KOMENTÁŘ: Turek v čele zahraničí je pasé, sám si dal kolenem. Česko by bylo fackovacím panákem
Zatímco ještě před pár dny bylo pravděpodobné, že Filip Turek usedne ve vládě Andreje Babiše jako ministr zahraničí, po turbulentním víkendu je vše jinak. Mnohé se změnilo poté, co Deník N přišel s archivem starších a později smazaných příspěvků, v nichž měl čestný prezident Motoristů vystupovat velmi rasistickým a nenávistným způsobem. I když Turek popírá, že by některé výroky byly autentické, věří mu většina české společnosti? S ohledem na jeho předešlé excesy na sociálních sítích spíš ne. A právě tento fakt je při výběru šéfa české diplomacie zcela klíčový.
Proč si Putin vybral zrovna Dánsko? Čtyři důvody ruského zájmu o skandinávské království
Dánsko čelí nelegálním přeletům dronů nad civilními i vojenskými letišti, a třebaže k tomu dosud neexistují přímé důkazy, někteří, včetně dánské premiérky, ukazují směrem k Moskvě. Poslední dobou se totiž zdá, jako by se Kreml na Hamletovu zemi vyloženě zaměřil: u dánského pobřeží tajně manévruje ruská válečná loď, z Východu zaznívají směrem ke Kodani otevřené výhrůžky, dokonce i možné jaderné scénáře. Proč teď Vladimir Putin obrátil svoji pozornost právě na Dánsko?
Nenávidím své oponenty, řekl Trump na posledním rozloučení s Kirkem. Přišly desetitisíce lidí
Za přísných bezpečnostních opatření se několik desítek tisíc lidí shromáždilo na stadionu v Glendale v Arizoně na poslední rozloučení se zastřeleným pravicovým aktivistou Charliem Kirkem. Stadion s kapacitou 73 tisíc lidí zaplnili diváci oblečení v červené, bílé a modré barvě. Poslední rozloučení s Kirkem si nenechal ujít ani americký prezident Donald Trump, který během akce pronesl, že on na rozdíl od Kirka své oponenty nenávidí.
Žádný stát Palestina nebude, reagoval Netanjahu na krok Británie, Kanady a Austrálie
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v neděli vzkázal představitelům Británie, Kanady a Austrálie, že žádný palestinský stát nebude. Jejich oficiální uznání takového státního útvaru považuje za odměnu terorismu. Netanjahu podle tiskových agentur také řekl, že Izrael oznámí reakci na tento krok až po návratu ze Spojených států, kde vystoupí s projevem na půdě OSN a setká se s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Uznání palestinského státu kategoricky odmítlo také izraelské ministerstvo zahraničí.
Neviditelné afghánské ženy: Po zemětřesení zůstaly kvůli zákazu Tálibánu bez pomoci
„Měl jsem pocit, jako by ženy byly neviditelné,“ řekl deníku The New York Times po hrůzném zemětřesení, které minulý týden zasáhlo Afghánistán, třiatřicetiletý dobrovolník Tahzeebullah Muhazeb. Zatímco zraněným mužům a dětem pomáhali zdravotníci, ženy zůstávaly uvězněné pod troskami budov a marně čekaly na záchranu. Důvod, proč jim nikdo nepomohl, je pro Evropana sotva pochopitelný – mezi záchranáři byli výhradně muži, kteří se podle nařízení Tálibánu nesmějí cizích žen dotýkat.
Spor o Ukrajině: Evropě válka vyhovuje, míní Vondráček. Kde má ANO plán? ptala se Gregorová
Snažíme se odtrhnout dvě bojující strany, řekl k vývoji války na Ukrajině předseda ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO). Míní, že evropské elity hlásají prázdná hesla a „v podstatě jim konflikt vyhovuje“. Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) se v reakci na to Vondráčka opakovaně ptala, jaký plán má hnutí ANO v otázce Ukrajiny pro další roky. Politik ANO schytal kritiku i ze strany ministra zahraničí Jana Lipavského.
GLOSA: Zbytečnost na devatenáct? Korespondenční volba
Říká se, že projekty v Česku mívají obvykle šest fází. Fáze 1 nadšení, fáze 2 vystřízlivění, trojka zděšení, čtyřka hledání viníků, fáze 5 potrestání nevinných a konečně fáze číslo 6 - vyznamenání nezúčastněných. Zatím není jasné, jestli si jeden ze zásadních projektů Fialovy vlády zvaný korespondenční volba projde úplně všemi těmito fázemi. V každém případě je ale již nyní jisté, že celkový počet registrovaných zahraničních voličů nás posunul do druhé fáze – vystřízlivění.
