Jednání Zelenského, Putina a Trumpa je na spadnutí. Ukrajina stojí před těžkým rozhodnutím
Jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a USA značně pokročila. Zbývají poslední dvě nejcitlivější otázky, po jejichž vyřešení se otevírá cesta k jednání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Obě strany však tlačí čas, neboť Washington by se mohl brzy z jednání stáhnout, píše web Ukrajinská pravda.
Trojstranná jednání v Ženevě z poloviny února zaznamenaly několik zásadních „poprvé“. Jako pozorovatelé se schůzky poprvé účastnili poradci pro národní bezpečnost lídrů předních evropských demokracií. Po dlouhé pauze byl navíc šéfem ruského týmu vyjednávačů pověřen Putinův poradce Vladimir Medinský. To podle webu Ukrajinská pravda představuje významný zlom.
ČTĚTE TAKÉ: Ukrajinci hlásí masivní postup na frontě. Za necelý měsíc dobyli stovky kilometrů území
Ačkoliv předchozí dvě kola jednání z Abú Dhabí nebyla převratná, podařilo se na nich pokročit směrem k míru. Zejména se na nich vyřešily vojenské otázky, jako je proces propuštění zajatců nebo krátké energetické příměří. Hlavně ale Američané souhlasili, že budou monitorovat dodržování příměří, pokud týmy dosáhnou politických dohod.
Čtěte také
S takto vyřešenými vojenskými otázkami se do procesu vrátili politici. Na ruské straně jde o Medinského, za Ukrajince se do procesu zapojil nový šéf prezidentské kanceláře Kirill Budanov. Pomáhá mu také předseda poslaneckého klubu Zelenského strany Služebník lidu David Arachamia. Vyjednávači mají nyní hledat řešení nejtěžšího problému – území.
Poslední překážky před jednáním lídrů
Podle informací Ukrajinské pravdy se na posledním setkání v Ženevě diskutovalo o možnosti stažení válčících sil. Jednou z variant, kterou měl spojencům na Mnichovské bezpečnostní konferenci představit Zelenskyj, je údajně oboustranný ústup o 40 kilometrů od linie střetu.
V tomto prostoru by se mohla vytvořit takzvaná volná ekonomická zóna. Na jednání měla zaznít myšlenka, že by se o projekt mohla starat nově vytvořená Rada míru Donalda Trumpa.
Na příštím setkání skupin, které potvrdil prezident Zelenskyj, se k jednání mají připojit i odborníci na energetiku. To by zřejmě znamenalo, že se bude jednat o velmi citlivou otázku, kdo a v jakém formátu má spravovat Záporožskou jadernou elektrárnu. Ta je nyní v rukou Rusů, kteří ji spravují za dohledu Mezinárodní agentury pro atomovou energii.
Právě území a energetika představují největší překážky dohody. Pokud se v nich ale podaří najít přijatelný mechanismus, práce vyjednávacích skupin skončí. Týmy totiž nemají pravomoci jednat o dalších otázkách. Proto by se schůzky pravděpodobně posunuly na vyšší úroveň, tedy k jednání prezidentů zemí.
Čtěte také
Že by se setkání lídrů mohlo poměrně brzy uskutečnit naznačil i zvláštní vyslanec Bílého domu Steve Witkoff. V rozhovoru pro Fox News řekl, že americká strana „předloží oběma stranám několik návrhů, které je sblíží a možná dokonce povedou k setkání mezi Zelenským a Putinem“. Trump by se k jednání připojil, pokud by věřil, že povede k uzavření míru.
Času není nazbyt
Vyjednávací proces se tedy rychle blíží bodu, kdy bude Zelenskyj stát před těžkým rozhodnutím. Má Ukrajina vstoupit do nezvratného procesu skutečného „mírového ujednání“, které bude vyžadovat nepříjemné kompromisy? Nebo je pro zemi lepší pod tlakem úspěchů na frontě pokračovat ve válce v naději pádu Ruska?
Vyjádření Zelenského naznačují, že Kyjev je ke kompromisům otevřený. „Rusové obsadili téměř 20 procent našeho území. A my jsme připraveni nyní jednat o míru na základě principu ‚stojíme tam, kde stojíme‘. To je velký kompromis,“ zdůraznil ukrajinský prezident v rozhovoru pro japonskou agenturu Kyodo News po setkání v Ženevě.
Čtěte také
Rusové si mezitím uvědomují, že realizovat velké ekonomické projekty s USA je možné pouze za podmínky, že dojde k dohodě. Času však není nazbyt. Trump se pravděpodobně bude chtít třístranných jednání účastnit jen do letošního května.
Právě tehdy se totiž naplno rozjedou přípravy k midterms – volbám, ve kterých se rozdají křesla ve Sněmovně reprezentantů a do třetiny Senátu. Téma Ukrajiny se může pro Bílý dům stát toxickým a je reálné, že by proto USA jednání opustily. Trumpovi republikáni totiž zřejmě míří k volební porážce. Může za to i široká nepopularita prezidenta. Jeho kroky podle průzkumu The Washington Post schvaluje jen 39 procent Američanů.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: „Ekonomický teror proti USA.“ Rusové na Ukrajině zasáhli americkou továrnu na oblíbené sušenky
Lukáš studuje komunikační studia a žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Do CNN Prima NEWS nastoupil v prosinci 2022.
