Terasa, pod kterou je příjemně i ve 35 °C, aneb co vše umí bioklimatická pergola?
Letošní léto znovu ukázalo, že české terasy musí zvládat úplně jiné podmínky než před pár lety zpět. Na konci června padl v Česku nový absolutní teplotní rekord 41,9 °C a teploty nad 35 stupňů zasáhly velkou část republiky. Podobně horké dny se přitom vrátily i během července a terasa se pro mnoho lidí stávala místem, kde nešlo přes den vydržet. Slunečník pomůže jen částečně, markýza neřeší každou situaci a pevné zastřešení zase znamená stín i ve chvíli, kdy byste naopak chtěli pustit dovnitř světlo.
Právě mezi těmito dvěma póly se v posledních letech prosazují bioklimatické pergoly. Jejich princip je poměrně jednoduchý: místo pevné střechy mají otočné hliníkové lamely, takže si podle počasí určujete, kolik slunce, stínu nebo vzduchu na terasu pustíte.
Zahrada jako další pokoj
Terasa byla dlouho hlavně místem pro letní grilování nebo víkendovou kávu. Dnes se od ní čeká mnohem víc. U rodinných domů často funguje jako druhý obývací pokoj – jí se tu, pracuje, děti si zde hrají a večer se tu sedí s přáteli. Jenže aby tak opravdu fungovala, nestačí ji pouze vybavit nábytkem. Rozhodující je, kolik hodin denně na ní lze reálně být.
Největším problémem přitom paradoxně nemusí být déšť, ale slunce. Především jižně a západně orientované terasy dostávají během letních odpolední velkou dávku přímého slunečního záření. Pokud nad nimi není žádné stínění, nábytek i dlažba se rozehřejí a pobyt venku přestává být příjemný právě v době, kdy by člověk chtěl zahradu využívat nejvíc.
Otočné lamely bioklimatické pergoly umožňují regulovat množství slunce a zajistit přirozené proudění vzduchu. Zdroj: Alaris
Co je bioklimatická pergola a jak vlastně funguje
Základem bioklimatické pergoly je střecha tvořená otočnými lamelami. Ty lze podle polohy slunce naklápět, úplně otevřít nebo zavřít.
Klasická pergola s pevnou střechou (plachta, polykarbonát) vás sice ochrání před deštěm, neumí ale regulovat teplotu a často tak vytváří skleníkový efekt, takže je vám horko a z čela vám stéká čirůček potu. Bioklimatická pergola naopak dávkuje stín i vzduch podle potřeby – v létě větrá, na jaře propustí příjemné sluníčko a při přeháňce vás nechá v klidu dopít kávu.
Například systém PLACEO společnosti ALARIS umožňuje lamely polohovat až do úhlu 140 stupňů. Při zavření vytvoří souvislou střechu a dešťová voda je odváděna integrovaným okapem přes konstrukci a sloupky. Pergolu lze doplnit také o dešťové a větrné senzory, které na změnu počasí reagují automaticky. Smyslem tedy není vytvořit pod pergolou klimatizovanou místnost, ale zabránit přímému slunci, aby rozpálilo prostor pod střechou, a zároveň umožnit přirozené proudění vzduchu.
Bioklimatická, nebo pergola s pevnou střechou?
Zatímco pergola s pevnou střechou poskytuje stálé zastřešení, její podoba se během dne nemění. U průsvitných materiálů navíc může při intenzivním slunečním záření docházet k většímu zahřívání prostoru pod střechou. Bioklimatická pergola pracuje jinak: naklopením lamel lze množství přímého slunce omezit a zároveň ponechat prostor pro přirozené proudění vzduchu. V létě tak vytvoří stín, na jaře můžete lamely více otevřít a při dešti je naopak uzavřít.
Pergola s pevnou střechou poskytuje stálé zastřešení, na rozdíl od bioklimatické pergoly ale neumožňuje průběžně regulovat množství slunce a vzduchu. Zdroj: Alaris
Bioklimatická pergola u domu může fungovat jako další obytný prostor a propojit interiér se zahradou. Zdroj: Alaris
Na co se při výběru dívat?
Na fotografii mohou dvě pergoly vypadat téměř stejně. Rozdíly se často ukážou až při prvním silnějším dešti, větru nebo po několika zimách. Kromě vzhledu je proto dobré řešit konstrukci, statiku, způsob kotvení a odvodu vody. Důležitá je také nosnost střechy, kvalita povrchové úpravy a dostupnost servisu. U pergoly napojené na dům je potřeba správně vyřešit i kotvení do fasády, zvlášť pokud je dům zateplený.
U systému PLACEO například ALARIS uvádí nosnost až 120 kilogramů na metr čtvereční, což je až půl metru mokrého sněhu a pro své konstrukce má zpracované statické posouzení zohledňující zatížení sněhem, větrem i způsob kotvení. Firma má za sebou přes 5 000 realizací v Česku a na Slovensku, rozhodně s ní tedy nešlápnete vedle. A pak jsou tu doplňky. Boční screenové rolety pomohou s nízkým odpoledním sluncem, zasklení může omezit vítr a prodloužit využití terasy do chladnější části roku, osvětlení zase rozhoduje o tom, zda se prostor večer opravdu začne používat jako další část domu.
Boční zasklení chrání terasu před větrem a pomáhá prodloužit její využití i v chladnější části roku. Zdroj: Alaris
Na co se při výběru dívat?
Na fotografii mohou dvě pergoly vypadat téměř stejně. Rozdíly se často ukážou až při prvním silnějším dešti, větru nebo po několika zimách. Kromě vzhledu je proto dobré řešit konstrukci, statiku, způsob kotvení a odvodu vody. Důležitá je také nosnost střechy, kvalita povrchové úpravy a dostupnost servisu. U pergoly napojené na dům je potřeba správně vyřešit i kotvení do fasády, zvlášť pokud je dům zateplený.
U systému PLACEO například ALARIS uvádí nosnost až 120 kilogramů na metr čtvereční, což je až půl metru mokrého sněhu a pro své konstrukce má zpracované statické posouzení zohledňující zatížení sněhem, větrem i způsob kotvení. Firma má za sebou přes 5 000 realizací v Česku a na Slovensku, rozhodně s ní tedy nešlápnete vedle. A pak jsou tu doplňky. Boční screenové rolety pomohou s nízkým odpoledním sluncem, zasklení může omezit vítr a prodloužit využití terasy do chladnější části roku, osvětlení zase rozhoduje o tom, zda se prostor večer opravdu začne používat jako další část domu.
Winter packet uzavírá prostor pod pergolou a umožňuje využívat terasu i během zimních měsíců. Zdroj: Alaris
