Překvapení pro prezidenta
Snímky pytlů těl domnělých zavražděných bělošských farmářů, kterými chtěl americký prezident Donald Trump upozornit svůj jihoafrický protějšek Cyrila Ramaphosu na údajné zabíjení bělochů v Jihoafrické republice (JAR), jsou ve skutečnosti fotografie z konfliktu v Kongu. Napsala to ve čtvrtek večer agentura Reuters. Bílý dům na žádost agentury o komentář zatím nereagoval.
„Tohle všechno jsou bílí farmáři, kteří jsou pohřbíváni,“ řekl Trump k vytištěným fotografiím, na nichž jsou muži v oblecích nad mrtvými těly v pytlech.
ČTĚTE TAKÉ: Turista v Namibii měl zneužít desítky chlapců a dívek. Děti lákal na bonbony, policie ho dopadla
Reuters ale upozornil, že se jedná o jeho video z 3. února, na němž jsou humanitární pracovníci chystající se na hromadný pohřeb těl obětí, které zemřely po útoku povstalců na východokonžské město Goma. Agentura tento záběr později stáhla, když střet přerostl v rozsáhlejší konflikt.
Fotografie je dostupná na webu časopisu American Thinker, kde se píše o konfliktech a rasovém napětí v JAR, ale i v Kongu. Pod snímkem není žádný popisek, protože pochází z videoreportáže publikované na YouTube. Autorka článku ze 13. února agentuře řekla, že Trump přiložený obrázek „špatně identifikoval“, zároveň ale poukázala na „rostoucí tlak vyvíjený na bělošské Jihoafričany“.
K incidentu v Oválné pracovně se vyjádřil i autor videoreportáže Djaffar Al Katanty. „Trump před zraky celého světa použil můj snímek, to, co jsem natočil v Kongu, aby se pokusil přesvědčit prezidenta Ramaphosu, že černoši v JAR zabíjejí bělochy,“ řekl reportér Reuters.
Prezident JAR genocidu odmítl
Ramaphosa navštívil Trumpa ve středu. Prezident USA mu po přátelském rozhovoru přehrál video týkající se obvinění z genocidy bílé menšiny, což Ramaphosa odmítl. Podle něj to není v souladu s politikou JAR, kde nyní vládne demokracie. Zároveň ale zmínil kriminalitu v zemi, kvůli níž umírají jak běloši, tak i černoši.
JAR v roce 1948 po volebním vítězství Národní strany zavedla rasovou diskriminaci zvanou apartheid, která zbavila africké obyvatelstvo všech občanských práv. V roce 1984 byla přijata nová ústava, podle které se země přeměnila v multirasový bělošsko-míšenecko-asijský stát s bělošskou nadvládou. Africká většina, která měla být umístěna v samosprávných územích, byla z jakéhokoliv rozhodování vyloučena.
Vláda pod tlakem černošské veřejnosti i zahraničí postupně odstranila četná rasistická opatření, avšak na podstatě apartheidu bezpodmínečně trvala. Segregaci černošského a bělošského obyvatelstva parlament definitivně zrušil novou ústavou z dubna 1994. Kvůli politickým násilnostem v zemi mezi lety 1984 až 1994 zemřelo nejméně 25 000 lidí.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Drama v Bubnové věži. Ze střechy se řítily stovky tašek. Lidé v panice prchali, ukazují záběry
