demokracie

Sociální síť X zablokovala v Turecku účet Ekrema Imamoglua, lídra tamního opozičního hnutí a politického oponenta prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. K ráznému kroku došlo na příkaz Erdoganovy vlády, uvedla ve čtvrtek společnost X s tím, že příkaz napadla u soudu, informoval web Politico.

Americká administrativa se tvrdě opírá do rozhodnutí německé civilní kontrarozvědky označit Alternativu pro Německo (AfD) za pravicově extremistickou stranu. Viceprezident J. D. Vance to dokonce považuje za „obnovení Berlínské zdi“ a ministr zahraničí USA Marco Rubio pro změnu hovoří o „tyranii v přestrojení“. Německá diplomacie taková slova odmítá a tamní politici mimo AfD zároveň hlásí, že by označení nemělo vést k jejímu zrušení.

V demokracii býval takový pěkný zvyk. O tom, kdo bude nebo nebude vládnout, se rozhodovalo u volebních uren. Nyní přichází doba, kdy tento zvyk přestává pomalu, ale jistě platit. Toho, kdo (ne)bude vládnout, totiž určí soud. Na dvou aktuálních případech jsme viděli, že soud vyřadil z voleb právě toho, kdo by u volebních uren nejspíše dostal možnost vládnout (Francie), či kdo už od voličů důvěru ve volbách dostal (Rumunsko). Člověk nemusí být zrovna škarohlíd, aby mu okamžitě vytanula na mysl záludná otázka: Je tohle ještě demokracie? Nebo jsme se už dostali někam, kde se o demokracii při nejlepší vůli mluvit nedá, ale slovem „demokracie“ se tento nelibý stav bude i nadále libě maskovat?

Kuba, Ludková, Cibulka, Červíček... jen pár jmen, která v posledních dnech či týdnech rozvířila zatuchlé vnitrostranické vody ODS. Jedněm se nelíbí směřování strany, jiní mají problém se způsobem sestavování kandidátek v rámci koalice Spolu – projektu, který sice dokázal jednorázově uspět, ale nyní už za něj občanští demokraté jen platí nepřiměřeně vysokou cenu.

Evropské státy se rozhodují, jestli a případně jak zachránit Rádio Svobodná Evropa (RFE/RL). Česko v úterý představilo ministrům zemí EU iniciativu, ve které volá po tom, aby unijní státy převzaly po USA odpovědnost za financování média. Návrh zatím podpořilo devět zemí, další by se měly přidat, potvrdilo redakci vícero zdrojů obeznámených s jednáním. Diskuze přichází v návaznosti na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v pátek podepsal exekutivní příkaz ke seškrtání všech grantových programů americké Agentury pro globální média (USAGM). K příjemcům těchto peněz patří právě i Rádio Svobodná Evropa nebo Hlas Ameriky.

Donedávna platilo, že rumunská vnitropolitická témata málokdy vzbuzovala vášně mimo Rumunsko a jeho blízké sousedství. Vše se změnilo po zrušení prvního kola prezidentských voleb, které neočekávaně vyhrál Calin Georgescu. Ústavní soud nejprve výsledek uznal, aby jej dva dny před druhým kolem zrušil. Člověk nemusí být stoupencem konspiračních teorií, aby mu už samotné zrušení voleb pozvedlo obočí na hranici fyziologických možností.

Demokracie je v současné době ve větším ohrožení než kdykoli v moderní historii USA. Americká „vláda lidu“ se za vlády Donalda Trumpa pravděpodobně rozpadne. Myslí si to profesoři politologie Steven Levitsky a Lucan Way. Ve své eseji pro časopis Foreign Affairs nastínili, jak by mohla „Trumpova autokracie“ vypadat.

Rumunský krajně pravicový a proruský politik Calin Georgescu, který vyhrál první kolo loňských prezidentských voleb, nebude moci v květnu znovu kandidovat do funkce hlavy státu, rozhodla v neděli podle agentury Reuters rumunská volební komise. Proti jejímu rozhodnutí se politik může odvolat k ústavnímu soudu. Rumunská prokuratura na konci února oznámila zahájení vyšetřování Georgeska pro podezření ze založení antisemitského sdružení, propagace válečných zločinců a fašistických organizací a šíření falešných informací. Politik popírá, že by porušil zákon.

Sociální sítě by měly zveřejnit, jak manipulují s prioritizací zpráv, řekl v otázce dezinformací vládní koordinátor strategické komunikace státu Otakar Foltýn. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS také podotkl, že lež je „bohužel sexy“ – sítě by podle něj měly dávat pravdě stejnou šanci. Foltýn rovněž promluvil o účelu kritizovaného úřadu, stavu veřejné diskuze či o svém kontroverzním výroku ohledně „sviní“, který vyvolal bouřlivou reakci ve společnosti.

Americký prezident Donald Trump na akci v Bílém domě naznačil, že by chtěl získat třetí prezidentský mandát. To by ale bylo v rozporu s americkou ústavou, která dovoluje zastávat funkci prezidenta jen po dvě funkční období, připomněl The Washington Post. Trumpovo prohlášení přišlo v době, kdy mu mezi Američany podle dvou průzkumů klesá podpora. Občanům zejména vadí, že překračuje pravomoci hlavy státu a neřeší vysoké ceny.

Naše vláda nebude demokracii utahovat šrouby, jako to dělá STAN a vládní koalice. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekl místopředseda Poslanecké sněmovny Aleš Juchelka (ANO). Předsedkyně KSČM Kateřina Konečná podle něj má v Evropském parlamentu ohledně zelené politiky a podpory podnikatelů nejpragmatičtější názory. Místopředsedkyni sněmovního výboru pro sociální politiku Pavlu Pivoňkovou Vaňkovou (STAN) jeho slova o demokracii překvapila, když podle ní zároveň dokáže adorovat předsedkyni komunistů Konečnou.

Senát se dlouhodobě těší nejmenší podpoře veřejnosti mezi ústavními institucemi a k volbám do horní komory se obtěžují chodit jen ti největší nadšenci. Čas od času se objeví okolnosti, díky nimž dostane Senát příležitost tuhle nedůvěru zvrátit a přesvědčit veřejnost o své opodstatněnosti. Před rokem senátoři tuto šanci skvěle využili. Nyní se ji ale rozhodli trestuhodně promarnit.