Žalobci se opět musí zabývat případem Štrougala a Vajnara. Znalci byli podle soudu podjatí

Žalobci se musí znovu zabývat případem bývalých vrcholných představitelů komunistického režimu Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara a zadat nové znalecké posudky jejich duševního stavu, plyne z pátečního nálezu Ústavního soudu (ÚS). Stíhání za mrtvé a zraněné na hranicích totalitního Československa žalobci původně zastavili na základě stanoviska znalců, že bývalý předseda vlády i někdejší ministr vnitra vzhledem k duševnímu stavu nerozumí smyslu trestního řízení. Znalci však nebyli nestranní, došlo tak podle ÚS k porušení práva na účinné vyšetřování.

ÚS zrušil rozhodnutí Městského státního zastupitelství v Praze, které bude rozhodovat znovu. Situací se zabýval na podnět šesti lidí z Německa –⁠ jde o zraněné a pozůstalé po zabitých na hranicích. Byli to občané Německé demokratické republiky, kteří se rozhodli překonat železnou oponu na československých hranicích.

O zastavení stíhání rozhodlo loni v září Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1 s vysvětlením, že Štrougal i Vajnar zločin spáchali, ale nejsou schopní chápat smysl trestního řízení. Letos rozhodnutí potvrdil náměstek městského státního zástupce. Podle skupiny Němců byli znalci, kteří vypracovali klíčový posudek, podjatí vzhledem ke své stranické či profesní minulosti před rokem 1989. ÚS potvrdil, že skutečně panují pochybnosti o nestrannosti znalců a z jejich závěrů nelze vycházet. Oba byli podle soudkyně Kateřiny Šimáčkové spojení s nedemokratickým režimem, jeden byl členem KSČ a důstojníkem protivzdušné obrany.

„Není žádoucí, aby klíčový znalecký posudek zpracovala osoba, která v dané době sama u ozbrojených sil působila,“ řekla Šimáčková. Podle advokáta Lubomíra Müllera jde o významný nález. „Ukazuje, že znalci musí být nestranní a nelze, aby za znalce byl určen někdo, kdo ve skutečnosti byl ideologicky podřízen těm, na které ten znalecký posudek vypracovává,“ řekl Müller. Bude zapotřebí vypracovat nové posudky jinými znalci.

ÚS zrušil jen rozhodnutí městského státního zastupitelství, předešlé nepravomocné zastavení stíhání obvodním státním zastupitelstvím zůstalo v platnosti. Důvodem je minimalizace zásahu, řekla Šimáčková, podle které i městské státní zastupitelství může pochybení napravit.

Štrougalovi je 97 let a Vajnarovi 91. Policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) zahájil jejich stíhání v listopadu 2019. Mužům kladl za vinu zneužití pravomoci, za což jim hrozilo dva až deset let vězení. Úřad obvinil také někdejšího generálního tajemníka KSČ Miloše Jakeše, který ale následně ve věku 97 let zemřel.

ÚDV tvrdí, že kvůli nečinnosti trojice funkcionářů bylo od března 1976 do konce roku 1989 zastřeleno či roztrháno psy devět lidí, kteří se snažili překročit československé hranice, a nejméně dalších sedm lidí bylo zraněno.

Zločiny spáchali, soudu se nedožili

Stíhání iniciovala svým trestním oznámením Platforma evropské paměti a svědomí, která se zabývá objasňováním zločinů totalitních režimů. Obvinění se opíralo o nově nalezené archiválie, které podle kriminalistů dokazují, že komunističtí politici měli informace o střelbě na hranicích a že přímo dávali pokyny, jaké právní předpisy je třeba přijmout.

Štrougal a Jakeš byli členy předsednictva KSČ. Vajnar měl jakožto federální ministr vnitra v kompetenci upravovat nařízeními a rozkazy práva a povinnosti příslušníků Pohraniční stráže, a to včetně oprávnění užít zbraň.

V současné době stíhá ÚDV z podobných důvodů ještě bývalého tajemníka ústředního výboru KSČ Jana Fojtíka. Podle Müllera navrhl ÚDV stíhání zastavit. U 13 lidí, včetně například někdejšího prezidenta Gustáva Husáka, bylo už dříve vysloveno, že zločin spáchali, nicméně stíhání bylo zastaveno kvůli jejich úmrtí.