Střídá Rusko terorismus? Politici hodnotili nové hrozby po 11. září, zpochybnili život v míru
Členové sněmovního výboru pro bezpečnost u příležitosti 25. výročí hodnotili, jak se změnily hrozby po 11. září. Největší pozornost v kontextu věnovali Rusku a akcentovali téma hybridních a kybernetických útoků. Česko podle nich není v přímém ohrožení, bezpečnostní prostředí se však podle nich viditelně zhoršilo. Shodují se proto na potřebě investovat do technologií a kapacit bezpečnostních služeb. Hosty pořadu 360° byli Hubert Lang (ANO), Radek Koten (SPD), Pavel Žáček (ODS) a Jan Bartošek (KDU-ČSL).
Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Lang vidí dnešní bezpečnostní hrozby zejména ve spojení s migrací a s ruskými kybernetickými útoky. „Po 25 letech terorismus pro nás zůstává pořád aktuální hrozbou, ale jsou tam i další. Ty můžeme spojovat s migrací, dále kyberútoky a ohrožením, které proti nám dnes realizuje třeba Ruská federace,“ sdělil ve vysílání CNN Prima NEWS.
ČTĚTE TAKÉ: Šťastný: Senát bych rozpustil. Dupete nožičkou jak malé děti na naše návrhy, odvětil Benda
Rusko podle něj testuje naši odolnost, Česká republika však dle jeho názoru není v přímém bezpečnostním ohrožení. „Neválčí tady proti sobě dvě strany, samozřejmě jsme ale příjemci určitých informací v rámci bezpečnostního výboru,“ pokračoval Lang.
Na aktuálnosti hrozeb ze strany Ruska se s Langem shodl i jeho kolega a další místopředseda výboru Koten. Připomněl však další hrozby: „Jsme svědky, třeba v Německu, útoků na kritickou infrastrukturu, třeba rozvodny elektrické energie. Samozřejmě i levicový extremismus je velmi nebezpečný.“
Podle Kotena máme v Evropě momentálně mír, ale je důležité, aby bezpečnostní služby situaci i nadále vyhodnocovaly. „Nicméně nikdy nevíte, koho co napadne. (...) Zatím zde máme mír, zatím zde nedopadají žádné rakety, nicméně je potřebné, aby naše bezpečnostní složky pracovaly,“ podotkl a dodal, že „poměrně vysoké investice“ do nových technologií nám v této připravenosti pomáhají.
Čtěte také
Člen výboru Žáček za hrozbu číslo jedna označil Rusko. „Jestli se máme bavit o korelaci mezi dnes agresivním Ruskem a terorismem před 25 lety, tak je možné, že to celou situaci odšpuntovalo. Postupnými kroky – opuštěním Kábulu, které si Kreml evidentně vyložil jako slabost Západu, Američanů a NATO – si vyložil tím, že může zahájit tuto válku, která ohrožuje sekundárně i nás,“ připomněl poslanec s odkazem na válku na Ukrajině.
Bartošek: Hrozby kolem nás se stanou součástí našeho života
Žáček dále zmínil probíhající hybridní konflikt, v jehož rámci Rusko využívá zpravodajské a subverzní prostředky. Nárůst těchto útoků označil za exponenciální. Podle něj panuje ve výboru shoda na navyšování rozpočtu na obranu.
Obdobně mírovou situaci ve světě i v Evropě zpochybnil další člen výboru Bartošek. „V rámci mezinárodního srovnání Česká republika vychází jako jedna z nejbezpečnějších zemí. Když se řekne válka, většina lidí si představí záběry z druhé světové války, kdy útočí dělostřelectvo, vojáci v ulicích, tanky a podobně. Nic takového nezažíváme. A na druhou stranu není možné konstatovat, že svět se vyvíjí dobrým směrem,“ zdůraznil.
Sdělil, že se bezpečnostní prostředí proměnilo: „A to do té míry, že se ukazuje, že se dostáváme do naprosto neklidného a nepředvídatelného prostředí. Hrozby kolem nás se stanou součástí našeho života a je jenom otázka, jak budou rychlé, jak budou intenzivní.“
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ukrajinci zapálili sklad Ozonu v Saratově. Záběry ukazují moment útoku, hustý dým i paniku lidí
Eva vystudovala mezinárodní vztahy na Metropolitní univerzitě v Praze a absolvovala stáže zejména s diplomatickým zaměřením. Zajímají ji témata v rámci české i mezinárodní politické scény, zejména vztahy v Evropě a transatlantická spolupráce. Sleduje vývoj světových i lokálních konfliktů a věnuje se také vývoji české politiky. Mimo politiku ráda přispěje i do kulturní rubriky či do sekce krimi. Po práci učí jógu nebo jde na stěnu, čte detektivky a nejlíp se cítí v přírodě. Do redakce CNN Prima NEWS se přidala v srpnu 2026.
