Plaga se staví proti „nespravedlivému“ slučování školek. Způsobí to zmatek, zní od expertů
Na zákonný limit, který nařizuje školám povinnost slučování, se chce podívat ministr školství Robert Plaga (za ANO). U mateřských škol jej považuje za „nespravedlivý“ a chce projednat jeho zrušení. Ministerstvo školství (MŠMT) pro CNN Prima NEWS potvrdilo, že Plaga to navrhne při nejbližším projednávání školského zákona. Zástupci organizace EDUin však upozorňují, že se zřizovatelé, tedy samosprávy, již na slučování podle legislativy připravují, takže další úprava může přinést zmatky v dlouhodobém plánování. Po předvídatelnosti ze strany státu volají i v organizaci Učitelská platforma.
Povinnost slučování se týká vzdělávacích zařízení, do nichž bude v období let 2026 až 2028 alespoň za jeden z těchto roků chodit méně než 180 žáků. Jedná se o parametr minimální velikosti školy, který zavedla novelizace školského zákona přijatá v loňském roce za vlády Petra Fialy (ODS).
K TÉMATU: Vláda nečekaně otočila. Zdravější obědy školáci mít nebudou. Riskujete, varují experti
Výjimka platí pro obce, kde funguje jen jedna škola, ale také pro speciální školy jako takové. Slučování neznamená, že dané vzdělávací zařízení zanikne, ale že jeho řízení a administrativa připadne pod jinou, hlavní školu. Cílem má být úspora prostředků v návaznosti na očekávaný demografický vývoj.
Proti části těchto nových pravidel se minulou sobotu vymezil ministr Plaga. „Limit, který se v minulém volebním období dostal přímo do zákona, byl možná signálem obcím, aby se danou problematikou zabývaly, ale smysl nedává,“ uvedl na sítích k „neúprosné demografii“ a nevyhnutelnému slučování.
Tento limit bude podle ministra dopadat na obce nerovnoměrně. V případě mateřinek dokonce Plaga hovoří o „nespravedlnosti“. „Průměrný počet dětí na jednu veřejnou mateřskou školu je cca 70 dětí a limit 180 dětí by v tuto chvíli dopadl na cca 90 procent mateřských škol. Proto při nejbližším projednávání školského zákona ve Sněmovně podpořím jeho zrušení pro mateřské školy,“ avizoval rovněž.
Plaga chce prosadit zrušení limitu co nejdříve
Školský zákon by měl být v následujících měsících legislativně otevřen hned dvakrát – jednou kvůli plošnému zákazu mobilů na základních školách a v nižších ročnících víceletých gymnázií, podruhé v souvislosti s první fází změn inkluzivního vzdělávání.
Podle legislativního procesu by mělo zrušení limitu pro školky proběhnout prostřednictvím pozměňovacího návrhu. Mluvčí MŠMT Ondřej Macura pro CNN Prima NEWS potvrdil, že návrh bude podán ve druhém čtení v dolní komoře Parlamentu. Dodal, že záleží na tom, která z dvojice novelizací se dostane do této fáze projednávání jako první.
Odborníci z organizace EDUin připomněli, že kvůli nové zákonné povinnosti čelil šéf resortu dlouhodobému tlaku z regionů či některých ředitelů a ředitelek mateřských škol. Programový ředitel EDUin Jan Vöröš Mušuta míní, že Plagův záměr přinese znejistění nejen do plánování samospráv, ale i do celého vzdělávacího systému.
Čtěte také
„Obce, které chtějí dostatečnou rezervu před pevným termínem sloučení a směřují tak ke slučování mateřských škol v obci třeba již na začátek roku 2028 nebo na začátek příštího školního roku, již k tomu začínají podnikat řadu přípravných kroků a počítají přitom se stávajícím harmonogramem a podmínkami pro slučování,“ upozorňuje Mušuta. Administrativní záležitosti spojené s procesem sloučení si prý vyžádají zhruba jeden rok.
Obce záměr ministra vítají, musí ale vyčkat na jeho provedení
Ředitel organizace také zmínil, že zvažované změny podmínek mohou vést k tomu, že přípravu na slučování nakonec zřizovatelé stejně odloží. Příklad dává na odložení revize vzdělávacích kurikul (závazného souboru vzdělávacích standardů a obsahu, ze kterého se vychází ve školách, pozn. red.). „I zde si řada ředitelů není jistá, jaká bude výsledná podoba vzdělávacího kurikula, a tak kroky k jeho zavádění do výuky a fungování školy prozatím odkládají,“ shrnuje Mušuta s tím, že slučování nejrůznějších agend na úrovni řízení škol může být vhodným nástrojem, jak ulevit veřejným financím.
Sdružení místních samospráv ČR tuto plánovanou úpravu ze strany ministra vítá. „V praxi nutila (původní hranice 180 žáků) k administrativnímu pohlcení základními školami i mateřské školy se šesti či sedmi třídami. To jsou plnohodnotná, fungující zařízení, která v žádném případě nelze označit za malé školy. Jsme tedy pro kompletní zrušení nařízení,“ shrnul výtky na dotaz redakce předseda sdružení Petr Halada.
Čtěte také
Na druhou stranu vnímá obavy těch zřizovatelů, kteří již proces slučování zahájili nebo vše přichystali na následující rok. „Navíc dokud nebude avizovaná změna legislativně schválena, samosprávy se nemohou spoléhat pouze na politický příslib. Změny pravidel opět uprostřed ‚slučovacích‘ procesů bezesporu vnášejí určitou nejistotu,“ uznává Halada.
„Je ale nutné zdůraznit, že sdružení nikdy neodmítalo spojování škol jako takové – odmítali jsme pouze plošný a necitlivý zásah do samosprávy,“ vysvětluje také předseda, který považuje princip dobrovolnosti na úrovni obcí za jediné udržitelné opatření.
Kromě úspory i zajištění lepších podmínek pro výuku
Na předvídatelnost kroků ze strany státu apeluje i předseda Učitelské platformy Michal Kaderka. „Někde už je slučování připravené k 1. lednu 2027 a jeho přípravě lidé věnovali mnoho času a práce. Případná změna musí přinést jasnou odpověď i pro ně,“ sdělil pro CNN Prima NEWS.
Čtěte také
Zrušení limitu pro školky tak platforma nepovažuje za dostatečnou odpověď. „Potřebujeme vědět, jak chce stát dlouhodobě zajistit kvalitní pedagogické vedení mateřských škol a zároveň jim ulevit od administrativy,“ zdůraznil Kaderka.
Smyslem slučování podle něj nemá být pouze úspora na straně vedoucích pozic či nejrůznějších agend. „Rozhodující je, zda nové uspořádání vytvoří lepší podmínky pro práci pedagogů a vzdělávání dětí. Od státu proto očekáváme promyšlený a stabilní postup, který školám i obcím umožní plánovat,“ dodal předseda Učitelské platformy.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Ve Sněmovně chybí důvěra, tvrdí Vaňková. Opozice se nepřenesla přes porážku, reagoval Koten
Věnuje se převážně politickým tématům na tuzemské scéně, konkrétně oblasti školství a životního prostředí. Zaměřuje se také na svůj rodný Karlovarský kraj a jeho politickou strukturu, rád si i napíše články z kulturního soudku a hudební oblasti. Po práci v redakci si zajde do malých kin na známé i opomíjené filmy, doplňuje mezery v četbě literatury nebo objevuje žánr ambientní hudby. Svůj volný čas však nejradši tráví za městem v přírodě. Marek vystudoval češtinu a komparatistiku na Univerzitě Karlově v Praze, součástí týmu on-line redakce CNN Prima NEWS je od dubna 2023. (Marek.Pausz@iprima.cz)
