vyjednávání

Ukrajinští vojáci i civilisté začínají po třech letech války čím dál častěji mluvit o potřebě vyjednávat o míru. Vyplývá to z analýzy BBC, podle které ale řada vojáků vyjednávání odmítá a chce dále bojovat. Hodně z nich vyhlíží, co s konfliktem provede budoucí americký prezident Donald Trump.

Pád syrského režimu Bašára al-Asada je podle CNN pro Rusko bolestivým úderem, který navíc odkrývá zranitelnost kremelského režimu. Rusko musí vlivem převratu v Damašku omezit svou vojenskou přítomnost v zemi. CNN předpokládá, že Rusko teď bude o to tvrději jednat s Ukrajinou o případném míru.

Ukrajinská armáda stále drží část ruské Kurské oblasti, vojáci ale pro CNN popsali enormní tlak nepřátelských jednotek. Zastánci ukrajinského přeshraničního vpádu doufají, že obsazená území u Kursku pomohou Ukrajině vyjednat s Kremlem lepší mír. Cena za tuto vizi je však vysoká.

Rusko je ochotno vést s Ukrajinou mírová jednání, informuje nezávislý ruský web Verstka s odkazem na zdroje z mocenských struktur. Debaty alespoň o zmrazení konfliktu jsou ovšem podmíněné stažením se Ukrajinců z Kurské oblasti, jejíž část momentálně okupují.

Pražští policisté v pondělí večer zasáhli proti muži podezřelému z přepadení trafiky, který se ohrožoval nožem. Asi hodinu s ním vyjednávali v Nádražní ulici na Smíchově, pak proti němu zakročila zásahová jednotka. Vzhledem k jeho špatnému psychickému stavu ho policisté předali do páče zdravotnických záchranářů, řekla policejní mluvčí Eva Kropáčová. Muž je podezřelý z toho, že dříve vykradl trafiku.

Rakousko, Maďarsko, Turecko, Čína, Indie a Brazílie – to je podle listu Newsweek šestice států, které by mohly hostit případné mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem. Analýza uvádí, že je obtížné nalézt zemi, která by měla relativně dobré vztahy s oběma státy a zároveň disponovala potřebnou politickou silou.

Pražští policisté zasahovali na Praze 10. V jednom z bytů v Sobotecké ulici vyhrožoval muž nejdříve ženě zabitím, poté skokem z okna bytu. Na místo přijel podle CNN Prima NEWS policejní vyjednavač. Policisté však nakonec do bytu vtrhli násilím a muže zadrželi. Žena údajně neutrpěla žádné zranění.

Palestinské hnutí Hamás uvedlo, že v sobotu obdrželo oficiální odpověď Izraele na svůj postoj týkající se ukončení války v Pásmu Gazy. Nyní ji prostuduje a poté předá svou reakci, uvedl podle agentury Reuters v prohlášení představitel hnutí Chalíl Hajja.

Vyšetřováním obvinění, která souvisejí s vyjednáváním mezi šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a šéfem farmaceutické společnosti Pfizer Albertem Bourlou o vakcínách proti covidu, se začal zabývat Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO). Informoval o tom bruselský server Politico s odvoláním na mluvčího prokuratury v belgickém Lutychu. Vyšetřovatelé úřadu případ v posledních měsících převzali od belgických žalobců, kteří von der Leyenovou vyšetřovali kvůli „zasahování do veřejných funkcí, ničení SMS, korupci a střetu zájmů“, vyplývá z právních dokumentů, do kterých měl Politico možnost nahlédnout.

Vyjednávání o propuštění rukojmí je zpravidla snazší, když se do něj nezapojují vlády a proces zůstává „neviditelný“, vysvětlil v pořadu K věci na CNN Prima NEWS bezpečnostní expert a vyjednavač Adam Dolník. Současná jednání mezi Izraelem a organizací Hamás o výměně zajatců a vězňů jsou podle něj kvůli vysokému množství aktérů i dalším okolnostem velmi komplexní. Židovský stát je z hlediska historických výměn v nevýhodné pozici, dohody totiž byly co do počtu propuštěných zpravidla výhodnější pro teroristy.

Vyjednavači se podle listu New York Times (NYT) blíží k dohodě, která by vedla ke zhruba dvouměsíčnímu přerušení války v Pásmu Gazy výměnou za propuštění více než 100 rukojmích, které stále zadržují palestinští teroristé. Dohoda, která by podle deníku výrazně změnila situaci v celé oblasti, by mohla být finalizována v příštích dvou týdnech.

Ukrajina mohla zastavit současný ozbrojený konflikt již v dubnu 2022, a ušetřit tak stovky tisíc lidských životů. Alespoň tak situaci vnímá ruská propaganda. Moskevský diplomat Vladimir Medinskij sdělil tamním agenturám ruské požadavky – o nichž prý nelze smlouvat. Tyto podmínky Kremlu by údajně mohly zajistit mír, když by na ně Kyjev přistoupil. Zmíněné požadavky jsou však v totálním rozporu s mezinárodním právem a se suverenitou Ukrajiny.