Vodu nepustili, závodníci jeli stejně. Krumlovský maraton zachránili ambasadoři s medvědí hlavou
Padesát hodin před startem přišel e-mail, který pořadatelům převrátil plány naruby: kvůli suchu do Vltavy nepustí domluvenou vodu. Krumlovský vodácký maraton se Slavia pojišťovnou se přesto jel. Místo souboje o nejrychlejší čas vyrazilo na trať téměř 1 500 závodníků na 840 lodích v přátelských skupinách, které vedli ambasadoři s medvědí maskou na hlavě. Mezi vodáky nechyběly sportovní hvězdy, mistři světa ani závodníci z Austrálie, Kanady či Nového Zélandu.
Z nebe lilo, v řece chybělo
Zatímco vody z nebe bylo během závodu požehnaně, v korytě Vltavy se jí nedostávalo. Přesto se na startu 24. ročníku tlačily stovky lodí. „To nadšení je prostě boží. Naše hlavní motto je ‚měj srdce závodníka‘ a to jsme přesně splnili,“ raduje se ředitel maratonu Lukáš Novosad.
Pořadatelé přitom řešili nečekaný problém. „Vždycky nám v řece teklo dvacet kubíků, což je perfektní stav, aby se závodní lodě nepoškodily a závodníci do toho mohli dát všechno. Padesát hodin před startem nám ale přišel e-mail, že domluvenou vodu kvůli suchu nepustí. Všichni rozumíme, že je sucho, ale organizační tým se s tím musel poprat,“ popisuje Novosad.
Na prvním místě byla bezpečnost. Při nízkém stavu vody nejsou jezy pro závodní lodě sjízdné tak, jak by bylo potřeba. „Z jednoho masového startu jsme proto potřebovali udělat spoustu malých přátelských kolektivů, které si to mezi sebou změří a pojedou stejně naplno,“ vysvětluje ředitel. Trať se navíc zkrátila a místo obvyklých osmi jezů jich závodníci zdolávali pět.
Medvěd na hlavě, kategorie za zády
Soutěž o nejrychlejší čas sice padla, zrodili se ale ambasadoři. Poznat je šlo snadno, na hlavě měli masku medvěda z letošního loga maratonu. „Úkolem ambasadora je rozjet svou kategorii, trochu ji nadchnout pro tenhle netradiční ročník, hnát ji dopředu, nastavit pravidla a vystartovat,“ vysvětluje sportovní manažerka Alexandra Nováková.
Ambasadorem se stal buď loňský vítěz kategorie, nebo někdo, kdo je v ní něčím zajímavý. „Byl to náš výmysl na poslední chvíli, jak závodníky správně sportovně hecnout,“ přiznává průkopník paddleboardingu Tomáš Vaněček. Ambasadoři se o své roli dozvídali doslova na poslední chvíli, pořadatelé jim volali ještě v noci před závodem. „Zbytek jsme vysvětlovali na drobné poradě těsně před startem. A děj se vůle boží,“ směje se Novosad.
Motivace přitom závodníkům nechyběla. „Dali jsme si vlastní: chceme to dát do tří hodin. A hlavně máme dneska narozeniny, takže to chceme vyhrát,“ hlásila jedna z posádek na startu.
Závodníci na Vltavě v historickém centru Českého Krumlova během letošního Krumlovského vodáckého maratonu. Zdroj: KVM 2026 - Anna Navrátilová
Legenda běžek jako háček
Mezi neodraditelnými se objevily i sportovní hvězdy. Legenda dálkových běhů na lyžích Stanislav Řezáč a skialpinista s řadou medailí ze světových závodů Fabián Štoček vyměnili běžky za pádla. „Oba jsme v týmu Slavia pojišťovna Robinson Trentino. Na běžkách pracujeme hodně rukama, takže je důležité občas jezdit i na kánoi nebo kajaku. Bereme to jako trénink,“ vysvětluje Štoček. A soutěživost? „Jak dneska říkal Standa: když si na sebe připnu číslo, prostě závodím.“
Řezáč vyrazil na trať s několikanásobným medailistou z mistrovství světa ve sjezdu na divoké vodě Kamilem Mrůzkem. „Nemám zkušenosti, takže jedu s Kamilem, který mi určitě poradí. Pojedu jako háček, a ten jenom pádluje a poslouchá zadáka. Klidně se může stát, že budu jeho brzda,“ smál se Řezáč před startem. Mrůzek se na výzvu těšil. „Naskytla se mi příležitost zazávodit si s běžkařskou legendou, tak jsem zvědavý,“ řekl.
Na vodě nechyběla ani mistryně světa ve sjezdu na divoké vodě Marie Němcová. „Jsem mistryně světa ve sprintu, takže tahle trať je o dost delší, než na co jsem zvyklá. Ale je tu úžasná atmosféra a ten závod je prostě pecka,“ říká.
Kytaru měl v ruce několikanásobný mistr světa a Evropy ve sjezdu na divoké vodě a raftingu Antonín Haleš. S kamarády z oddílu SK Vltava založil kapelu, původně jen pro legraci na punkový večírek. „To už je asi deset let a od té doby hrajeme. Ale jen tam, kde máme úspěch zaručený, tedy pro vodácké kamarády,“ směje se. A na vodě? „Tam zaručený určitě ne. Pomalu už jsem ve vodáckém důchodu, letos jsme si to chtěli hlavně užít.“
Kola pod lodí a osmdesát záchranářů
Kdo nechtěl riskovat sjezd šlajsnou, ať už kvůli sobě nebo kvůli lodi, mohl ji přenést. Způsoby byly různé. „Máme kolečka, takže to jde skvěle. Jsme teď takoví hybridní,“ smála se jedna z účastnic, která svou loď u jezu převážela po zemi.
O bezpečnost vodáků se staralo na osmdesát vodních záchranářů z Českých Budějovic a Českého Krumlova. Část z nich čekala přímo pod jezy, další pomáhali s organizací a přenášením lodí. „Při takhle nízkém stavu vody vás jazyk přímo pod jezem narazí na beton, proto tu jsou slyšet ty rány. Hlídáme také, aby lodě nenarazily do stěny,“ popisuje vodní záchranář z Českých Budějovic Matyáš Kočvara. Velký karambol se podle něj nestal. „Většinou se vyklopí jen velké paddleboardy a lidi z toho mají legraci,“ říká.
Kvůli nedostatku vody museli pořadatelé upravit trasy i podobu závodu. Vodáci se přesto vydali na trať. Zdroj: KVM 2026 - Anna Navrátilová
Nadšený byl u jezu i Stanislav Řezáč. „Nádhera, je to skvělý,“ hodnotil běžkařský šampion.
Medaile pro všechny
V cíli v Českém Krumlově letos dostal medaili úplně každý. Na závodníky tam čekali dobrovolníci s občerstvením, mezi nimi i děti z dětského domova v Horní Plané. „Dávali jsme hroznové víno na tácy a pomáhali chystat stoly. Docela to bylo dobrý,“ říká Bella, která by si závod sama ráda vyzkoušela. „Láká mě to moc, mám ráda vodu. Třeba mě příští rok uvidíte na startu, když mi to povolí.“
Skvělá atmosféra byla nakažlivá. Pro Bellu stejně jako pro téměř 1 500 závodníků na 840 lodích z celého světa, včetně Austrálie, Kanady, Spojených států a Nového Zélandu.
Ředitel maratonu Lukáš Novosad v cíli nešetřil chválou. „Prší, je zima, s vodou máme horší podmínky, ale přijíždějí srdcaři. Vidíme tady obrovské množství rozbitých lodí, ale vodák, který v nich sedí, je nezlomený. Smekám před tím, co dojelo do cíle,“ říká. Poděkování patří podle něj i organizačnímu týmu. „Nervozita byla obrovská, ale lidé, kteří za námi stojí, jsou borci, kteří dokážou udělat zázrak. A ten se dneska stal.“
