
Kupka: Blackout? Stát nemůže být nekonečnou pojišťovnou. Babišovy dezinformace jsme vyvrátili
Už v první třídě ji soudružka učitelka dehonestovala před spolužáky, protože věří v Boha. „Když jsme na velehradské pouti v červenci 1985 vypískali soudruhy z tribuny, a to včetně ministra kultury Klusáka, tak jsem ale poprvé pocítila, jak mohou být katolíci silní. A byla v tom i naděje, že nám komunisti nebudou vládnout navždy,“ vzpomíná knihovnice Eva Chudejová. Tehdy jí bylo 20 let a na velehradské Národní pouti se stala součástí až čtvrtmilionové komunity věřících z celého Československa. „Celou noc přicházely pěšky tisíce věřících a s takovou účastí StB vůbec nepočítala,“ popisuje pouť, která je považována za první masovou veřejnou konfrontaci s režimem během Husákovy normalizace.
Srdečné pozdravy od prezidenta ČSSR Gustáva Husáka. To byla první slova československého komunistického premiéra Ladislava Adamce, když ho 30. ledna 1989 uvítal v Teheránu prezident Alí Chameneí. Tentýž ajatolláh Chameneí, který je i dnes nejvyšším představitelem Íránu a vrchním velitelem ozbrojených sil. A aktuálně zřejmě i nejdéle vládnoucím státníkem na světě, prezidentem islámské republiky se stal již v roce 1981. U moci je 44 let a stále patří k nejvíce nebezpečným politickým vůdcům – Rusko zásobuje drony pro válku s Ukrajinou a hrozí i jadernou pumou. Izrael ho považuje za novodobého Hitlera, zatímco 86letý Chameneí se drze pře s Trumpem, kdo je vlastně vítězem aktuálního vojenského konfliktu na Blízkém východě.
Společně s Miladou Horákovou byl ráno 27. června 1950 popraven i 37letý Jan Buchal z Ostravy. „Buchal byl trošku poblázněný naivista, který psal zásadní revoluční prohlášení na všechny strany a vážně plánoval americký armádní výsadek v prostoru ostravského letiště. Vše dělal v dobré víře, ale spoustu lidí svou neopatrností přivedl do neštěstí,“ přemítá nad jeho osudem historik Petr Šimíček. V protikomunistických prohlášeních Buchal často míchal hrušky a jablka. Vyzýval Západ k vojenskému zásahu, ale zároveň ctil Lenina a používal ostře antisemitskou rétoriku.
Prezident Edvard Beneš nesl politickou zodpovědnost za nástup komunistického režimu v Československu. To je hlavní poselství pamětní desky, kterou nyní skupina politiků, právníků, historiků či publicistů žádá umístit k Benešově soše na Loretánském náměstí v Praze. Jejich návrh vyvolal řadu polemik. Kritizuje ho třeba historik Jan B. Uhlíř, který CNN Prima NEWS poskytl rozhovor.
Část Pirátů ukazuje svou výraznou nespokojenost s Vladimírem Votápkem, který má stranu vést jako karlovarský lídr v podzimních sněmovních volbách. Kritici poukazují na jeho kontroverzní působení spojené s KSČ. On sám se hájí s tím, že se „z komunismu vyléčil“ . Vzbouření Piráti nyní sepsali text, v němž se pokoušejí některá Votápkova tvrzení vyvracet.
Poslední, kdo likvidoval komunisty, byli nacisté, a začalo to tím, že nesměli používat některé symboly. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS to řekla předsedkyně KSČM Kateřina Konečná s tím, že se vláda snaží její stranu kriminalizovat.
Policie bude mít nástroj k zásahu proti propagaci komunistické ideologie, uvedl pro CNN Prima NEWS poslanec Michal Kučera (TOP 09) v souvislosti s novelou trestního práva. Veřejná prezentace komunismu tak bude na stejné úrovni jako nacismus. Zákonodárce také zmínil, že půjde o stejnou záležitost, jako kdyby někdo veřejně vystupoval s vlajkou s hákovým křížem. Ministr Vlastimil Válek (TOP 09) ubezpečil, že se úprava neprojeví v podobě zákazu stran, a současně si rýpl do Stačilo!. Poslanci zdůrazňují, že případný postih se bude odvíjet od výsledků vyšetřování policie. Reformu trestního práva přijala Sněmovna minulý pátek.
Propagace komunismu bude trestná a ten, kdo bude používat komunistické symboly, může jít až na pět let do vězení. Upřesnění dosud platných paragrafů odsouhlasili v rámci novely trestního zákoníku v pátek odpoledne koaliční poslanci, proti byli jejich kolegové z ANO a SPD. KSČM už se proti schváleným změnám ohradila a hlásí, že komunisty ani touto cestou nikdo neumlčí.
Letos uplyne 75 let od odsouzení a popravy Milady Horákové. Národní archiv k tomuto výročí připravil na webu Politicképrocesy.cz rozsáhlou prezentaci unikátních dokumentů vztahujících se k této události. Přímo v Národním archivu je pak k vidění například Horákové dopis na rozloučenou.
Hereckou kariéru Jiřiny Švorcové ovlivnila politická angažovanost po pražském jaru 1968, kdy se stala jednou z klíčových postav normalizační kultury. Od narození umělkyně, zaryté komunistky, kterou nejvíce proslavil angažovaný seriál Žena za pultem, uplynulo 25. května rovných 97 let. Jaké bylo její soukromí?
Zpěvák Daniel Hůlka patří k umělcům, kteří své politické názory dávají veřejně najevo. V minulosti během prezidentských voleb aktivně podporoval Miloše Zemana. S ním se ale nakonec rozešel ve zlém, dokonce mu vrátil státní vyznamenání, které od něj v roce 2016 obdržel. Jak hodnotí současnou hlavu státu Petra Pavla?
Přesně před 100 lety se narodil Saloth Sar, lépe známý jako Pol Pot. Vůdce Rudých Khmerů a jeden z nejkrutějších diktátorů historie chtěl z Kambodže vytvořit komunistický stát, v němž si budou (skoro) všichni rovni. Kromě jiného zakázal peníze a nechal de facto zrušit města, když jejich obyvatele násilně vystěhoval na venkov nebo do džungle. Vlivem jeho snů o beztřídní společnosti a zhruba čtyřleté vlády zemřely v Kambodži až tři miliony lidí. Pol Pot tak vyvraždil asi čtvrtinu svého národa.