Tisková konference po jednání vlády (zdroj: CNN Prima NEWS)
Nemocnice nemusí od středy 7. dubna dál zcela omezovat plánovanou péči. Ministerstvo zdravotnictví upravilo mimořádné opatření, kterým ji zakazovalo od 30. dubna. Resort zároveň nařídil Všeobecné zdravotní pojišťovně (VZP) od 10. dubna podávat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) údaje o tom, jaký subjekt za zaměstnance platí zdravotní pojištění. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) to umožní sledovat ohniska a kontrolu testování ve firmách.
Podle Blatného všechno odpovídá zákonu o ochraně osobních údajů. „Jedná se o to, abychom měli informace o lidech, kteří jsou v zaměstnání testovaní, a aby se k testovanému zaměstnanci dalo přiřadit jeho zaměstnání,“ řekl Blatný.
Proti covid pasům se postavila WHO. Znevýhodnily by těhotné ženy i děti, tvrdí
Světová zdravotnická organizace (WHO) nepodporuje zavedení vakcinačních pasů pro cestování mezi zeměmi, uvedla v úterý mluvčí organizace. Zatím podle ní není jisté, nakolik očkování brání šíření viru, rozhodnutí zdůvodnila i obavami ze znevýhodnění těch, kteří k vakcinaci nemají přístup.
VZP spravuje centrální registr pojištěnců, má tedy informace také o pojištěních ostatních šesti zdravotních pojišťoven. Pojišťovny ze svých fondů prevence budou přispívat 60 korun firmám na zakoupení samotestů. Žádosti o příspěvek spolu s informací o tom, kteří zaměstnanci byli testováni, pojišťovny přijímají od 1. dubna. Náklady pojišťoven budou při současné frekvenci jednou týdně 480 milionů korun za měsíc.
Zaměstnanec má povinnost svůj pozitivní test nahlásit svému praktickému lékaři, který ho pošle na potvrzovací PCR test.
Blatný krok o plánované péči avizoval už minulý týden. Podle něj se zákaz měl změnit na doporučení. V nemocnicích leží s covidem zhruba 5 700 lidí. Dopoledne Blatný uvedl, že vládě navrhne schválit nabídku pomoci s nakaženými pacienty okolním zemím.
Prosincové opatření obsahovalo formulaci „okamžité zastavení příjmu nových pacientů za účelem poskytování plánované péče“, nově se změnilo na „omezení příjmu“. Tato elektivní – neboli odložitelná – péče většinou zahrnuje předem plánované operace, například ortopedické nebo oční. Její omezení dopadá například také na lázně nebo rehabilitační ústavy, jejichž služby pacienti po operacích využívají.
Uvolnění lůžek pro pacienty s COVID-19
Ve čtvrtek ministr uvedl, že hranice plného obnovení péče je zhruba 2 až 3 tisíce hospitalizovaných pacientů s covidem. Podle dřívějších vyjádření ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška by Česko mohlo této hodnoty dosáhnout zhruba v polovině dubna.
Nařízení omezující odkladnou péči schválila vláda 21. prosince. Omezení mělo uvolnit lůžka pro pacienty s COVID-19. Stejné nařízení platilo už dříve, v březnu a v říjnu loňského roku. Některé nemocnice už začátkem února žádaly, aby tuto péči mohly obnovit. Poté ale začal počet nových případů v ČR prudce růst, zřejmě vlivem masivního šíření takzvané britské mutace koronaviru.
Testování na covid Zdroj: AP