Ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz
Britský antimonopolní úřad (CMA) nařídil americké firmě Meta Platforms, která je provozovatelem Facebooku, aby prodala platformu pro animované obrázky Giphy. Zdůvodnila to obavami z dopadů na konkurenční prostředí, a to jak na uživatele sociálních médií, tak na zadavatele reklamy. Úřad o tom informoval ve svém úterním sdělení. Facebook s nařízením nesouhlasí.
Facebook službu Giphy koupil loni v květnu. CMA pak v červnu vydal nařízení, aby americká firma v průběhu vyšetřování transakce pokračovala v hospodářské soutěži se službou Giphy a nezačleňovala ji zatím do svých aktivit. Agentura AP uvedla, že je to zřejmě poprvé, co se britský antimonopolní úřad rozhodl zvrátit už hotovou akvizici v technologickém sektoru.
Antimonopolní úřad mimo jiné uvedl, že akvizice by umožnila firmě Facebook, která se mezitím přejmenovala na Meta, zvýšit už tak významnou tržní sílu. A to tím, že by mohla odmítat či omezovat přístup ke službě Giphy a její databázi obrázků GIF jiným platformám. Stejně tak by mohla provoz kolem této služby směrovat na internetové stránky, nad nimiž má kontrolu a z kterých má ekonomický prospěch.
CMA před vydáním rozhodnutí nejprve záležitost konzultoval s ostatními podniky v oboru a zvažoval také alternativní řešení, které mu Facebook navrhl. Nakonec ale došel k závěru, že obavy z narušení konkurenčního prostředí lze odstranit pouze tím, že Facebook prodá komplet celou službu Giphy schválenému zájemci.
„Když požadujeme, aby Facebook službu Giphy prodal, chráníme tak miliony uživatelů sociálních médií a podporujeme konkurenci a inovace v odvětví digitální reklamy,“ uvedl Stuart McIntosh, který za antimonopolní úřad předsedal skupině vyšetřovatelů.
Databáze animovaných obrázků a krátkých videí GIF si mezi uživateli získala značnou oblibu. Často je vkládají do textových zpráv na svých mobilních telefonech nebo posílají jen tak pro pobavení.
Finanční podmínky převzetí služby Giphy společnost Facebook nezveřejnila. Podle dřívějších informací některých médií se ale hodnota transakce pohybovala kolem 400 milionů dolarů (dnes zhruba devět miliard korun).
