaný výdaj, který se v domácnosti může projevit,“ vysvětluje Bůžková.
Ideální výše rezervy se podle ní pohybuje mezi třemi a šesti měsíčními výdaji domácnosti. U některých lidí může být vhodné vytvořit si ještě větší polštář, například pokud pracují jako OSVČ a jejich příjmy jsou méně předvídatelné. Pro podnikatele proto Bůžková doporučuje rezervu až na dvanáct měsíců.
Bez rezervy hrozí dluhová spirála
Co se stane, když rodinu zasáhne nečekaný výdaj a na účtu nemá téměř nic? Často začne hledat rychlé řešení. Problémem jsou ale vysoké úroky a další náklady, které mohou původně menší finanční potíž výrazně prohloubit. „Pokud někdo nemá dostatečnou rezervu, pak v tom stresu nebo pod tlakem událostí řeší situaci tak, že si půjčuje – přes nebankovní půjčky, kreditní karty a podobně. To je spirála, ze které se člověk těžko dostává,“ upozorňuje Bůžková.
Finanční problémy navíc nemusí dopadat pouze na jednoho člověka. Mohou zasáhnout celou rodinu, která se následně podílí na splácení dluhů nebo za ně dokonce ručí svým majetkem. Dlouhodobý finanční stres se pak může promítnout také do partnerských a rodinných vztahů.
I pár stokorun měsíčně může být začátek
Vytvářet finanční rezervu je pochopitelně jednodušší pro domácnosti s vyššími příjmy. Lidé s nižšími výdělky často sotva pokryjí náklady na bydlení, potraviny a další nezbytné výdaje. Rozdíly mezi jednotlivými příjmovými skupinami se tak mohou dále prohlubovat.
Přesto podle Bůžkové nemá smysl se spořením rezignovat ani v případě, že domácnosti mohou odkládat jen malé částky. „Stačí stokoruny. Jde o to vytvořit si návyk, najít nějaké pravidlo a řád, abychom si peníze pravidelně ukládali,“ doporučuje.
Praktickým řešením může být trvalý příkaz nastavený hned po výplatě. Člověk tak nejprve odloží část příjmu stranou a teprve ze zbytku plánuje běžné výdaje. Nemusí jít o tisíce korun. Podstatné je, aby odkládaná částka odpovídala možnostem konkrétní domácnosti a neohrozila její běžné fungování.
Běžný účet nemusí být nejlepší řešení
Mnoho Čechů stále drží většinu úspor na běžném účtu. Výhodou je okamžitá dostupnost peněz, nevýhodou ale zpravidla nulové nebo velmi nízké zhodnocení. Úspory tak mohou postupně ztrácet kupní sílu.
Pro finanční rezervu je podle Bůžkové vhodnější hledat jednoduchý a flexibilní produkt, který umožní peníze rychle vybrat a zároveň nabídne určité zhodnocení. Ideální je spořicí účet bez složitých podmínek a skrytých omezení. „Měl by být dostupný, flexibilní, jednoduchý, s připisováním denních úroků, nikoliv měsíčních. Měl by být bez jakýchkoliv limitů, čitelný, bez háčků a jasný,“ popisuje parametry vhodného produktu.
Při výběru by si lidé měli důkladně prostudovat podmínky. Některé nabídky totiž mohou být podmíněny pravidelnými platbami kartou, investováním nebo omezením částky, na kterou se vztahuje nejvyšší úrok. Vyšší sazba proto automaticky neznamená výhodnější řešení.
Půjčovat si na Vánoce nebo dovolenou?
Zvláštní kapitolou jsou půjčky na věci, které nejsou nezbytné. Typickým příkladem jsou vánoční dárky, dovolené nebo zážitky. Pokud na ně domácnost nemá dostatek peněz, může se kvůli úvěru dostat do zbytečných finančních problémů. „Já to nedoporučuji, určitě to není něco, co by mělo být pravidlem. Pokud na vánoční dárky nemám, tak prostě nemám, anebo koupím něco, co si můžu dovolit,“ zdůrazňuje Bůžková.
Základem zdravých rodinných financí tak podle ní není výše první odložené částky, ale schopnost plánovat, rozlišovat mezi přáním a skutečnou potřebou a postupně si vytvářet finanční polštář pro horší časy. Celý pořad Co na to vaše peněženka najdete ve videu.
