K VĚCI, Jiří Just - 20.3. v 12:30
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je pod tlakem Ruska, Spojených států, ale i vlastního národa, řekl v pořadu K věci na CNN Prima NEWS publicista Jiří Just. Tamní společnost by totiž podle něj velmi negativně reagovala na jakékoliv omezení suverenity státu. Just také v souvislosti s boji v Kurské oblasti poznamenal, že ruský establishment si z tohoto dění příliš hlavu neláme a po konci války počítá se zcela jiným uspořádáním hranic. Publicista také upozornil, že pro ruskou armádu je konflikt na Ukrajině likvidační.
Just připomněl, že útoky mezi Ruskem a Ukrajinou se netýkají moratoria příměří vztahujícího se na energetickou infrastrukturu. „Tato dohoda navíc nebyla oficiálně přijata, stále se jedná o její podobě. Sice jsme k příměří blíže než k míru, ale i tento klid zbraní je stále daleko,“ zhodnotil situaci.
K TÉMATU: Čucháme velký průšvih. Trump nás mohl Putinovi prodat, nevěříme mu, tvrdí ukrajinští vojáci
Podle něj zatím neexistují průsečíky v ukrajinských a ruských podmínkách dohody. „Zelenskyj dal během jednání s finským prezidentem Alexanderem Stubbem najevo, že nehodlá akceptovat žádné územní ústupky. Vladimir Putin dává najevo, že nějaké ústupky hodlá dělat, ale ve skutečnosti nechce z ničeho slevit. Jen hází do prostoru různé návrhy kvůli americké straně,“ pronesl v pořadu K věci.
Negativní reakce na omezení suverenity
Zdůraznil, že slevit z nároků bude pro Ukrajinu komplexnější záležitostí. „V Rusku panuje autokratický režim, Putin na názor veřejnosti nedbá. Ukrajinský národ ale prošel výraznou demokratickou proměnou, takže by velmi negativně reagoval na záležitosti, jež by pokládal za omezení suverenity,“ popsal z Moskvy dlouhodobý spolupracovník CNN Prima NEWS.
„Zelenskyj je tak pod tlakem nejen agresora Ruska a ‚spojence‘, ale i ukrajinské společnosti,“ řekl Just a odkázal se k průzkumu, podle nějž si neutralitu na geopolitickém poli přálo jen 22 procent populace.
Rusko jako druhá nejsilnější armáda světa?
Just také v pořadu K věci zmínil, že se bavil o bojích v Kurské oblasti s politologem a bývalým pracovníkem Putinovy administrativy Alexandrem Kazakovem. „Řekl mi, že ruskému establishmentu ani tolik nezáleží na tom, jak se v této oblasti zatím mění hranice. Spíše se soustředí na to, jak to vše dopadne po ukončení války. Se situací na západním cípu Ruska si prý hlavu nelámou,“ podotkl publicista.
Rovněž poznamenal, že ruské síly budou mít zájem se přezbrojit. „Konflikt je pro ně likvidační. Elita armády je již téměř zlikvidována, přišli o značnou část techniky. Nesouhlasím ale se slovy premiéra Petra Fialy (ODS), že přezbrojení by automaticky znamenalo, že se vydají na Evropu. Ani po 10 nebo 15 letech zbrojení by Rusko nemělo sílu zaútočit nebo obsadit pobaltské státy či Polsko,“ míní Just.
„Ano, Rusko může zaútočit, ale co by z toho mělo? Problémy, které mají ruští okupanti na ukrajinské frontě, jasně ukazují, že se rozhodně nejedná o druhou nejsilnější armádu na světě,“ dodal v pořadu K věci.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Času je málo. Ať Evropa přepne do válečného režimu, naléhá šéf evropských lidovců
