Zahraniční dluh České republiky se v letošním třetím čtvrtletí zvýšil o 176,2 miliardy korun, ke konci září tak činil 5,075 bilionu korun. Meziročně byl dluh o 479 miliardy korun vyšší a představoval 64,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Vyplývá to z předběžných údajů, které v pátek zveřejnila Česká národní banka (ČNB).
Tři čtvrtiny zahraniční zadluženosti opět připadly na soukromý sektor. Zbývající čtvrtinu tvořily závazky veřejného sektoru, do kterých spadají závazky vládních institucí, soukromých subjektů garantované vládou a subjektů s majoritní účastí státu.
ČTĚTE TAKÉ: K nepřijetí rozpočtu není důvod, říká Kučera. Ve váš růst ekonomiky by věřil jen blázen, zní z SPD
Z hlediska jednotlivých sektorů ČNB zaznamenala ve sledovaném období nárůst zadluženosti u všech ekonomických sektorů. V nejvyšší míře se podle ní zvýšil zahraniční dluh vládních institucí, a to především kvůli nákupu vládních dluhopisů zahraničními investory. Vládní instituce se na celkovém zahraničním dluhu podílely 17,2 procenta.
Také vývoj zadluženosti bankovního sektoru včetně ČNB ovlivnila zvýšená poptávka po nákupu bankovních dluhopisů ze strany nerezidentů. Podíl bankovního sektoru na zadluženosti dosáhl 37,6 procenta. Zbývajících 45,2 procenta zahraniční zadluženosti připadlo na ostatní sektory. „Stav zahraničních závazků narostl především v důsledku čerpání obchodních úvěrů tuzemskými podniky ze zahraničí a nákupů dluhopisů zahraničními investory,“ doplnila ČNB.
Podle instrumentů byly ve sledovaném kvartále v zahraniční zadluženosti opět nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady a půjčky od přidružených podniků. V souhrnu činily podle ČNB 53,6 procenta zahraničního dluhu.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ekonomika příští rok? Z černých lesů venku nejsme. Může s ní zamávat i Trump, tvrdí Kovanda
