Vyznamenání měl dostat i Kocáb, zlobí se osobnosti. Pavel svého kritika ani nezmínil
I když prezident Petr Pavel za letošní seznam vyznamenaných sklízí převážně kladné odezvy, někteří politici a další osobnosti upozorňují na jedno konkrétní jméno, které jim ve výčtu oceněných chybí. Jde o hudebního skladatele, zpěváka a bývalého poslance i ministra Michaela Kocába, který má zásluhy na sametové revoluci či odsunu sovětských vojsk z území Československa. Pavel, kterého Kocáb dlouhodobě kritizuje, jeho jméno při svém projevu na Pražském hradě ani nezmínil – i když se to podle některých nabízelo.
Vezmem kladiva a dovedeme bíti. Češi v roce 1956 nabádali Sověty k drsnému sražení Maďarů
Rok 1956 je důkazem, že Češi ve své historii nebyli vždy jen obětí. Před 70 lety probíhalo maďarské povstání, které sovětské tanky utopily v krvi. Českoslovenští komunisté tehdy na Moskvu naléhali, aby revoltu potřela co nejrázněji; vlastně ještě drsněji, než chtěl původně Kreml. Praha hodlala Sovětům poslat na pomoc své vojáky, do Maďarska vozila své agenty. StB zajišťovala Rudé armádě zbraně a plánovala i únos rakouského novináře.
Severokorejský vůdce je zpátky. Kim Čong-un se ukázal v Číně, z KLDR přicestoval vlakem
Severokorejský vůdce Kim Čong-un dorazil do čínského Tan-tungu na severokorejsko-čínské hranici. Informoval o tom Reuters s odvoláním na jihokorejskou tiskovou agenturu Jonhap. V posledních dnech se spekulovalo o Kimově zdravotním stavu. Podle Jonhapu přicestoval Kim vlakem po novém mostě přes hraniční řeku Ja-lu (korejsky Amnokkang) mezi severokorejským městem Sinuidžu a Tan-tungem. Ten přitom obě země otevřely teprve minulý týden, 12 let po jeho dokončení.
Hořel jeden sovětský tank za druhým. Koněv ale podzimní povstání v Maďarsku utopil v krvi
Brutální zásah proti původně pokojné studentské demonstraci v centru Budapešti se v úterý 23. října 1956 rychle změnil v protisovětskou revoluci. Dav demonstrantů strhl 25 metrů vysokou sochu sovětského diktátora J. V. Stalina a vzal útokem budovu rozhlasu bráněnou ozbrojenými příslušníky tajné policie ÁVH. Na zemi zůstali ležet první mrtví. Přivolaní vojáci odmítli střílet do vlastních lidí, naopak jim rozdali vlastní zbraně.
Proti Konečné se bouří komunisté. Jsou v šoku z jejího přestupu do Babišových Patriotů
Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) čelí uvnitř své strany ostré kritice za to, že vstoupila do unijní frakce evropských Patriotů, jejichž spoluzakladatelem je premiér Andrej Babiš (ANO). Někteří představitelé komunistů jsou podle svých slov naprosto šokováni, přičemž krok Konečné považují za zásadní chybu. Někdejší šéfka KSČM si však za svým rozhodnutím stojí s tím, že program Stačilo! prý vykazuje v Evropském parlamentu největší míru shody právě s Patrioty.
REPORTÁŽ: Poslední bitva vzplála. V rudé Lhotě volí KSČM nepřetržitě od roku 1990
KSČM je na vymření. V obecních volbách získala jen 61 zastupitelů v celém Česku, přičemž po prvních svobodných komunálkách v roce 1990 to bylo 9 603 mandátů. V Horní Lhotě u Ostravy, která má 858 obyvatel, však voliči protlačili komunisty na radnici ve všech obecních volbách od sametové revoluce, tedy desetkrát. „Letos nebyl s volbami větší problém, i když mladí se do strany nehrnou. Získali jsme 20 procent,“ říká 72letý Pavel Petruška, který v „rudé Lhotě“ předsedá základní organizaci KSČM. „Kolikrát až dnes zjišťujeme, jak byl Lenin prozíravým politikem,“ dodá ctitel ruského revolucionáře.
Poslední komunální volby za socialismu: Zvoleni všichni. Škrtala jen hrstka lidí
Navrženo 125 316 kandidátů. Zvoleno 125 316 kandidátů. To byl výsledek posledních obecních voleb za socialismu z roku 1986. Přišlo k nim 99,45 % voličů a oficiálně to byly volby do místních a městských národních výborů. „Do práce, soudruzi,“ vyzvalo nově zvolené zastupitele hned po volbách Rudé právo, deník Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Poslední „komunálky“ v režii takzvané Národní fronty se konaly 23. a 24. května 1986, na ty další už nedošlo.
Historik: Masarykova exhumace je šaráda. Může ale potvrdit, že TGM nebyl synem císaře
Odborník na moderní dějiny Jan B. Uhlíř považuje exhumaci ostatků Jana Masaryka za problematický počin. Do případu záhadné smrti syna prvního československého prezidenta prý nemůže vnést převratné informace. „Kosterní pozůstatky určitě nedají odpověď na otázku, zda byl Jan Masaryk zavražděn,“ říká. Nákladný výzkum může maximálně vyvrátit jednu českou šeptandu, že Tomáš Garrigue Masaryk (TGM) byl synem císaře Františka Josefa I., a to porovnáním vzorků DNA Habsburků a Jana Masaryka. „Jakožto historik nevěřím pohádkám, ale současný výzkum by tuhle lidovou legendu mohl definitivně uložit k ledu,“ míní Uhlíř.
