komunismus

Ve věku 90 let zemřela Juanita Castrová, sestra bývalých kubánských vůdců Fidela a Raula Castrových. Desítky let byla odpůrkyní vlády komunistické strany, kterou její bratři vedli od roku 1959, a většinu svého života tak strávila v exilu ve Spojených státech. O úmrtí Castrové informovala tisk spoluautorka jejích pamětí María Antonieta Collinsová. O jejím skonu v úterý napsal i deník El País.

Josef Mašín dělá dojem drsňáka, uvnitř je ale citlivka. Pokud ho má většina Čechů za vraha, bolí jej to. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to říká novinář Filip Saiver, kterému o Mašínovi vychází nová kniha. Jedna z nejpozoruhodnějších postav studené války mu během desítek společně strávených hodin vyprávěla, jak se před 70 lety dokázala prostřílet přes 24 tisíc východoněmeckých policistů a sovětských vojáků na Západ. Kdo si ji po letech zavolal ke své smrtelné posteli. Ale i proč ji africký diktátor Idi Amin chtěl popravit. S Filipem se známe přes 20 let, proto jsme si při rozhovoru tykali.

Jen málokteré téma spojuje české politiky napříč dobou a názorovým spektrem jako Izrael. Česko tradičně patří mezi jednu z nejvíce proizraelských zemí na světě. Základy tohoto fenoménu začal budovat již Tomáš Garrigue Masaryk v době, kdy židovský stát ještě ani neexistoval. Na TGM navázal jeho syn Jan Masaryk z postu ministra zahraničí. Po čtyřiceti letech komunistické totality výborné česko-izraelské vztahy znovu obnovil Václav Havel, což poté ctili také ostatní čeští prezidenti. Izrael se může na Česko očividně spolehnout i nyní – během těžkých časů války s radikálním palestinským hnutím Hamás.

Ekonomické směřování Česka z 90. let se s námi táhne dodnes, prohlásila ve vysílání CNN Prima NEWS ekonomka Ilona Švihlíková. Hlavní chybou období transformace podle ní bylo, že Česká republika zaujala pozici levného subdodavatele, aby na světových trzích konkurovala cenou. Naopak podle bývalé zástupkyně České republiky při Světové bance Jany Matesové bylo nejpalčivějším problémem nastavení zákonů, které nechránilo v době kuponové privatizace držitele drobných vlastnických podílů.

Zemřel hrabě Hugo Mensdorff-Pouilly, rod vlastní mimo jiné boskovický zámek. Město o úmrtí čtyřiadevadesátiletého šlechtice informovalo na Facebooku. Hugo byl posledním žijícím členem rodu, který se na boskovickém zámku narodil. Na boskovickém panství strávil 20 let, znovu se vrátil v 90. letech.

V roce 1989 si Češi mohli za průměrnou mzdu koupit 317 čtvrtek másla, nyní 1029 balení. Přesto se až 47 procent obyvatel České republiky domnívá, že aktuální ceny zboží jsou horší než v roce 1989. Ve skutečnosti je to hlavně optický klam, protože na cenovkách jsou vyšší čísla než před 34 lety. Vzhledem k průměrné hrubé mzdě jsou nyní ceny nižší, mnohdy i několikanásobně, a to téměř u všech potravin anebo elektroniky. Z průzkumu agentury STEM/MARK přesto vyplývá, že každý šestý Čech se domnívá, že se před rokem 1989 měli lidé lépe. Čísla Českého statistického úřadu takový názor nepotvrzují.

Jaroslav Moučka, hvězda normalizačních filmů a seriálů, měl o dva roky staršího bratra Milana, ke kterému v době dospívání velmi vzhlížel. Byli si velmi podobní a lidé si je dokonce pletli. V dospělosti se však rozhádali, neboť herec bratrovi nemohl odpustit, že jako estébácký vyšetřovatel sadisticky mučil a týral bezbranné lidi. Od narození Moučky uplynulo 9. listopadu 100 let.

Desítky zraněných studentů a k tomu jeden utlučený k smrti, to už bylo přespříliš i na dosud spící národ. „Kur*a, na naše děcka nám nebude nikdo sahat,“ vzpomíná Ladislav Vrchovský, jak následky zásahu ze 17. listopadu na pražské Národní třídě zmobilizovaly ostravské havíře. Příslušníci policejního pohotovostního pluku měli ubít studenta Martina Šmída. „Von už umřel na místě, přímo tam,“ líčila vraždu večer 18. listopadu 1989 účastnice demonstrace Drahomíra Dražská.

Nástup sametové revoluce před 34 roky nevítala s nadšením úplně celá republika, nemálo spoluobčanů bylo naopak pro zachování komunistického režimu. Jasně to naznačují dokumenty uchované v Archivu bezpečnostních složek, které obsahují dopisy od jednotlivců i celých organizací, děkující policejním složkám za tvrdý zásah 17. listopadu.

Už před volbami jsem byl proti tomu, aby se stal Petr Pavel prezidentem. I dnes má základní výhrada, že na Hradě neměl být bývalý komunista, přetrvává. A kdyby se na post premiéra znovu dostal Andrej Babiš (ANO), což není vůbec vyloučené, tam kam jsme se to dostali? To tam rovnou mohl zůstat sedět Gustav Husák. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS to uvedl bývalý ministr pro lidská práva a hudebník Michael Kocáb. Zároveň mu však některé Pavlovy kroky imponují a hodnotí je „střízlivě“.

Od sametové revoluce uplynulo 34 let. Redakce CNN Prima NEWS oslovila známé české osobnosti s otázkou, zda splnila jejich očekávání. Jaká byla jejich reakce?

Někdejší chartista, disident a jeden z hybatelů 17. listopadu 1989 Petr Pazdera Payne nečekal, že ještě 34 let po sametové revoluci budou mezi špičkami justice zůstávat lidé, kteří za komunismu soudili odmítače povinné vojenské služby, emigranty a jiné tehdy nepohodlné osoby. „Považuji za zvrácené, že nejvyšším státním zástupcem je předrevoluční vojenský prokurátor a komunista Igor Stříž, který posílal do vězení mladé muže odmítající kvůli svému přesvědčení základní vojenskou službu,“ říká Payne.