NASA zveřejnila první snímky z Webbova teleskopu
Americká vesmírná agentura NASA v úterý se svými partnery z evropské vesmírné agentury ESA a kanadské CSA zveřejnila první plně barevné snímky pořízené vesmírným teleskopem Jamese Webba, který od ledna letošního roku z pozice vzdálené 1,5 milionu kilometrů od Země pozoruje vesmír. První snímek, který zachytil kupu galaxií SMACS 0723, zveřejnila NASA na brífinku v Bílém domě už v noci na úterý SELČ. Další čtyři snímky zachycují zhroucenou hvězdu, tančící galaxie, analýzu exoplanety a mlhovinu plnou hvězd.
Snímky NASA společně s partnery zveřejnila během hodinového programu. „Přineseme lidstvu nový pohled na vesmír a je to pohled, jaký jsme nikdy předtím neviděli,“ řekl šéf NASA Bill Nelson minulý měsíc novinářům.
První ze snímků zachycující kupu galaxií je nejhlubším a nejostřejším infračerveným záběrem vesmíru, který byl dosud pořízen. Je na něm velké množství hvězd, s masivními galaxiemi v popředí a dalšími mimořádně vzdálenými galaxiemi rozmístěnými po celé ploše snímku. Zachycuje světlo z doby nedlouho po Velkém třesku, který podle vědeckých odhadů nastal před zhruba 13,8 miliardy let.
Jasné světelné body uprostřed snímku jsou kupou galaxií SCMACS 0723. Kupa se podle německého vědce a někdejšího astronauta Ulricha Waltera chová jako čočka a umožňuje tak zahlédnout i vzdálenější galaxie v pozadí. Jedná se o rozmazané oranžové body zdánlivě uspořádané v kruhu, uvedl podle agentury DPA.
Další snímek ukazuje rozlehlou mlhovinu Carinu, která je od Země vzdálená 7600 světelných let a je domovem hvězd mnohokrát větších než Slunce a dalších, které se v ní rodí. Jde o jednu z nejzářivějších a největších mlhovin na obloze a její snímek, popisovaný jako „dechberoucí“, vzbudil největší zájem odborníků i laické veřejnosti. Fotografie ukazuje takzvané kosmické útesy, které připomínají skalnaté hory za měsíčního svitu. Jejich nejvyšší vrcholky ale ve skutečnosti na délku měří až sedm světelných let, píše NASA, podle které dramatickou „krajinu“ utvořily extrémně těžké, horké a mladé hvězdy.
„Vidíme struktury, o kterých ani nevíme, co jsou zač,“ doplnila ke snímku astrofyzička NASA Amber Straughnová.
Vesmírný teleskop Jamese Webba zaznamenal i planetární mlhovinu NGC 3132. Tento obří a rozpínající se oblak plynu obklopuje zhroucenou hvězdu – bílého trpaslíka. Zařízení zaměřilo také takzvaný Stephanův kvintet, natolik kompaktní skupinu galaxií, že se dvě z nich spojují do jedné, uvádí The Guardian.
Obří planeta, kde rok trvá 3,5 dne
Posledním zveřejněným objevem je spektrografická analýza obří planety WASP-96, která se skládá zejména z plynu. Tato exoplaneta, tedy planeta obíhající kromě jiné hvězdy než Slunce, se nachází téměř 1150 světelných let od Země a svou hvězdu oběhne za 3,5 pozemského dne. Objevena byla v roce 2014. WASP-96 je velká zhruba jako Jupiter, má ale jen polovinu jeho hmotnosti. Při analýze exoplanety teleskop odhalil přítomnost vodní páry, přičemž tento způsob získání dat mohou astronomové použít při dalším pátrání po obyvatelných planetách.
„Je to krásné, ale zároveň jde o příběh. Příběh o tom, odkud pocházíme,“ uvedl podle agentury AP po odhalení snímků astrofyzik a laureát Nobelovy ceny za fyziku John Mather. „Dojme vás to. Je to tak moc krásné,“ řekl ředitel vědecké divize NASA Thomas Zurbuchen.
„Opravdu jsme změnili chápání našeho vesmíru,“ řekl šéf ESA Josef Aschbacher, který zároveň na Twitteru společně s NASA ocenil mezinárodní spolupráci na tomto projektu.
Vesmírný teleskop Jamese Webba v hodnotě deseti miliard dolarů (245 miliard korun) je projektem americké NASA s širší mezinárodní účastí, včetně české. Teleskop vynesla do vesmíru loni 25. prosince raketa Ariane 5 z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Jde o dosud nejvýkonnější vesmírný dalekohled. Vědcům by Webbova observatoř měla umožnit zkoumat historii kosmu v nejzazších hlubinách času a prostoru i pátrat po známkách možného života mimo Sluneční soustavu.
První zveřejněné snímky jsou jenom ochutnávkou před hlavním chodem, uvedla britská výzkumnice Gillian Wrightová, která se podílela na vývoji a konstrukci jednoho ze spektrografů na teleskopu. „Skutečnost, že tato nová data jsou tak dobrá, že jsou tak kvalitní a že byla získaná jen během několika hodin pozorování, napovídá, že objevy tam jenom čekají na to, aby je někdo učinil,“ řekla Wrightová zpravodajskému webu BBC.
„Množství informací, které každý snímek obsahuje, je závratné. (...) Teleskop zatím prozkoumal jen nepatrný zlomek oblohy,“ doplnila vědecká redaktorka BBC Rebecca Morelleová.
