Možná nejstarší prosné bylinné pivo v Evropě se vařilo na Pardubicku. Ukázal to výzkum tři tisíce let staré bronzové nádoby z Kladiny, nález je z roku 2017. Tým vědců z Univerzity Palackého v Olomouci, Masarykovy univerzity v Brně a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích identifikoval uvnitř nádoby pozůstatky prosa a hořkých bylin. Tato kombinace přivedla odborníky k úvahám, že naši předkové v nádobě uchovávali hořké bylinné pivo.
Nové informace umožnila především spolupráce archeologů s přírodovědci. Uvnitř vědra vědci zjistili látku miliacin, která je považovaná za indikátor prosa. Objevili i pozůstatky přidaných bylin a vaření škrobových zrn. Rostlinná směs vedla vědce k úvahám o pivu dochuceném hořkými bylinami.
Chemik Lukáš Kučera z olomoucké univerzity pivo podle staré receptury uvařil. Základem piva je proso, pelyněk nebo jitrocel a divoké kvasinky. Pivo kvasil podobným způsobem jako belgický typ piva lambik, který se kvasí v ovocném sadu.
„Nevím poměr bylin, testoval jsem pivo sám na sobě. Uvařili jsme pivo schválně slabší, je to desítka, hořkost se kvašením snížila. Kvasí do tónu, který připomíná mošt, pivo je výrazné kyselostí. Kvasil jsem v blízkosti jablek. Pivo kvasí pět dní, potom v lahvích zrálo zhruba tři týdny," řekl Kučera.
Pivo je podle něj chuťově dobré v létě na osvěžení. Podle ředitele Východočeského muzea Tomáše Libánka by prosné pivo mohlo být jednou v nápojovém menu zámecké kavárny. Vědro z doby bronzové, které je již restaurované, bude součástí stále expozice, uvedl Libánek.
Díky pivu lidé mluvili s bohy
Prosný nápoj s obsahem bylin by mohl mít i halucinogenní účinky, měnit stav vědomí. Lidé tak nejspíš komunikovali s bohy, dodala archeoložka z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Zuzana Golec Mírová. Bronzové vědro, které se našlo v Kladině na Pardubicku v písečné duně, představuje nejluxusnější nález na území republiky. Je krásně zdobené, muselo být velmi nákladné a cenné, řekl olomoucký archeolog Martin Golec. „Je na něm sluneční bárka, ptáčci, jedná se o zpodobnění starého mýtu o slunečním božstvu, bárka určuje směr, kudy má směřovat svět, náboženský předmět patřil elitám,“ uvedl.
Podle archeologa Jana Jílka z Východočeského muzea nádobu předci do země uložili patrně jako obětinu božstvu. Díky tomu, že při nálezu archeologové odebrali vrstvy nalezené uvnitř vědra a uložili vzorky k dalšímu zkoumání, bylo možné následně rekonstruovat, co v ní bylo, dodal.
