Brazilský exprezident Bolsonaro dostal 27 let za pokus o převrat. Trump hlasitě reagoval
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Bolsonaro, bývalý prezident Brazílie, čelí obvinění.
Soud shledal Bolsonara vinným z několika závažných činů.
Rozsudek vyvolal nesouhlas a reakce z různých stran.
Trumpova administrativa se proti rozsudku ostře ohradila.
Brazilský nejvyšší soud v noci na pátek SELČ uložil bývalému brazilskému prezidentovi Jairu Bolsonarovi trest 27 let a tři měsíce odnětí svobody za pokus o převrat po porážce v prezidentských volbách v roce 2022. Informovaly o tom světové tiskové agentury. Bolsonaro se hodlá odvolat, takže do vězení zatím jít nemusí. Rozhodnutí soudu kritizoval americký prezident Donald Trump.
Sedmdesátiletý Bolsonaro, který je v současné době v domácím vězení, vinu odmítá a tvrdí, že je obětí politické perzekuce. Stal se prvním bývalým prezidentem v historii Brazílie, který byl odsouzen za útok na demokracii, píše agentura Reuters. Vedle Bolsonara soud udělil vysoké tresty i šesti dalším osobám, které podle obžaloby na pokusu o puč spolupracovaly. Bývalý Bolsonarův pobočník Mauro Cid, který byl osmým obžalovaným, dostal snížený trest dvou let vězení, protože spolupracoval s obžalobou.
ČTĚTE TAKÉ: Mohlo jít o omyl, řekl Trump k průniku ruských dronů do Polska. Ze situace nemá radost
Krajně pravicového politika čtyři z pěti soudců, kteří se případem zabývali, shledali vinným v pěti bodech obžaloby. Soudci se rozhodli odsoudit Bolsonara nejen za organizování převratu a pokusu o násilné rozvrácení demokracie, ale také za účast v ozbrojené zločinecké organizaci, poškození vládního majetku a poškození chráněných kulturních statků.
Čtěte také
„Tento trestní případ je takřka setkáním Brazílie s její minulostí, přítomností a budoucností,“ prohlásila soudkyně Cármen Lúcia Antunesová ještě před hlasováním o Bolsonarově vině. Podle Reuters tak odkazovala na historii země poznamenanou vojenskými převraty a pokusy o odstranění demokratického zřízení. Podle soudkyně existuje dostatek důkazů, že Bolsonaro jednal „s cílem podkopat demokracii a její instituce“.
Proti Bolsonarově vině hlasoval ve středu soudce Luiz Fux. Vyzval ke zrušení procesu a tvrdil, že nejvyšší soud v této kauze není kompetentní a že Bolsonaro měl stanout před soudy nižšího stupně. Tento jediný hlas může podle Reuters otevřít cestu k napadení rozsudku a oddálit uzavření procesu až k příštím prezidentským volbám, které se budou konat příští rok v říjnu a ve kterých Bolsonaro nemůže kandidovat.
Bolsonarovi advokáti po vynesení trestu uvedli, že rozsudek je „absurdně přehnaný“ a že podají příslušná odvolání, včetně odvolání na mezinárodní úrovni. O nejvyšší perzekuci pak mluvil v souvislosti s rozsudkem Bolsonarův syn Flávio, který je senátorem. Podle médií se nyní Bolsonarovi spojenci budou snažit v parlamentu prosadit pro exprezidenta a další odsouzené amnestii.
„Bolsonaro se pokusil o státní převrat v této zemi, a svědčí o tom stovky důkazů,“ prohlásil krátce před rozsudkem současný prezident Luiz Inácio Lula da Silva. Toho měli podle obžaloby pučisté v plánu po prohraných volbách zabít.
Rozsudek nejvyššího soudu neznamená, že by exprezident šel okamžitě do vězení, upozornila agentura AP. Senát má nyní až 60 dní na písemné zveřejnění verdiktu; jakmile tak učiní, Bolsonarovi právníci budou mít pět dní na podání podnětů k jeho objasnění.
Rozsudek pohoršil Trumpovu administrativu
Trump, jenž Bolsonara dlouhodobě podporuje, ještě před oznámením výše trestu uvedl, že uznání Bolsonarovy viny ho překvapilo a že verdikt je „strašná věc“ a je „velmi špatný pro Brazílii“. Trump už dříve nazval proces honem na čarodějnice, uvalil kvůli němu sankce na předsedajícího soudce a zrušil většině členů nejvyššího brazilského soudu víza.
Čtěte také
Americký ministr zahraničí Marco Rubio ve čtvrtek večer na síti X napsal, že brazilský soud „rozhodl nespravedlivě“ a že Spojené státy „budou na tento hon na čarodějnice odpovídajícím způsobem reagovat“.
Brazilské ministerstvo zahraničí v reakci vydalo prohlášení, v němž Rubiův komentář označilo za výhrůžku, jež „útočí na brazilskou autoritu a ignoruje fakta a přesvědčivé důkazy ve spisech“. Brazilská demokracie se nenechá zastrašit Spojenými státy, dodalo ministerstvo.
Bolsonaro byl brazilským prezidentem v letech 2019 až 2023. Během prvního Trumpova mandátu byl blízkým spojencem šéfa Bílého domu a vysloužil si přezdívku „brazilský Trump“. Po prohře v prezidentských volbách v říjnu 2022 Bolsonaro dlouho odmítal výsledky hlasování uznat. Přiživoval pak protesty svých příznivců, kteří v ulicích i před kasárny požadovali, aby armáda zabránila Lulovi v nástupu do prezidentského úřadu, jejž zastával už v letech 2003 až 2010. Kvůli zpochybňování důvěryhodnosti brazilského volebního systému dostal Bolsonaro zákaz kandidovat do roku 2030 do volených funkcí.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: První fotografie možného vraha Charlieho Kirka. Objevilo se i video se siluetou atentátníka
Spolehlivý, rychlý a nezávislý zpravodajský servis.
