Před 130 lety se narodil Josef Mašín starší, jeden z největších hrdinů protinacistického odboje. Jak to vypadá na jeho rodném statku v Lošanech u Kolína, kde je dnes vybudován pozoruhodný Památník tří odbojů? Jen těžko se v něm ubráníte dojetí. Obdivu. A to i k Mašínově dceři, které říkal Nenda nebo Nenuška.
Před 15 lety zemřel Jan Haluza, první trenér Emila Zátopka. I sám legendární sportovec o něm říkal: „Kdyby nebylo Haluzy, nebylo by ani Zátopka.“ V důležitých časech se však jejich osudy výrazně lišily – zatímco Emil dobýval svět a vyhrával olympijské medaile, jeho bývalý učitel trpěl coby politický vězeň v jáchymovských uranových dolech, byl mučen elektrickým proudem, komunisté mu hrozili trestem smrti.
Od smrti legendárního hokejisty Jana Suchého uplynulo přesně pět let. S reprezentací měl stříbro z olympiády 1968, na mistrovství světa byl čtyřikrát druhý a dvakrát třetí, odvážným herním stylem o několik desetiletí předběhl dobu. Byl to svérázný tvrďák, k němuž vedle slávy patřily i cigarety, alkohol a taky jeden velký průšvih.
Počátkem 80. let už na generálním tajemníkovi ÚV KSSS Leonidu Brežněvovi bylo vidět, že ho zdraví zrazuje. Země, a především stranické špičky, čekaly na jeho smrt. Končila éra „zastoja“, tedy stagnace, kdy strana s lidem uzavřela tichou smlouvu – bude relativní dostatek a vy nebudete remcat, můžete i krást, ale musíte se s těmi nahoře dělit. Uvnitř nejvyššího vedení země se navíc odehrával tichý, ale tvrdý boj o moc. To vše sehrálo roli v případu Jurije Sokolova, vedoucího luxusního lahůdkářství v centru Moskvy, kterého velká hra dovedla až na popraviště.
Hlavní osobností pražského jara, které přesně před 58 lety ukončila invaze vojsk Varšavské smlouvy, byl Alexander Dubček. Symbol tzv. socialismu s lidskou tváří prožil významnou část dětství v sovětském Biškeku. Zástupci české organizace Gulag.cz se nedávno vydali do Kyrgyzstánu po jeho stopách a nestačili se divit – dům Dubčekových se za sto let skoro nezměnil.
Invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 se nedalo zabránit. Pražské jaro se vydalo směrem, který ani samotní komunisté nechtěli. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl historik z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a spoluautor podcastu Přepište dějiny Michal Stehlík. Srpnové události podle něj do dnešních dnů doprovází řada mýtů. Jedním z nich je i role tehdejšího nejvyššího představitele Sovětského svazu Leonida Brežněva.
Sebevědomý řečník, vousatý revolucionář, ale také krvavý diktátor, který na Kubě vládl téměř 50 let a stal se jednou z nejkontroverznějších postav 20. století. Přesně tak se dá popsat Fidel Castro, jenž by dnes, 13. srpna, oslavil jubilejní 100. narozeniny. Jeho příběh je v mnoha ohledech takřka neuvěřitelný. Byl to právě Castro, který byl tváří kubánské revoluce, aby nakonec svou zemi přivedl k hospodářskému kolapsu. Prostřednictvím karibské krize navíc dostal celý svět na pokraj třetí světové války. Kvůli Castrovi Kuba také dodnes představuje podivuhodný paradox komunistické země, jejíž hlavní město je vzdálené asi 150 kilometrů od nejjižnějšího bodu Spojených států.
Zatímco doma nedávno prohrál boj o křeslo předsedy KSČM, na Kubě zdvíhá pěst za světovou revoluci. Místopředseda komunistů Milan Krajča odletěl do Havany oslavit (nedožitou) stovku Fidela Castra a po boku soudruhů z celého světa bojovat proti imperialismu Donalda Trumpa. Realita ostrova, který Castro a jemu podobní svou levicovou ideologií dovedli k bídě, ho přitom evidentně nezajímá.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un si v posledních letech přišel na pořádné peníze. Podle analýzy Bloombergu si jeho režim mezi lety 2022 a 2025 přišel na zahraniční příjmy až ve výši 22 miliard dolarů (téměř 460 miliard korun). Tedy téměř čtyřnásobek toho, co Pchjongjang vydělal v předchozím čtyřletém období, kdy na zemi dopadly tvrdé sankce OSN. Klíčovým zdrojem peněz se přitom staly zbraně a vojáci dodávaní Rusku pro válku na Ukrajině. Následují kryptopodvody a prodej pervitinu do zahraničí.
Josif Stalin za války Edvarda Beneše neskutečně ponižoval a zesměšňoval, druhý československý prezident v něm přesto viděl dobrodince. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl spisovatel Pavel Kosatík, jemuž o Masarykově žákovi a následníkovi na Pražském hradě vyšla nová kniha. Hodně v ní rozebíral právě i Benešův neobyčejně úslužný vztah k Moskvě. Jak to, že se nechal Stalinem tak snadno obelhat? Mohli jsme dnes žít v konfederaci s Polskem, pokud by se ke Kremlu nechoval tak poníženě?
Okolí Jáchymova nabízí kromě výhledů na Krušné hory i výrazné stopy temného příběhu. V 50. letech se zdejší krajina proměnila v rozsáhlý systém uranových dolů a pracovních táborů, kam komunisté zavírali své skutečné i domnělé odpůrce. Pro tisíce mužů se Jáchymovsko stalo místem ponížení, vyčerpání, nemocí a často i smrti. Jednotlivé části ponuré historie spojuje naučná stezka příznačně nazvaná Jáchymovské peklo.
Evropský speciál CNN Prima NEWS ve Štrasburku se neobešel bez ostrých výpadů a hádek, které mezi sebou vedly zejména europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) a Danuše Nerudová (STAN). Ta během sporů týkajících se plnění závazků vůči NATO připomněla, kolik procent HDP na obranu vydávalo Československo za dob komunistické totality. Poté Nerudovou rozčílily některé ironické poznámky a provokace od Konečné, přičemž spor přešel do osobní roviny.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
