Temelín

Energetici Jaderné elektrárny Temelín v pondělí večer připojili druhý blok k přenosové síti a po plánované odstávce vyrábí elektřinu. V úterý o tom informoval mluvčí elektrárny Marek Sviták. Blok nevyráběl elektrickou energii pět dní, technici upravili uložení parní turbíny v nejaderné části elektrárny.

Jaderná elektrárna Temelín ve středu v poledne prověří sirény v areálu, zkouška potrvá necelých patnáct minut. Nepřerušovaný tón se rozezní čtyřikrát za sebou. Sirény mohou slyšet i lidé v okolí elektrárny. Energetici musí zkoušku sirén udělat dvakrát do roka. Informoval o tom mluvčí elektrárny Marek Sviták.

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen pověřil po neúspěchu lidoveckého kancléře Karla Nehammera sestavením vlády předsedu vítězných Svobodných (FPÖ) Herberta Kickla, lídra partaje s kontroverzní pověstí a politický talent. V FPÖ byl zprvu považován za introverta, ale prokazoval nadání pro politiku, kterého si všiml někdejší šéf strany a známý kritik Česka a jaderné elektrárny Temelín Jörg Haider. Za zmínku také stojí, že společně s českým expremiérem Andrejem Babišem (ANO) a maďarským předsedou vlády Viktorem Orbánem stál za založení frakce Patrioti pro Evropu v Evropském parlamentu.

Speciální jednotka Temelín musela po úterním výcviku v Českých Budějovicích změnit své plány – když se zrovna policisté vraceli, narazili na seniora, který spadl z kola a silně krvácel. Informovali o tom na sociální síti X.

Jaderná elektrárna Temelín v úterý v noci na několik hodin odpojila neplánovaně svůj druhý blok. Příčinou bylo chvění turbíny. Nyní je reaktor přibližně na 55 procentech výkonu. Na plný výkon by se měl dostat ještě během dne. Informoval o tom mluvčí elektrárny Marek Sviták.

Devatenáctiletý mladík z Temelína na Českobudějovicku, po němž policie vyhlásila pátrání, byl v neděli nalezen mrtvý. Jeho tělo bylo v jednom z rybníků nedaleko města. Kvůli stanovení příčiny úmrtí byla nařízena pitva, sdělila mluvčí jihočeské policie Štěpánka Schwarzová.

Šestnáct tisíc různých úkonů a jaderný reaktor, ve kterém není žádné palivo. Tak vypadá pravidelná odstávka v Temelíně. Aktuálně se dokončuje jedna z jejích prvních částí – výměna paliva. Přestože se musí z reaktoru po více než sto kusech vyndat vše, obmění se ho pouze část.

Obyvatelé několika obcí se bouří proti možnému vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu. To by mělo vzniknout buď u Temelína, nebo na Třebíčsku, Jihlavsku, případně Klatovsku. Lidé z okolí vytipovaných míst se ale bojí, že stavba naruší krajinu a mohou kvůli ní přijít i o podzemní vodu.

Sedm stanic ve středu v Česku naměřilo teplotu vyšší než 36 stupňů Celsia. Nejtepleji bylo ve středočeském Husinci-Řeži, kde zaznamenali 36,9 stupně. Rekordy pro 20. červenec padly zhruba na třech desítkách stanic z asi 160, které fungují alespoň 30 let. Řekl to Miloš Dvořák z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Výstraha před vysokými teplotami platí v Česku až do pátku. Ve čtvrtek se mohou místy objevit bouřky.

Na Českou republiku tvrdě dopadá energetická krize způsobená ruskou invazí na Ukrajině. Podle některých politiků tak má současná situace vést ke konci přechodu na udržitelné zdroje energie, tzv. Green Dealu. Podle generálního ředitele společnosti ČEZ ESCO Kamila Čermáka to ale bude právě naopak. Válka podle něj pouze podtrhuje nutnost odstřihnout se od fosilních paliv, a tedy i závislosti na Rusku. Skupina ČEZ se totiž chystá během několika let vybudovat zdroje obnovitelné energie, které budou mít výkon jako tři Temelíny. Bude hrát prim slunce, vítr nebo voda?

Poškození jaderné elektrárny po útoku by mohlo mít pro obyvatele a životní prostředí katastrofální následky. Dvě jaderné elektrárny v Česku, Temelín a Dukovany, už na možné nebezpečí zareagovaly.

Evropská komise chce zařadit jádro a zemní plyn na seznam zelených investic. Informoval o tom v sobotu list Financial Times (FT), který má chystaný návrh k dispozici. K tomuto kroku vyzývalo dlouhodobě mimo jiné Česko. Unijní exekutiva hodlá dát investorům návod, do kterých technologií se vyplatí vložit peníze. Návrh podle deníku předpokládá, že investice do jádra budou směřovat nejméně příštích dvacet let a do zemního plynu deset let.