Odborníci z Muzea regionu Valašsko zkoumají 818 stříbrných mincí a kousky hliněné pokladničky, které našla před dvěma týdny žena se synem v Loučce u Valašského Meziříčí na Vsetínsku. Po dokončení potřebných rozborů si bude moci poklad prohlédnout i veřejnost, sdělil v pondělí v tiskové zprávě zástupce muzea Jiří Koňařík.
Žena se synem si na procházce všimli v půdě kolem rozhrabaného pařezu kousků hliněné nádoby a mincí. „Já bych to možná ani nepoznala, ale syna ve škole hodně baví dějepis a hned říkal, že to bude určitě něco vzácného,“ popsala žena. Objev ohlásili do Muzea regionu Valašsko, na místě ho převzal archeolog muzea Samuel Španihel.
Šestiletý Julian našel zub mastodonta. Myslel jsem, že dostanu milion, přiznal
Šestiletý Julian Gagnon objevil během rodinné procházky extrémně vzácný nález. Americký chlapec totiž našel zub starověkého mastodonta, příbuzného moderních slonů, kteří se toulali po Severní Americe před tisícovkami let. Podle odborníků je nález velmi vzácný. Podle rodiny to je znamení, co má chlapec dělat dál – stane se paleontologem.
„Nález obsahoval fragmenty hliněné nádoby neznámé provenience a soubor mírně až silně korodovaných stříbrných mincí v počtu 818 kusů, z nichž byla většina spojena do několika různě velkých slepenců. Na místě jsem provedl ještě dohledávku, při které jsem objevil už jen několik málo kusů jednotlivých mincí,“ doplnil Španihel.
Poklad čeká v muzeu podrobný průzkum, čistění a konzervace. „Z prvotního zkoumání nebylo možné vzhledem k degradaci mincí určit typologický a chronologický rozsah souboru. Rámcové určení několika lépe dochovaných kusů směruje ke grešlovým a krejcarovým ražbám Leopolda I. Habsburského a příbuzných panovníků. Velmi obecně je zatím možné depot datovat do 17. a začátku 18. století. Zbarvení střepů i složení materiálu nádobky pak naznačují, že nepochází z naší oblasti, ale nejspíš z nějakého důlního regionu,“ přiblížil archeolog.
Nádobka plná grošů
Podle ředitele muzea Tomáše Vitáska odvádí archeologický tým dlouhodobě dobrou práci. „Což se kromě jiného projevuje i v tom, že má velkou důvěru u veřejnosti. A nemám tím na mysli jen poctivé nálezce, ale například i stavebníky, kteří ho potřebují k archeologickým průzkumům lokalit, na kterých pracují. Není tedy divu, že v posledních letech přibývá takových skvělých nálezů,“ uvedl Vitásek.
Loňský rok patřil na Valašsku z hlediska archeologických nálezů k nejúspěšnějším. „Nejvzácnější objev pocházel z obce Ústí u Vsetína, kde skupinka kamarádů našla nádobku plnou pražských grošů z druhé poloviny 14. století,“ připomněl Koňařík.
