Za špionáž pro Rusko bral 120 tisíc měsíčně. Alexandra dopadli kvůli jediné fotce
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Z brigády v McDonald’s se Alexandr dostal až k práci špiona.
Za zradu bral měsíčně 120 tisíc korun.
Prozradila ho jediná zapomenutá fotografie v mobilu.
Lituje jen toho, že snímek nesmazal.
Alexandr chtěl pracovat pro Rusko, a tak přijal nabídku špionáže. Nejprve sledoval západního představitele ve Francii, po začátku ruské invaze na Ukrajinu pak pronikl mezi zahraniční dobrovolníky, kterým pomáhal plánovat vstup do ukrajinské armády. Jeho činnost skončila v září 2024, kdy ho ukrajinské úřady odhalily kvůli fotografii v telefonu. V rozhovoru pro deník The New York Times uvedl, že lituje jen toho, že snímek zapomněl smazat.
O špionážní práci Alexandr opravdu stál. Narodil se na Ukrajině, věřil však v Rusko. Brigáda v McDonald’s mu ale sotva stačila na živobytí. Když ho pak oslovili dva ruští agenti s nabídkou, neváhal ani chvíli, píše deník The New York Times.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ukrajinské úřady vyzývají obyvatele Kyjeva, aby na zimu odjeli. Hrozí další migrační vlna?
Pobýval ve Francii a Rusové prý chtěli kompromitující materiál na jednoho západního vládního úředníka. Část toho, co Alexandr dělal, byla skutečná špionáž v terénu – například zjišťování, kde úředník bydlí. Hodně ale také vyhledával na Googlu a neměl tedy moc potřebu se maskovat. „Měl jsem černé sluneční brýle, ale nosil jsem je jen zřídka. Jen když svítilo slunce,“ řekl ironicky.
Ukázalo se však, že úředník je naprosto bezúhonný. Alexandr zjistil, že daňovým úřadům nahlásil každý vydělaný cent, nikdy nepodváděl svou ženu a vždy byl doma na večeři. „Upřímně vám řeknu, že tito lidé jsou otravní,“ sdělil. Plat měl ale dobrý – vydělával asi 5 000 eur měsíčně, tedy zhruba 120 tisíc korun.
Čtěte také
Když Rusko v roce 2022 napadlo Ukrajinu, jeho práce se změnila. Na Facebooku se připojil ke skupině pro cizince, kteří se hlásili do ukrajinské armády, a získal si důvěru ostatních členů. K armádě se nikdy nepřipojil. Na Ukrajinu ale odcestoval, aby se s ostatními cizinci setkal. Řekl, že jim dával rady, mimo jiné i ohledně toho, jak řešit problémy s jejich veliteli. Rusům pak hlásil polohu ukrajinských sil, jejich plánované útočné operace a osobní údaje vojáků. Jeho činy, jak sám řekl, vedly ke smrti vojáků. Některé jeho akce mohly být poměrně propracované. Ve Francii, jak uvedl, navedl dva francouzské potenciální bojovníky k tomu, aby způsobili dopravní nehodu, kvůli které byli zatčeni, a zmařil tak jejich plány připojit se k ukrajinské armádě.
Přidělené úkoly plnil více než dva roky, až do 10. září 2024. Téhož dne naložil Alexandr do svého šedého Citroënu krabici nábojů do pistole a vyrazil směrem k ruské hranici v severoukrajinském Charkově. Jeho cílem bylo přimět zahraniční bojovníky, aby se zapojili do sabotážní operace, která byla ve skutečnosti pastí. Místo toho však do pasti sám spadl. Když projížděl severní Ukrajinou, zastavili ho na kontrolním stanovišti.
Alexandr podle svých slov nečekal, že ho hlídka na kontrolním stanovišti požádá, aby jim ukázal svůj telefon. Tento velmi důkladný strážný našel fotografii, která byla odeslána do Ruska a kterou Alexandr zapomněl smazat. Byl na ní vidět pas vojáka bojujícího za Ukrajinu. „Strčil nos do něčeho, do čeho neměl,“ řekl Alexandr. „Neříkám, že jsem dobrý špion. Chytili mě,“ uvedl ve vězeňské kolonii číslo 122 na střední Ukrajině poté, co se před ukrajinským soudem přiznal k obviněním, která proti němu byla vznesena, včetně velezrady. Dodal, že v životě lituje jen jedné věci: „Kdybych se mohl vrátit, jediné, co bych změnil, by bylo smazání té fotografie.“
Tři druhy špionů
Reportérka deníku The New York Times Maria Vareniková, která se zaměřuje na válku na Ukrajině a která s Alexandrem rozhovor vedla, uvedla, že to bylo poprvé, kdy se ona sama vědomě setkala s ruským špionem. „Chtěla jsem se ujistit, že si Alexandr uvědomuje, do čeho se pouští, když se rozhodl se mnou setkat,“ popsala Vareniková a zeptala se, zda si Alexandr uvědomuje, že to, co řekne, bude zveřejněno v článku a že to nemusí být nutně pozitivní portrét.
Čtěte také
Dvaačtyřicetiletý Alexandr měl na sobě ošoupanou šedou kšiltovku, tepláky a bundu s bílými pruhy podél rukávů. Na pravém předloktí měl tetování: „Amat Victoria Curam“, což v latině znamená „Vítězství miluje přípravu“. „Pohodlně se opřel v křesle a vyzařovalo z něj sebevědomí. Tu a tam se usmál na vojenského důstojníka, který byl v místnosti z bezpečnostních důvodů,“ popsala Vareniková. „Proč?“ odpověděl na její otázku. Podle ní je hrdý na to, že je ruský špion. „Pokud jsem to správně pochopila, chtěl jen, aby svět znal jeho příběh, i když řekl, že nechce, aby bylo zveřejněno jeho příjmení, aby ochránil svou rodinu. Neustále se mě ptal, jestli jsem opravdu z The New York Times,“ uvedla Vareniková.
Jak uvádí Politico, Rusko verbuje špiony i přes sociální sítě. Podle Jevhena Pikalova, náměstka ukrajinského ministra spravedlnosti, je v ukrajinských věznicích 2 570 špionů pracujících pro Rusko, přičemž 99 procent z nich jsou ukrajinští občané. Alexandr, který se jako malé dítě přestěhoval do Izraele, má ukrajinské i izraelské občanství. „Je jediným takovým špionem uvězněným na Ukrajině,“ uvedl Pikalov.
Špioni stále hrají důležitou roli. „Existuje několik kategorií špionů,“ uvedl Viktor Jahun, bývalý místopředseda hlavní ukrajinské agentury pro vnitřní bezpečnost. „Ti na nejvyšší úrovni jsou pečlivě kontrolováni a jen zřídka odhaleni,“ dodal. Chytit jednoho za šest měsíců se považuje za úspěch. Pak jsou tu špioni nižší úrovně, kteří jsou najímáni za peníze. Ukrajina jich podle Jahuna ročně zadrží asi 120. Tito špioni jsou podle něj trochu jako drony, které nasazují obě země – jejich vývoj je levný a vyrábějí se ve velkém množství. „Často se jedná o mladistvé delikventy, opilce nebo nespokojené vojáky, kteří jsou najímáni online za malé částky,“ uvedl Sean Wiswesser, bývalý důstojník CIA, který strávil velkou část své kariéry prací v bývalém Sovětském svazu.
„Alexandr zřejmě patřil do střední kategorie. Zdálo se, že ho motivuje ideologie – byl zastáncem ruských snah o ovládnutí Ukrajiny a obnovení moci a vlivu Moskvy ve východní Evropě,“ popsala Vareniková.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Jeden z nejodpornějších ruských útoků, komentoval Zelenskyj. Nepřežily téměř dvě desítky lidí