Írán nabídl USA mír za 10 klíčových bodů. Co návrh obsahuje a může u Trumpa projít?

Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst

  • Írán zveřejnil podmínky míru.

  • USA a Írán: Dohoda, nebo katastrofa?

  • Izrael a Libanon: Jak se jich to týká?

  • Je to základ pro jednání, prohlásil Trump.

Více

Válka v Íránu může brzy dospět ke svému konci a řeší se mírová dohoda. Jednání mezi Američany a Íránci však nejsou ani zdaleka u konce. Teherán v noci z úterý na středu předal Washingtonu svůj 10bodový návrh na mírové řešení a Američané jej nyní mají pročítat. Americký prezident Donald Trump už oznámil „absolutní vítězství“ a ustanovil dvoutýdenní dočasné příměří. Mají ale požadavky Íránců šanci na to u Trumpa projít?

Írán dal své požadavky na ukončení konfliktu veřejně najevo. Sdílela je třeba i íránská ambasáda v Indii, byť s nepravdivým tvrzením, že USA už je měly přijmout. Íránská státní média uvedla, že Teherán „přijme ukončení války, pokud budou detaily 10bodového mírového plánu vyjasněny“, citoval britský deník The Guardian.

ČTĚTE TAKÉ: Překvapivá shoda Rajchla a Vaňkové ohledně Íránu. To je poprvé v historii, glosoval moderátor

Zdá se, že plán poslaný do Bílého domu skrze Pákistán je pro vládnoucí íránský režim naprosto zásadní a hodlá se jej držet.

Seznam íránských požadavků si můžete přečíst zde:

  • Dohoda o neútočení

  • Írán si udrží kontrolu nad Hormuzským průlivem

  • Pokračující obohacování uranu ze strany Íránu

  • Odvolání primárních sankcí

  • Odvolání sekundárních sankcí

  • Zrušení rezolucí Rady bezpečnosti OSN vůči Íránu

  • Zrušení rezolucí Rady guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) vůči Íránu

  • Finanční kompenzace Íránu

  • Stažení amerických sil z regionu

  • Konec bojů na všech frontách včetně té u íránských spojenců v Libanonu

Přijme Trump nabídku z Teheránu?

Je velká otázka, zda by administrativa prezidenta Trumpa s těmito podmínkami souhlasila. Některé z těchto bodů by totiž signalizovaly triumf Íránu, přičemž Trump v noci z úterý na středu naopak mluvil o „absolutním vítězství“ USA. Podle americké stanice CNN však Trump k návrhu Íránu poznamenal, že jde o „základ, na kterém se dá stavět jednání“.

I další američtí politici jsou přinejmenším na pozoru. Republikánský senátor Lindsey Graham, který patří mezi největší zastánce boje proti Íránu i obrany Ukrajiny vůči Rusku měl podle stanice al-Džazíra uvést, že je „extrémně opatrný“, co se týče íránských podmínek. Jeho demokratický kolega Chris Murphy pro CNN pro změnu poznamenal, že „pokud dohoda dává Íránu právo kontrolovat (Hormuzský) průliv, tak je to pro svět katastrofa“.

Íránský ministr zahraničí Abbás Aráqčí mezitím na oplátku uvedl, že zatímco americká strana bude řešit návrh Teheránu, jeho země zváží nabídku z Washingtonu, která má mít pro změnu 15 bodů.

Američané nabídku nezveřejnili, ale CNN uvádí, že by měla obsahovat například body o vzdání se obohacování uranu, závazek o nedržení jaderných zbraní, limitování vojenských kapacit Íránu, konec podpory regionálních proxy milicí, znovuotevření Hormuzského průlivu a dost možná i uznání práva Izraele na existenci.

Teherán v minulosti již jeden 15bodový plán z USA odmítl s tím, že tehdejší požadavky byly „nerealistické a nesmyslné“. Trump už v březnu přitom tvrdil, že Írán prý souhlasil s „většinou“ jeho nároků, píše CNN.

Co Izrael a Libanon?

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve středu uvedl, že podporuje dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Zdůraznil však, že se tato dohoda nevztahuje na Libanon, kde se již více než měsíc odehrávají boje mezi izraelskou armádou a proíránským hnutím Hizballáh, uvedla izraelská média.

„Izrael podporuje rozhodnutí prezidenta Trumpa pozastavit útoky na Írán na dva týdny za podmínky, že Írán okamžitě otevře (Hormuzský) průliv a zastaví všechny útoky na USA, Izrael a další země v regionu,“ stojí v prohlášení izraelského premiéra. Netanjahu také zopakoval svou podporu americkému úsilí předejít tomu, aby Teherán představoval jadernou a teroristickou hrozbu pro celý svět.

Hizballáh vyjádřil solidaritu s režimem v Teheránu, který od 28. února čelí americkým a izraelským úderům, a 2. března zaútočil raketami a drony na Izrael. Libanonská vláda rozhodnutí Hizballáhu napadnout Izrael ihned odsoudila. Izrael na ostřelování ze strany Hizballáhu odpověděl rozsáhlými vzdušnými údery v různých částech země a pozemní invazí v jižním Libanonu.

Podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který dohodu o klidu zbraní zprostředkovával, se Írán a USA spolu se svými spojenci dohodli na okamžitém příměří „všude“. Jmenovitě pak zmínil Libanon. Od začátku války podle libanonského ministerstva zdravotnictví zemřelo v zemi 1 530 lidí, včetně 102 žen, 130 dětí a 57 zdravotníků. Izraelské útoky dalších 4 812 osob zranily.

PODÍVEJTE SE: Jaderný útok na Írán? U Trumpa se nedá vyloučit nic, říká expert. Teherán může vydržet měsíce