KVÍZ: 17. listopad a cesta ke svobodě. Co víte o sametové revoluci?
Od počátku sametové revoluce uběhlo přesně 37 let. Právě 17. listopadu 1989 v Československu odstartovaly události, které od základů změnily osud naší země a vedly k pádu komunistické totality. Jak dobře se orientujete v základních aspektech sametové revoluce? Otestujte si své znalosti v našem historickém kvízu.
Americký špion CIA: V komunistické Praze jsem odposlouchával StB, luštil kódy a verboval agenty
Američan Mark Kelton v komunistickém Československu verboval agenty, unikal estébákům, odposlouchával jim vysílačky. Přesně jako ve filmech používal mrtvé schránky a tajné písmo, dával si pozor na schované štěnice. Do Prahy se teď vrátil po letech kvůli konferenci Ústavu pro studium totalitních režimů. A v rozhovoru pro CNN Prima NEWS vzpomínal, jaké to bylo působit v 80. letech v tuzemsku jako špion CIA.
Kimova „nejváženější“ dcera převezme moc, míní uprchlíci z KLDR. Hrozí velký problém
Severokorejská média ji titulují jako „nejváženější dítě“. Dospívající Kim Ču-e již čtyři roky doprovází svého otce Kim Čong-una na státnické akce. Podle severokorejských uprchlíků ji otec začal připravovat na nástupnictví. V silně patriarchální severokorejské společnosti se však žena v čele státu může ukázat jako těžko řešitelný problém.
Národní třída tehdy a dnes: Místo, kde se psaly dějiny, nyní dýchá každodenním životem
Před 37 lety se na Národní třídě rozhodlo o budoucnosti celé země. Studentská demonstrace 17. listopadu 1989, kterou tu brutálně rozehnala policie, odstartovala sametovou revoluci a pád komunistického režimu. Dnes je Národní třída rušnou městskou třídou plnou divadel, kaváren, obchodů a lidí, kteří tu tráví volný čas. Obě podoby ulice zažila budova bývalého obchodního domu Máj, dnes Máj – House of Fun.
Svátek všeho pokrokového lidstva! Putin VŘSR neslaví, v Československu se ctila pravidelně
Ať žije 72. výročí říjnové revoluce. Tak zahájil deník Rudé právo oslavy VŘSR 7. listopadu 1989, tedy 10 dnů před sametovou revolucí. Od té doby Velkou říjnovou socialistickou revoluci (VŘSR), kterou Lenin spustil v Rusku 7. listopadu 1917, už oficiálně slavit nemusíme. Veřejné oslavy 109. výročí bolševické revoluce letos neorganizoval ani Putinův režim a na Lenina vzpomínali u mauzolea na Rudém náměstí jen ruští komunisté.
Vyznamenání bratří Mašínů: Pro a proti. Ocenit je odmítli Havel, Klaus, Zeman i Pavel
Zaslouží si antikomunistická odbojová skupina bratří Mašínů státní vyznamenání, či nikoliv? Právě tato otázka pravidelně rozděluje českou společnost, a to zejména okolo oslav 28. října. Nyní se tato diskuse otevřela znovu poté, co v neděli ve věku 94 let zemřel Josef Mašín – do té doby poslední žijící člen skupiny. Které argumenty mluví pro udělení ocenění? A na čem stavěli svůj odmítavý postoj všichni čtyři čeští prezidenti?
Mašín byl tvrďák i cíťa. Zabít ho chtěli komouši i africký diktátor, říká autor jeho biografie
Josef Mašín dělal dojem drsňáka, uvnitř byl ale citlivka. O jedné z nejpozoruhodnějších postav studené války, která zemřela ve věku 94 let, to v dřívějším rozhovoru pro CNN Prima NEWS řekl novinář Filip Saiver. O Mašínovi napsal úspěšnou knihu. Syn hrdiny protinacistického odboje mu během desítek společně strávených hodin vyprávěl, jak se před 70 lety dokázal prostřílet přes 24 tisíc východoněmeckých policistů a sovětských vojáků na Západ. Kdo si ho po letech zavolal ke své smrtelné posteli. Ale i proč jej africký diktátor Idi Amin chtěl popravit. S Filipem se známe přes 20 let, proto jsme si při rozhovoru z prosince 2023 tykali.
Vyznamenání měl dostat i Kocáb, zlobí se osobnosti. Pavel svého kritika ani nezmínil
I když prezident Petr Pavel za letošní seznam vyznamenaných sklízí převážně kladné odezvy, někteří politici a další osobnosti upozorňují na jedno konkrétní jméno, které jim ve výčtu oceněných chybí. Jde o hudebního skladatele, zpěváka a bývalého poslance i ministra Michaela Kocába, který má zásluhy na sametové revoluci či odsunu sovětských vojsk z území Československa. Pavel, kterého Kocáb dlouhodobě kritizuje, jeho jméno při svém projevu na Pražském hradě ani nezmínil – i když se to podle některých nabízelo.
Vezmem kladiva a dovedeme bíti. Češi v roce 1956 nabádali Sověty k drsnému sražení Maďarů
Rok 1956 je důkazem, že Češi ve své historii nebyli vždy jen obětí. Před 70 lety probíhalo maďarské povstání, které sovětské tanky utopily v krvi. Českoslovenští komunisté tehdy na Moskvu naléhali, aby revoltu potřela co nejrázněji; vlastně ještě drsněji, než chtěl původně Kreml. Praha hodlala Sovětům poslat na pomoc své vojáky, do Maďarska vozila své agenty. StB zajišťovala Rudé armádě zbraně a plánovala i únos rakouského novináře.
Severokorejský vůdce je zpátky. Kim Čong-un se ukázal v Číně, z KLDR přicestoval vlakem
Severokorejský vůdce Kim Čong-un dorazil do čínského Tan-tungu na severokorejsko-čínské hranici. Informoval o tom Reuters s odvoláním na jihokorejskou tiskovou agenturu Jonhap. V posledních dnech se spekulovalo o Kimově zdravotním stavu. Podle Jonhapu přicestoval Kim vlakem po novém mostě přes hraniční řeku Ja-lu (korejsky Amnokkang) mezi severokorejským městem Sinuidžu a Tan-tungem. Ten přitom obě země otevřely teprve minulý týden, 12 let po jeho dokončení.
Hořel jeden sovětský tank za druhým. Koněv ale podzimní povstání v Maďarsku utopil v krvi
Brutální zásah proti původně pokojné studentské demonstraci v centru Budapešti se v úterý 23. října 1956 rychle změnil v protisovětskou revoluci. Dav demonstrantů strhl 25 metrů vysokou sochu sovětského diktátora J. V. Stalina a vzal útokem budovu rozhlasu bráněnou ozbrojenými příslušníky tajné policie ÁVH. Na zemi zůstali ležet první mrtví. Přivolaní vojáci odmítli střílet do vlastních lidí, naopak jim rozdali vlastní zbraně.