Zdvižený prostředník komunisty Milaty u památníku obětí: Omluv se, nebo táhni, zuří mluvčí ODS
Omluv se, nebo táhni z našeho města, pustil se ostře tiskový mluvčí ODS Jakub Skyva do člena KSČM a šéfa nymburských komunistů Zdeňka Milaty. Reagoval tím na fotku u pamětní desky obětem komunistického režimu v Kutné Hoře, kde se Milata vyfotil se zdviženým prostředníčkem. Skyva, který obvykle pouze tlumočí názory politiků, se tentokrát neudržel a proti zneuctění památky se hlasitě ozval. Milata to za znevažování obětí nepovažuje a omluvit se nehodlá. Pokud tak neučiní, Skyva na něj podá trestní oznámení.
Peštová se opřela do Exnera kvůli otci. Šílenost, máte složky a kádry? ozval se Rakušan
Být queer není volba, být komunistou bohužel ano. Kvůli tomuto sloganu, s nímž se účastnila Prague Pride poslankyně Michaela Šebelová a který na společné fotografii sdílel i její kolega z poslaneckého klubu Martin Exner (oba STAN), se do druhého jmenovaného strefovala poslankyně Berenika Peštová (ANO). Konkrétně zmínila fakt, že Exnerův otec byl od svých 20 let členem KSČ. Předseda STAN Vít Rakušan se na ni za to tvrdě obořil. „Máte složky a kádrové profily? Soudíte děti podle rodičů?“ ptal se poslankyně.
Zapalme v sobě Palacha, hlásala politička Stačilo!. Zločinci a hyeny, pustil se do hnutí Jakob
Jihomoravská zastupitelka a kandidátka komunistického Stačilo! do Poslanecké sněmovny Petra Rédová spojila volební kampaň s odkazem studenta Jana Palacha. „Zapalme v sobě Palacha – ne bolestí, ale pravdou,“ napsala v příspěvku, který však později smazala. Od politiků TOP 09 se ozývá, že jde o absolutní vrchol neúcty. Předseda poslaneckého klubu strany Jan Jakob dokonce uvedl, že „komunisti ve Stačilo! jsou zločinci a hyeny“. Do kandidátky za komunistické hnutí se mimo jiné ostře pustil herec Jan Hrušínský.
Klempíř a StB? Jste parta bolševických pohrobků, schytávají Motoristé ostrou kritiku
Motoristé koncem týdne odpálili pomyslnou bombu, když prostřednictvím své mluvčí oznámili médiím, že jejich lídrem v Plzeňském kraji bude hudebník a textař Oto Klempíř. Krátce poté následoval distanc kapely J.A.R., která další spolupráci se svým zakladatelem označila za neslučitelnou. Ve veřejném prostoru se také vášnivě probírá umělcova kontroverzní minulost, konkrétně spolupráce s StB. Motoristé, kteří svého kandidáta hájí, se pouštějí do ostrých sporů s koaličními politiky.
KOMENTÁŘ: „Nedivte se, že vám říkají komunisti.“ Hřibův sen o středových Pirátech má trhliny
A pak se divíte, že vám lidé říkají „komunisti“ – přesně tuto větu Piráti v různých obměnách slýchají od svých kritiků. Nic se nezměnilo ani s příchodem nového šéfa Zdeňka Hřiba, jehož vnitrostranické reformy způsobily odchod mnoha členů z levicového křídla a rovněž měly posunout Piráty do politického středu. Kde je problém? Kromě jiného v kandidátech, kteří bojují proti miliardářům a dalším třídním nepřátelům, nebo v protijaderných Zelených, kterým Hřib ochotně nabídl místa na kandidátkách. Celkové reputaci příliš nepomáhá ani krajský lídr, jenž byl až do roku 1992 členem komunistické strany.
Komunismus už jsme tu měli a Stačilo! Lipavský se opřel do šéfa ruské Dumy i Konečné
Ve Státní dumě v Rusku přišla řeč na novelu českého zákona, podle níž bude nově propagace či podpora komunistického režimu zakázána. Předsedovi orgánu Vjačeslavu Volodinovi vadilo, že se „ztotožňuje komunistická ideologie s fašistickou“, cituje jej agentura TASS. „Potrefená husa se ozvala,“ reagoval na síti X šéf české diplomacie Jan Lipavský s tím, že zákon je obranou demokracie. „Komunismus jsme tu už jednou měli a STAČILO!“ rýpl si současně do hnutí kolem Kateřiny Konečné (KSČM).
Na Velehradě jsem před 40 lety pomohla vypískat komunisty. Od dětství mě šikanovali za víru
Už v první třídě ji soudružka učitelka dehonestovala před spolužáky, protože věří v Boha. „Když jsme na velehradské pouti v červenci 1985 vypískali soudruhy z tribuny, a to včetně ministra kultury Klusáka, tak jsem ale poprvé pocítila, jak mohou být katolíci silní. A byla v tom i naděje, že nám komunisti nebudou vládnout navždy,“ vzpomíná knihovnice Eva Chudejová. Tehdy jí bylo 20 let a na velehradské Národní pouti se stala součástí až čtvrtmilionové komunity věřících z celého Československa. „Celou noc přicházely pěšky tisíce věřících a s takovou účastí StB vůbec nepočítala,“ popisuje pouť, která je považována za první masovou veřejnou konfrontaci s režimem během Husákovy normalizace.
Nesmrtelný ajatolláh Chameneí: Ctil ho už Gustáv Husák, teď ho má Izrael za novodobého Hitlera
Srdečné pozdravy od prezidenta ČSSR Gustáva Husáka. To byla první slova československého komunistického premiéra Ladislava Adamce, když ho 30. ledna 1989 uvítal v Teheránu prezident Alí Chameneí. Tentýž ajatolláh Chameneí, který je i dnes nejvyšším představitelem Íránu a vrchním velitelem ozbrojených sil. A aktuálně zřejmě i nejdéle vládnoucím státníkem na světě, prezidentem islámské republiky se stal již v roce 1981. U moci je 44 let a stále patří k nejvíce nebezpečným politickým vůdcům – Rusko zásobuje drony pro válku s Ukrajinou a hrozí i jadernou pumou. Izrael ho považuje za novodobého Hitlera, zatímco 86letý Chameneí se drze pře s Trumpem, kdo je vlastně vítězem aktuálního vojenského konfliktu na Blízkém východě.
Horáková ho neznala, popravili je společně. Oběšený Buchal byl trochu podivín a ctil Lenina
Společně s Miladou Horákovou byl ráno 27. června 1950 popraven i 37letý Jan Buchal z Ostravy. „Buchal byl trošku poblázněný naivista, který psal zásadní revoluční prohlášení na všechny strany a vážně plánoval americký armádní výsadek v prostoru ostravského letiště. Vše dělal v dobré víře, ale spoustu lidí svou neopatrností přivedl do neštěstí,“ přemítá nad jeho osudem historik Petr Šimíček. V protikomunistických prohlášeních Buchal často míchal hrušky a jablka. Vyzýval Západ k vojenskému zásahu, ale zároveň ctil Lenina a používal ostře antisemitskou rétoriku.
Pamětní deska, že Beneš může za nástup komunistů? Zkreslování dějin, zlobí se historik Uhlíř
Prezident Edvard Beneš nesl politickou zodpovědnost za nástup komunistického režimu v Československu. To je hlavní poselství pamětní desky, kterou nyní skupina politiků, právníků, historiků či publicistů žádá umístit k Benešově soše na Loretánském náměstí v Praze. Jejich návrh vyvolal řadu polemik. Kritizuje ho třeba historik Jan B. Uhlíř, který CNN Prima NEWS poskytl rozhovor.
