základní škola

Na závěrečné zkoušky se Priscilla Sitieneiová připravovala se svými 12letými spolužáky. Keňanka je ale už nikdy nesloží. Žena, která byla považována za nejstarší žačku základní školy na světě, pokojně zemřela ve svém domě. Informoval o tom web BBC.

Pro dnešní pětačtyřicátníky a starší ročníky je to vzpomínka, kterou hned tak nejde vymazat z paměti. V éře Gustáva Husáku se všichni sedmiletí školáci setkali s básničkou k oslavám bolševické Velké říjnové socialistické revoluce (VŘSR) ze 7. listopadu 1917. Čítanka pro druhou třídu základních škol totiž obsahovala i text, který začínal verši: „Rudou barvou dneska září / sedmička v mém kalendáři.“ A většina dětí se ji musela povinně naučit nazpaměť.

Před válkou na Ukrajině uprchly do Česka tisíce lidí. Mezi nimi byla také učitelka Stefania, která do Prahy přijela v březnu společně se svou dcerou Irynou a třemi vnučkami. Ihned po svém příjezdu si našla práci na Základní škole Praha 7, kde působí jako adaptační koordinátorka. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS popsala, v čem její práce spočívá, a přiblížila, s čím mají žáci z Ukrajiny největší problémy.

Základní škola v Lázních Bělohrad na Jičínsku řeší xenofobně motivovanou šikanu dětí ve druhé třídě. Malí žáci svým ukrajinským spolužákům pouštěli ruskou hymnu, navíc se jim měli vysmívat. Na případ upozornil starosta obce Tetín Matěj Hlavatý na sociálních sítích. Děti podle něj k činům motivovali vlastní rodiče.

Obrovský skandál se odehrál ve slovenské obci Mikušovce, která se nachází poblíž hranic s Českem. Padesátiletá učitelka tělesné výchovy a zeměpisu během vyučování na základní škole popíjela alkohol a nadýchala skoro tři promile.

Problém s topením řeší v jedné ze základních škol ve Varnsdorfu. Podle rodičů některých žáků se teplota ve třídách pohybuje jen kolem 15 °C a dětem je zima. Na vině je údajně protahující se rekonstrukce vytápění.

Školní jídelny zareagovaly na rostoucí ceny surovin a energií a od nového školního roku zdražily, a to někde až o sedm korun za porci. Obavy, že ubyde strávníků a děti přestanou zařízení využívat, se ale nepotvrdily. Zájem naopak vzrostl.

Během své 70leté vlády byla královna Alžběta II. svědkem nespočtu tragédií po celém světě. Na jednu z nich však nikdy nezapomněla. Ta se udála 21. října 1966 ve vesnici Aberfan v jižním Walesu, kde došlo k sesuvu půdy, která zasypala místní školu. Bilance byla hrůzostrašná – zahynulo 144 lidí, z toho 116 dětí.

Záchranáři a hasiči vyjížděli do základní školy na pražském Černém Mostě ke kolapsu několika dětí. Nikdo zatím netuší, co přesně se stalo. Jeden ze školáků ovšem zůstává v nemocnici.

Nadcházející školní rok se rodičům prodraží nejen kvůli vyšším nákladům na kroužky a výbavu pro děti, ale také kvůli obědům. Od září se zdražuje v průměru od dvou do šesti korun za porci. Příčinou jsou stále rostoucí ceny surovin. Jídelny přitom neví, zda částky za školní obědy v průběhu roku ještě nevzrostou.

Tradičně se 1. září poprvé do školních lavic posadily tisíce dětí. V jejich velký den je podpořili například prezident Miloš Zeman, premiér Petr Fiala (ODS) či předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Prvňáčkům popřáli hodně úspěchů, někteří zavzpomínali na svůj první den ve škole.

Nepochopení situace a uměle vytvořený problém. Tak mluví vládní i opoziční poslanci o návrhu posunout začátek výuky na devátou hodinu ranní. O tématu opakovaně mluvil ministr školství Vladimír Balaš (STAN), podle zákonodárců ale plošné nařízení pro školy nemá příliš velký smysl. O tom, kdy začne první hodina, totiž mohou již nyní rozhodnout sami ředitelé podle lokálních potřeb. Mnohem větší problém vidí oslovení zákonodárci v odpolední výuce.