Nejvyšší správní soud zamítl návrh na zrušení opatření ministerstva zdravotnictví, které v březnu odstartovalo testování zaměstnanců ve firmách. Zdroj: Profimedia.cz
Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl návrh na zrušení opatření ministerstva zdravotnictví, které v březnu odstartovalo testování zaměstnanců na koronavirus ve firmách. Povinnost podrobit se testování podle soudu vyplývá z pandemického zákona, opatření ministerstva jen upravuje podmínky a rozsah. Výtěr z nosní dutiny, který je nejvíce invazivní formou antigenního testování, neznamená takový zásah do integrity nebo lidské důstojnosti, aby kvůli tomu bylo nutné rezignovat na testování zaměstnanců, uvedl NSS.
Návrh na zrušení opatření podal dělník Tomáš Sawkiw, jenž pracuje ve výrobě autodílů. K soudu osobně nepřišel, zastupoval ho advokát Norbert Naxera. V jednací síni nebyli ve čtvrtek ani zástupci ministerstva zdravotnictví, písemně opatření hájili.
Pojišťovna musí nahlásit, kde nakažený pracuje. Kvůli kontrole testování ve firmách
Nemocnice nemusí od středy 7. dubna dál zcela omezovat plánovanou péči. Ministerstvo zdravotnictví upravilo mimořádné opatření, kterým ji zakazovalo od 30. dubna. Resort zároveň nařídil Všeobecné zdravotní pojišťovně (VZP) od 10. dubna podávat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) údaje o tom, jaký subjekt za zaměstnance platí zdravotní pojištění. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) to umožní sledovat ohniska a kontrolu testování ve firmách.
Naxera uvedl, že testování je zdravotní úkon, se kterým musí lidé souhlasit. Zaměstnanci ve firmách ale v případě odepření testu podle Naxery dostávají vytýkací dopisy a hrozí jim výpověď. Jde o nezákonný útisk občanů, uvedl Naxera na adresu ministerského opatření. Zpochybňoval také smysl a efekt testování.
Podle soudu se ale nepodařilo Naxerovi zpochybnit alespoň částečný přínos antigenního testování ve firmách v boji s pandemií koronaviru.
Čtvrteční veřejné jednání bylo první svého druhu. Přezkoumávání opatření ministerstva zdravotnictví vydaných podle pandemického zákona je novou pravomocí NSS. Předseda senátu Filip Dienstbier na začátku vyzval účastníky řízení, aby se drželi právní argumentace a vynechali politická prohlášení, později musel Naxeru několikrát přerušovat, když se vyjadřoval obecněji k dalšímu opatření a pandemii koronaviru. Před budovou soudu ve čtvrtek demonstrovalo několik lidí proti testování jak ve firmách, tak zejména ve školách.
S lidmi se zachází jako s dobytkem
Mimořádné opatření vydalo ministerstvo zdravotnictví. Prakticky z něj plynula nutnost zorganizovat testování ve firmách s více než 250 zaměstnanci, protože na pracovišti směli být od 12. března jen ti, kteří v posledních sedmi dnech podstoupili test s negativním výsledkem. Povinnost firemního testování se v Česku dalšími opatřeními ještě měnila a rozšiřovala. „Připadá mi, že je s lidmi zacházeno jako s dobytkem,“ řekl Naxera k povinnému testování. Rozhodnutí soudu označil za alibistické a formalistické. Po poradě s klienty zváží ústavní stížnost.
Podle pandemického zákona, který platí od konce února, přezkoumává mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví právě NSS. Postupně obdržel více než deset podnětů, některé ale předal k projednání Městskému soudu v Praze. Kvůli povinnému testování ve firmách se na NSS obrátily také Nezávislé odbory Teva Czech Industries, což je výrobce léčiv. Nesouhlasí například s tím, že po odmítnutí testování vzniká překážka v práci na straně zaměstnance, který tak nemá nárok na náhradu mzdy. Kritizují také to, že zaměstnavatel nakládá s daty o zdravotním stavu pracovníků. Veřejné jednání NSS svolal na 14. dubna.
