Start[up]ujeme: Český vesmírný zázrak a umělá inteligence na oběžné dráze
Na fotografii zprava: Marek Marušin, co-founder a CEO společnosti Zaitra, Matěj Luhový, partner VC fondu Tech Horizons, a moderátor Petr Suchoň. Zdroj: CNN Prima NEWS
Vesmírný průmysl již dávno představuje tvrdou geopolitickou, bezpečnostní i byznysovou realitu, bez níž by moderní společnost nedokázala fungovat. Od navigace v mobilních telefonech přes pozorování Země až po obranyschopnost celých států se nízkooběžná dráha proměňuje v klíčovou strategickou doménu.
O tom, jakou roli v tomto globálním závodě hrají české a slovenské startupy, jak umělá inteligence mění uvažování satelitů přímo ve vesmíru a proč se Brno stalo nečekaným lídrem sektoru, diskutovali hosté v pořadu Start[up]ujeme na televizní stanici CNN Prima NEWS. Pozvání přijali Marek Marušin, co-founder a CEO společnosti Zaitra a člen kontrolního orgánu Brno Space Cluster, a Matěj Luhový, partner venture kapitálového fondu Tech Horizons.
Od každodenní navigace po první linii obranyschopnosti
Běžný uživatel si často ani neuvědomuje, jak hluboce je jeho každodenní život provázán s vesmírnými technologiemi. Zatímco v minulosti byla oběžná dráha vnímána především jako klidné místo určené pro komerční telekomunikační či vědecké účely, pod vlivem současného geopolitického tlaku se stává prvotřídní strategickou linií. V reakci na globální vývoj vznikají v zahraničí rozsáhlé obranné iniciativy, jako je americký projekt protileteckého a raketového štítu na oběžné dráze, což staví Evropu před zásadní otázku vlastní technologické soběstačnosti.
Ochrana vesmírných konstelací i schopnost získávat data v reálném čase se tak stávají nejvyšší prioritou evropských vlád i investorů. Jak v pořadu upozornil Matěj Luhový z fondu Tech Horizons, evropský trh se musí vyrovnat s výraznou závislostí na zámořské infrastruktuře, zejména pokud jde o vynášení satelitů na oběžnou dráhu. Popularizace oboru díky vizionářům typu Elona Muska a rekordním valuacím společností jako SpaceX sice přilákala k sektoru masivní kapitál, avšak Evropa nyní musí zrychlit své vlastní investice do obranných i vesmírných technologií.
„Nízkooběžná dráha se pod geopolitickým tlakem mění na velmi strategické místo a v podstatě až na první linii. V Americe vznikají největší projekty od branže Manhattan, které si kladením senzorů a zachytávačů na orbitu vytvářejí ochranný štít. Pokud má Evropa zůstat soběstačná, musí začít zrychlovat schvalovací i finanční procesy,“ zdůrazňuje Marek Marušin ze společnosti Zaitra.
Chytřejší satelity v reálném čase: Zaitra učí oběžnou dráhu myslet
Jedním z největších technologických úskalí při pozorování Země z vesmíru je obrovská datová latence. Tradiční satelity vygenerují nad snímaným územím masivní objemy dat, avšak kvůli fyzikálním a kapacitním limitům pozemních stanic trvá doručení snímků zákazníkovi hodiny až dny. Právě tento zásadní problém řeší brněnský SpaceTech startup Zaitra, který vyvíjí pokročilý software, hardware a algoritmy umělé inteligence určené k nasazení přímo na oběžné dráze.
Namísto toho, aby satelit posílal na Zemi stogigabajtové soubory plné nevyužitelných dat, provedou palubní AI modely okamžitou analýzu přímo na místě. Systém dokáže v reálném čase vyselektovat a komprimovat pouze klíčové informace, například detekovat pohybující se loď, vozidlo či jiný sledovaný objekt. Zákazník tak namísto hodinového čekání obdrží přesné datové balíčky během několika sekund. Tato technologie nachází uplatnění v takzvaném dual-use režimu, kdy slouží jak pro komerční účely při předcházení hospodářským škodám, tak pro včasné varování v rámci obrany a záchranných složek.
Vesmírné Brno, hledání talentu a dravost zakladatelů
Česká republika se v oblasti vesmírného průmyslu profiluje překvapivě úspěšně. Významná část tuzemských DeepTech a SpaceTech firem je soustředěna na jižní Moravě v rámci ekosystému Brno Space Cluster. Zástupci oboru se shodují, že při zrodu prvních komerčních zakázek hrají nenahraditelnou roli instituce jako Evropská kosmická agentura (ESA) nebo Jihomoravské inovační centrum (JIC), které pomáhají začínajícím projektům překonat nejranější a nejrizikovější fáze vývoje.
Z hlediska venture kapitálu však tuzemskému prostředí stále chybí globálně dominantní firmy s miliardovými valuacemi, jako je například finský decacorn ICEYE. Podle Marka Marušina i Matěje Luhového čelí region výzvě v podobě nedostatku globálního kapitálu i úzkého profilu specializovaných odborníků. Pro úspěch startupu v tomto náročném oboru je navíc klíčové takzvané founderské ucho. Techničtí zakladatelé nemohou spoléhat pouze na vývoj v laboratoři, ale musí sami absolvovat první náročná obchodní jednání se zákazníky, aby dokázali produkt přesně natvarovat podle potřeb trhu. Výsledkem je schopnost budovat technologie, které dokážou měnit celá odvětví přímo z českého prostředí.
Start[up]ujeme sledujte každou sobotu ve 13.30 na CNN Prima NEWS. Hned po odvysílání budou oba pořady – kratší TV část i delší videopodcastová verze – také na webu a jako audio na nejoblíbenějších podcastových platformách. Hlavním partnerem pořadu je společnost CSG, která už 30 let rozvíjí průmyslový odkaz a posiluje obranyschopnost. Jde o globální holding s českými kořeny, který působí ve více než 70 zemích světa a zaměstnává přes 14 000 lidí. CSG nestaví jen na tradici, ale dívá se i do budoucnosti. Podporuje startupy a dává šanci novým nápadům v obraně, letectví i digitálních technologiích. Jejich skupina více než sta firem přispívá k tomu, aby byl svět bezpečnější.
