Učíte se anglicky, německy nebo španělsky a nevidíte výsledky? Podle odborníka děláme zásadní chybu
Češi se učí jazyky špatně. Děláme přesný opak toho, co funguje dětem. Zdroj: Se souhlasem Mooveez Company
Stahujeme si jednu jazykovou aplikaci za druhou, pečlivě budujeme denní řady a sbíráme body. Přesto se mnoho lidí po měsících nebo dokonce letech studia stále bojí mluvit. Podle odberníka, je problém především v tom, jak se jazyky učíme. Dospělí podle něj vynechávají zásadní kroky, které jsou pro osvojení řeči přirozené dětem. Výsledkem je frustrace, ztráta motivace a pocit, že na jazyky jednoduše nemáme talent.
Jazykové aplikace se staly běžnou součástí každodenního života. Mnozí uživatelé dnes nesoutěží ani tak ve znalostech, jako spíše v délce nepřerušené série dnů, kdy aplikaci otevřeli. Podle Miroslava Pešty, zakladatele společnosti Mooveez Company, však samotná pravidelnost ještě nezaručuje skutečný pokrok.
„Jeden z hlavních důvodů, proč lidé selhávají, je motivace. Děti mají obrovsky silný důvod jazyk zvládnout – potřebují přežít ve společnosti, dorozumět se a stát se součástí komunity. Dospělí mají často cíle typu lepší práce nebo cestování. To jsou ale zájmové cíle, které lze snadno nahradit něčím jiným,“ vysvětlil Pešta.
Za druhý zásadní problém označuje samotnou metodu výuky. Podle něj většina dospělých přebírá způsob učení ze školních lavic, přestože vědecké poznatky naznačují, že efektivnější cesta vede jinudy. „Máme důkazy, že kdybychom se více přiblížili tomu, jak jsme se jazyk učili jako děti, naučili bychom se ho spolehlivěji,“ uvedl.
Dospělí dělají přesný opak toho, co funguje
Zásadní rozdíl mezi dítětem a dospělým spočívá podle odborníka v pořadí jednotlivých kroků. „Dítě nejprve poslouchá. Vnímá rytmus a melodii jazyka, postupně začíná rozumět významům, napodobuje a teprve později přichází čtení a psaní,“ popsal Pešta.
Dospělí však podle něj postupují opačně. „My se učíme číst a psát, snažíme se vyslovovat slova, aniž jsme jazyk pořádně slyšeli. Snažíme se mluvit bez dostatečného naposlouchání a skládáme jazyk pomocí logických pravidel. To je pro mozek extrémně náročné a rychle vede k únavě,“ vysvětlil.
Právě proto podle něj mnoho lidí po počátečním nadšení studium vzdá.
Jazyk se učíme už před narozením
Výzkumy, na které navazuje i česká aplikace Mooveez, ukazují, že osvojování jazyka začíná mnohem dříve, než si většina lidí uvědomuje. „Vývoj jazyka začíná už v prenatálním stadiu. Jakmile se dítěti vyvine sluch, začíná vnímat zvuky okolního světa. Mozek se doslova ladí na jazyk, který slyší,“ řekl Pešta.
Právě proto podle odborníků pláčou novorozenci z různých jazykových prostředí odlišně. „Ano, české miminko pláče jinak než německé nebo francouzské. Už před narozením si osvojuje rytmus a melodii mateřského jazyka,“ doplnil.
Spolupráce s vědou potvrdila intuici
Významným impulzem pro rozvoj metody Mooveez se stala spolupráce s lingvistkou a vědkyní Kateřinou Chládkovou z Univerzity Karlovy, která se zabývá výzkumem osvojování jazyka. „My jsme intuitivně směřovali k tomu samému. Viděli jsme, že děti se učí jinak než dospělí. Spolupráce s Kateřinou Chládkovou nám přinesla důkaz, že naše intuice byla správná,“ uvedl Pešta.
Výsledkem byla také společná kniha Učte se jazyky jako děti bez námahy, která shrnuje principy přirozeného osvojování řeči a jejich využití v dospělém věku.
Co by měla umět dobrá jazyková aplikace
Na trhu dnes existují stovky aplikací, které slibují rychlé zvládnutí cizího jazyka. Podle Pešty je však klíčové něco jiného než sbírání bodů nebo plnění jednoduchých úkolů. „Hrozně důležité je být v kontaktu s přirozeným jazykem. S příběhy, dialogy a skutečnou komunikací. Mnoho aplikací zjednodušuje cvičení natolik, že se člověk učí dovednosti, které pro rozvoj jazyka vlastně nepotřebuje,“ upozornil.
Za zásadní považuje zejména poslech. „I když tomu zpočátku nerozumíte, poslouchejte. Poslouchejte příběhy, delší úseky jazyka. Přesně tak se učí děti,“ doporučil.
Motivace ano, ale všeho s mírou
Moderní aplikace často využívají principy behaviorální psychologie, odměny a herní prvky. Ty mohou pomoci vytvořit návyk, zároveň však podle Pešty nesmějí převzít hlavní roli. „Když čtete dobrou knihu, nechcete být každou chvíli vyrušováni oznámením, že jste přečetli další stránku. Chcete být ponořeni do příběhu. S jazykem je to podobné. Potřebujete si vytvořit vztah k samotnému obsahu, ne jen k odměnám,“ vysvětlil.
Podle něj by motivace měla vycházet především z radosti z objevování nového světa a nových možností komunikace.
Umělá inteligence člověka zatím nenahradí
Přestože umělá inteligence dokáže vést stále přirozenější konverzace, lidský kontakt zůstává při osvojování jazyka nenahraditelný. „Výzkumy ukazují, že se z komunikace s umělou inteligencí učíme o něco hůře než z komunikace s člověkem,“ upozornil Pešta.
Důvodem je podle něj skutečnost, že při rozhovoru nevnímáme pouze slova. „Jako děti jsme se učili jazyk v celé jeho komplexnosti. Vnímáme mimiku, gesta, energii druhého člověka i kontext situace. To aplikace ani umělá inteligence zatím nedokážou plně simulovat,“ vysvětlil.
Na učení není nikdy pozdě
Jednou z nejčastějších výmluv bývá věk. Podle odborníků však žádná skutečná horní hranice pro osvojování nového jazyka neexistuje. „Kateřina Chládková ráda říká, že žádná horní hranice není. Mozek si po celý život zachovává schopnost učit se nové věci,“ řekl Pešta.
Sám vzpomíná na muže, který ve svých devadesáti letech studoval hebrejštinu. „Říkal mi, že je to fantastický způsob, jak si udržovat mozek v kondici a podporovat dlouhověkost. A já s ním souhlasím. Učení jazyků je jedním z nejlepších tréninků pro náš mozek,“ uzavřel.
Jestli si tedy chcete osvojit nový jazyk, možná není potřeba hledat další aplikaci. Důležitější může být vrátit se k tomu, jak jsme se učili úplně poprvé – poslouchat, nebát se chyb a nechat mozek pracovat přirozeně. Právě v tom totiž podle odborníků leží tajemství úspěchu, které děti ovládají od narození.
