Sedm let za rabování na Ukrajině
Soud v úterý nepravomocně uložil bývalému českému vojákovi Filipu Simanovi sedm let vězení za rabování na Ukrajině. Uznal ho vinným ze zločinu plenění v prostoru válečných operací. Státní zástupce Martin Bílý sdělil, že podle jeho informací je Simanův případ prvním odsouzením za tento trestný čin v souvislosti s válkou na Ukrajině. Obžaloba trvá na tom, že Siman spáchal i přečin služby v cizích ozbrojených silách. Soud však muže v tomto ohledu osvobodil, a to kvůli veřejnému příslibu beztrestnosti pro české dobrovolníky na Ukrajině od premiéra Petra Fialy (ODS) i tehdejšího prezidenta Miloše Zemana.
Kauzou se bude zabývat ještě Vrchní soud v Praze. Státní zástupce se proti rozsudku rovnou odvolal, a to mimo jiné proto, že soud zvolil trest pod spodní hranicí zákonné sazby. Sedmadvacetiletý Siman, který je od počátku stíhání ve vazbě, si ohledně odvolání ponechal lhůtu na rozmyšlenou. Vinu odmítá a hájí se mimo jiné tím, že poslouchal rozkazy svých nadřízených.
ČTĚTE TAKÉ: Zoufalý Rus se zastřelil v zákopu. Po úderu dronu volil smrt před zajetím, ukazují záběry
„Pan obžalovaný je usvědčován jednak videozáznamy, které sám pořídil na území Ukrajiny, jednak výpověďmi svědků,“ uvedla předsedkyně senátu pražského městského soudu Hana Krestýnová. Simanovu obhajobu odmítla, přivlastňování si takzvané válečné kořisti je podle ní nesmysl.
„Právo nic takového nezná, stále jde o krádež věcí,“ podotkla. „Přestože domy byly rozbořené a jejich vlastníci možná mrtví, nebo svá obydlí v lepším případě opustili, stále jsou to věci, které někomu patří, a v žádném případě si je nelze přivlastňovat,“ zdůraznila s tím, že toto jednání není v souladu s právem, i kdyby snad Siman takový rozkaz skutečně dostal. Podotkla také, že k věcem získal přístup jen kvůli nesmírnému neštěstí, jež Ukrajince postihlo.
Siman na Ukrajinu odcestoval v březnu 2022, prodělal tam základní výcvik a nechal se vyzbrojit. Se skupinou dobrovolníků, které velel, se následně přesunul do měst Irpiň a Buča. Tam měl za úkol hlídkovat v zákopech a provádět takzvané začišťovací operace. Podle rozsudku si při plnění rozkazů i ve svém volnu přivlastnil věci jak civilních obyvatel, tak padlých vojáků – například prsten, další šperky, investiční slitky zlata a stříbra či hotovost. V dubnu 2022 Simana zadržela ukrajinská armáda, následně odcestoval zpátky do vlasti.
Plenění v prostoru válečných operací spáchá podle českého trestního zákoníku ten, „kdo v prostoru válečných operací, na bojišti, v místech postižených válečnými operacemi, ozbrojeným konfliktem nebo na obsazeném území“ buď okrádá padlé či si jinak přisvojí cizí věc, nebo svévolně cizí majetek ničí, poškozuje, odnímá, zatajuje či zneužívá. Za zločin hrozí osm až dvacet let vězení nebo i výjimečný trest. Mimořádné snížení trestu pod sazbu soud zdůvodnil dosavadním řádným životem odsouzeného.
Siman se do bojů zapojil bez souhlasu prezidenta
Státní zástupce pro Simana navrhoval desetileté odnětí svobody, vycházel ale z toho, že muž spáchal dva různé trestné činy. Siman se totiž do bojů na Ukrajině zapojil bez potřebného souhlasu českého prezidenta. Tvrdil, že vycházel z příslibu premiéra a prezidenta ohledně beztrestnosti.
Soudkyně k tomu řekla, že znaky tohoto trestného činu sice Siman naplnil, jeho trestní odpovědnost ale soud přesto nedovodil. „Za situace, kdy Česká republika v rámci své zahraničí politiky oficiálně podporuje Ukrajinu proti okupaci Ruské federace a kdy dva čelní představitelé státu slibují do médií něco tak vážného, je vůči občanům ČR tento přístup férový,“ zdůvodnila své rozhodnutí. Pokud její názor potvrdí i vrchní soud, mohla by být Simanova kauza vodítkem pro rozhodování soudů o dalších dobrovolnících působících v ukrajinských ozbrojených silách.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Každodenní projevy války. Časté výpadky proudu trápí Ukrajince, využívají generátory a baterie
