Svátek všeho pokrokového lidstva! Putin VŘSR neslaví, v Československu se ctila pravidelně
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Říjnová bolševická revoluce se slavila až v listopadu.
Rudé právo mělo každý rok k výročí jiné heslo.
Svátek zrušili v Rusku v roce 2005, Putin neslavil ani letos.
Říjen 1917 ozářil svět světlem velké naděje, oslavovali letos ruští komunisté.
Ať žije 72. výročí říjnové revoluce. Tak zahájil deník Rudé právo oslavy VŘSR 7. listopadu 1989, tedy 10 dnů před sametovou revolucí. Od té doby Velkou říjnovou socialistickou revoluci (VŘSR), kterou Lenin spustil v Rusku 7. listopadu 1917, už oficiálně slavit nemusíme. Veřejné oslavy 109. výročí bolševické revoluce letos neorganizoval ani Putinův režim a na Lenina vzpomínali u mauzolea na Rudém náměstí jen ruští komunisté.
Proč se slaví Velká říjnová socialistická revoluce až v listopadu, to byla za komunistů inspirace k mnoha vtipům: „Soudruhu, proč slavíme Říjnovou revoluci v listopadu?“ – „To víš, kdybychom ji slavili v říjnu, tak by o tom imperialisté věděli dopředu. Takhle jsme je dokonale zmátli!“
Skutečným důvodem je historický fakt, že Rusko v roce 1917 ještě používalo takzvaný juliánský kalendář, který byl o 13 dní pozadu oproti evropskému gregoriánskému kalendáři. VŘSR tedy vypukla 25. října, ale když Rusko v lednu 1918 přešlo na evropský kalendář, posunuly se oslavy bolševické revoluce na 7. listopadu.
Poslední rudý titulek k VŘSR
Až do listopadu 1989 byl bolševický převrat v Rusku i zásadním svátkem pro komunistické Československo. Ústřední prorežimní deník musel každý rok vymyslet nové heslo pro titulní list, které bylo vytištěno velkým rudým či červeným písmem v záhlaví titulního listu. „Ať žije 72. výročí říjnové revoluce,“ otevřelo Rudé právo první stranu 7. listopadu 1989. Tedy 10 dnů před sametovou revolucí, která socialismus smetla do Vánoc, a ještě těsně před koncem roku se stal prezidentem Československa Václav Havel.
Oslavy VŘSR na titulní straně Rudého práva v roce 1989. Zdroj: Národní digitální knihovna Kramerius
„Ať žije 71. výročí Velkého října,“ hlásala titulní strana Rudého práva v roce 1988. „Ať žije odkaz Velkého října,“ pozdravil deník bolševickou revoluci o rok dříve. Ale v roce 1986 Rudé právo svátek ohlásilo heslem o poznání delším: „Ideje Října naplňujeme poctivou prací, bojem za mírovou budoucnost lidstva.“
Jak letos slavila Moskva?
V současném Rusku žádný „boj za mírovou budoucnost lidstva“ neprobíhá, neboť Kreml v čele s Vladimirem Putinem rozpoutal v Evropě největší válečný konflikt od druhé světové války, který pokračuje pátým rokem. Ruský režim zrušil volný den připadající na 7. listopad již v roce 2005 a nahradil ho novým svátkem, takzvaným Dnem národní jednoty, který se slaví 4. listopadu. Putin ani letos VŘSR neoslavoval, ale zároveň revoluci nijak nehanil.
Slavili jen ruští komunisté. Komunistická strana Ruské federace v čele s předsedou Gennadijem Zjuganovem uspořádala shromáždění před Leninovým mauzoleem na Rudém náměstí a položila květiny také u památníku Karla Marxe na Divadelním náměstí v Moskvě. „Říjen 1917 ozářil svět světlem velké naděje,“ prohlásil Zjuganov ve zdravici ke 109. výročí VŘSR. V oficiálním prohlášení komunistů k letošním oslavám zazněla takřka stejná hesla, jaká jsme mohli číst v Rudém právu:
Rudý prapor Velké říjnové revoluce navždy zůstane symbolem hrdinských činů a velkých úspěchů!
Naše pevnost a věrnost socialismu jsou zárukou nových vítězství!
Ať žije Velký říjen!
Ať žije silná a spravedlivá socialistická vlast!
K TÉMATU: Barbarská zvířeckost, zhodnotil Masaryk VŘSR. Seifert i další básníci na Lenina pěli ódy
Oproti tomu vyšly v Československu v letech 1948 až 1986 například tyto proklamace:
VŘSR – vítězství nesmrtelného učení Marxe, Engelse a Lenina!
VŘSR – svátek všeho pokrokového lidstva!
Bez Velké říjnové socialistické revoluce by nebylo svobodného Československa.
Se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak!
Věrni odkazu Velkého října úspěšně realizujeme závěry 14. sjezdu KSČ!
Fotky pro pamětníky
Výmluvná je i oficiální fotodokumentace ČTK z oslav VŘSR v socialistickém Československu. V roce 1969 uctili komunisté bolševickou revoluci přímo se sovětskými vojáky, kteří do republiky přijeli v tancích o rok dříve. Delegaci ÚV KSČ vedl jeden z autorů takzvaného zvacího dopisu pro sovětská vojska.
Slavnostní shromáždění v rámci oslav 52. výročí VŘSR u Střední skupiny sovětských vojsk dočasně umístěných v Československu za účasti Vasila Biľaka (listopad 1969) Zdroj: Profimedia
Dobový popisek snímku nepotřebuje podrobnější komentář: „Slavnostní shromáždění v rámci oslav 52. výročí VŘSR se 5. listopadu 1969 uskutečnilo u Střední skupiny sovětských vojsk dočasně umístěných v Československu. Posádku v Milovicích u Prahy při té příležitosti navštívila delegace představitelů čs. veřejného života a Čs. lidové armády. Jménem delegace čs. představitelů promluvil člen předsednictva ÚV KSČ Vasil Biľak.“
Až mrazivý je snímek z listopadu 1981, který dokumentuje školáky v pionýrském kroji, kteří v rámci výročí VŘSR navštívili Muzeum V. I. Lenina v Praze.
Školáci na návštěvě Muzea V. I. Lenina v Praze (listopad 1981) Zdroj: Profimedia
Lampionové průvody
V socialistickém Československu byl nerozlučnou součástí oslav VŘSR lampionový průvod. Zapálená svíčka se využívala od nepaměti při různých církevních ceremoniálech a lampiony se jako první na světě rozsvítily v Číně asi ve 3. století našeho letopočtu. V českých zemích bývaly součástí různých oslav už od 19. století. Když třeba spisovatel Alois Jirásek slavil padesátiny, přišel až k jeho domu mnohosethlavý dav s rozsvícenými lampiony v rukou a volal: „Na zdar!“
Komunisté dali zapáleným svíčkám ve zdobeném papíru nový význam a školáci museli 7. listopadu s lampiony do průvodu na počest VŘSR. První lampionové průvody vyrazily do ulic už na počátku 50. let. „Od Velké říjnové socialistické revoluce, která ukázala pracujícím celého světa cestu k novému, šťastnějšímu životu, jehož jméno je socialismus a komunismus, uběhlo již plných šedesát let. Těmto oslavám v naší obci předcházel lampionový průvod, radostný zážitek našich dětí,“ píše se v kronice obce Slezské Rudoltice na Krnovsku z roku 1977.
Byl to od režimu šikovný tah, nikoli agresivní propaganda. Průvod připomínal veselý karneval, pro děti to bývala zábava a pochod pod svítícími lampiony moc nespojovali s oslavou VŘSR. Podobné průvody se konaly například v NDR, naopak v Polsku narážely na náboženské „svíčkové“ tradice. V českých městech lampionové průvody přetrvaly dodnes, i když v mnohem menším měřítku a při jiných příležitostech. Například děti z waldorfských škol vítají s lampiony příchod zimy a sv. Martina (11. listopadu).
Lampionový průvod na 38. výročí VŘSR (listopad 1955) Zdroj: Profimedia
Zvítězíme, tvrdí ruští komunisté
Putin letošním oslavám VŘSR v Moskvě nijak nebránil, protože v oficiálním stanovisku komunistů k výročnímu dni také stojí: „Komunistická strana Ruské federace se aktivně zapojuje do obrany vlasti. Komunisté a členové Komsomolu statečně bojují proti banderovskému fašismu.“ Ruští komunisté také v rámci oslav vypravili humanitární konvoj pro své vojáky na frontě.
„Zvítězíme. O tom není pochyb,“ prohlásil předseda strany Zjuganov. Hlavně v prvních dnech války přitom řada ruských komunistů invazi odsoudila. Například v květnu 2022 několik komunistů ve sněmu Přímořského kraje na ruském Dálném východě vystoupilo s požadavkem okamžitě ukončit „speciální vojenskou operaci“. Dnes tvoří opozici loajální režimu a proti válce už se příliš nevyhraňují.
„Ať vám kdokoli říká cokoli, Velká říjnová revoluce zahájila pro lidstvo novou éru,“ prohlásil předseda ruských komunistů. Jenže „věčně živý Lenin“, jak nejen ruští komunisté nazývají vůdce převratu z listopadu 1917, okamžitě zahájil takzvaný rudý teror, který měl každý den stovky až tisíce obětí. Když se třeba Lenin 30. srpna 1918 stal terčem atentátu, tvrdě se mstil a v Petrohradu bylo popraveno 500 politických vězňů a v Kronštadu na 400. Suma sumárum měl Lenin na rukou krev milionů obětí. Odpor proti bolševikům nepřežilo například půl milionu donských kozáků, povstání rolníků v Tambovské oblasti bylo zpacifikováno za cenu 250 000 obětí.
Nástěnky s Leninem
Jak z jiné planety nám dnes může připadat i snímek z roku 1977, který dokumentuje ideologickou masáž na československých školách. Už od září se totiž ve třídách vyráběly nástěnky k oslavám VŘSR, jak dokazuje dobový popisek:
„Všechny závody, instituce, školy a podobně se připravují k důstojným oslavám 60. výročí VŘSR. Naše záběry byly pořízeny v nové základní škole na sídlišti Antonína Zápotockého v Jihlavě, kde žáci IV. třídy pod vedením učitelky Jany Hlinkové připravují nástěnky k oslavám VŘSR v Jihlavě, 17. září 1977.
Přípravy na oslavy 60. výročí VŘSR (Jihlava, září 1977) Zdroj: Profimedia
Věčné kecy o míru
Připomeňme si další hesla z titulní strany Rudého práva. Kdo se narodil v roce 1985, mohlo by ho zajímat, že výročí VŘSR připomněl ústřední režimní deník červeným heslem: „Se Sovětským svazem za mír, za další rozvoj naší socialistické společnosti.“ V roce 1984 to bylo heslo: „Mírovou prací naplňujeme ideje Velkého října.“ Hlavní článek na titulní straně pak nesl titulek: „Sovětský svaz – maják pokrokových sil světa.“
Když přeskočíme do stalinských padesátých let a otevřeme Rudé právo ze 7. listopadu 1952, najdeme na první straně velké portréty Stalina a Lenina i několik hesel:
Sláva praporečníku míru a družby národů celého světa, našemu učiteli a nejlepšímu příteli – velikému Stalinovi!
Ať žije 35. výročí Velké říjnové socialistické revoluce!
Velká říjnová socialistická revoluce pozvedla prapor míru mezi národy!
Jenže ten mír se pořád nekoná a Kreml terorizuje Ukrajinu drastickou invazí.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Mašín byl tvrďák i cíťa. Zabít ho chtěli komouši i africký diktátor, říká autor jeho biografie
Novinář, publicista a básník, který se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním tématům soudobé Ostravy a moderním dějinám celého regionu. Často píše o romské menšině a vyloučených lokalitách, již osm let například sleduje ve sběrném dokumentu osudy ostravské rodiny Kroščenových s dvanácti dětmi.
